Numerologie nebo fyzika? Proč vědce fascinuje číslo 137

Dnes je 11.11. 2011. Mohou mít čísla nějaký význam? A je numerologie věda? Drtivá většina seriózních vědců ji považuje ze podvod. Ale i ti nejváženější nedokážou popřít, že některá čísla, která se ve fyzice a matematice objevují, jsou poněkud zvláštní.

Numerologie nebo fyzika? Proč vědce fascinuje číslo 137

Na co se zeptat Boha: "Proč právě 137?"

Když přivezli slavného fyzika Wolfganga Pauliho do nemocnice a on se probral, první věc, na kterou se zeptal, bylo číslo pokoje. Když mu sestra řekla, že leží na pokoji číslo 137, reagoval slovy: “Odsud se už živý nedostanu.“ Měl pravdu, v tomto pokoji v Curyšské nemocnici držitel Nobelovy ceny později, 15.prosince 1958, zemřel. Co ho na čísle 137 tak vyděsilo? 

Proč 137

137. To je číslo, které nedalo spát celé řadě fyziků. Některé dokonce přivedlo od vědy k pseudovědeckým oborům, jako je numerologie. Přitom je to jedno ze základních čísel, které popisují svět, ve kterém žijeme. A nikdo neví, proč je takové, jaké je. 

Vesmír se popisuje složitě. Ale ve standardním modelu, který současná fyzika používá, jsou některá čísla daná. Není jich moc – patří mezi ně například rychlost světla, gravitační konstanta a také tzv. konstanta jemné struktury. Právě ta poslední je důležitá – podle měření je její hodnota asi 1/137. Vyjadřuje intenzitu elektromagnetické interakce – a zajímavé na ní je především to, že fyzika pro ni ani 90 let od jejího objevení nemá teoretické vysvětlení. Tato konstanta prostě je taková, jaká je, jak ji fyzici naměřili při pokusech. Pokusů o vysvětlení tohoto čísla je mnoho, ale žádný není bezesporný.

Záhadná 137 se ale objevuje ve více momentech, přesně jako naznačuje teorie synchronicity. Podle posledních výzkumů (model Lambda CDM) vznikl náš vesmír velkým třeskem před 13,7 miliardami let. Zase jen náhoda? Ve fyzice vysvětlení nenajdeme, ale s jedním přišla psychoanalýza. 

Na co se zeptat Boha?

Wolfgang Pauli

Jedním z fyziků, kteří tajemství čísla 137 zcela propadli, byl výše zmíněný Wolfgang Pauli. Tento fyzik s českými kořeny patřil k největším géniům 20. století – dokázal předpovědět existenci neutrina 30 let předtím, než bylo pozorováno, je autorem vylučovacího principu. Historik Arthur I. Miller v knize 137 tvrdí, že Pauli záhadnému číslu doslova propadl. Když se ho studenti ptali, na co by se zeptal Boha, kdyby zemřel, odpověděl: “Proč právě 1/137?“ Přes veškerou svou genialitu nenašel Pauli v matematice ani fyzice odpověď.

Pauli se dokonce kvůli záhadě čísla 137 dostal k pseudovědě. Začal studovat kabalu – židovskou mystiku, která se věnuje číslům. Ani ta mu ale příliš nepomohla, spíš naopak. Vrcholem bylo, když zjistil, že samotné slovo Kabala se dá v hebrejštině vyjádřit číselnou hodnotou 137. Pauli nebyl schopen najít řešení této záhady ve fyzice, proto se obracel na další a další vědy. Začal si psát s psychoanalytikem C.G. Jungem, hledal vysvětlení ve snech a na stará kolena propadl i ufologii. Společně s Jungem založil kvůli číslu 137 nový pojem – synchronicita. Tím se snažili vysvětlit, že některé jevy se nedají vysvětlit jinak než náhodou, a také proč k podobným věcem může docházet na různých místech souběžně.

Číslo do každé domácnosti 

K tomuto číslu se vyjádřil i slavný fyzik a popularizátor vědy Richard P. Feynman. Ten označil konstantu jemné struktury za jednu z největších a nejkrásnějších záhad fyziky — magické číslo, ke kterému jsme došli a kterému nerozumíme: “Je záhadou hned od svého objevení před více než padesáti lety a každý správný teoretický fyzik si její hodnotu napíše někam na stěnu a hloubá o ní. Mohli bychom o tom čísle říct, že ho napsala Boží ruka, ale nevíme, jak ji Bůh vedl.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.