O mamutech a lidech, kteří dnes žijí z jejich klů

Mamutům se na severu Sibiře dařilo až do doby před asi 12 000 let, kdy vlivem oteplování klimatu a také vinou dávných lovců nakonec vyhynuli. Dnes změna klimatu – a hledači klů – odhalují jejich pozůstatky. Reportáž Brooka Larmera se snímky Jevgenije Arbugajevové najdete v dubnovém čísle National Geographic.

O mamutech a lidech, kteří dnes žijí z jejich klů
O mamutech a lidech, kteří dnes žijí z jejich klů
Zdroj: archiv

Spirálovité mamutí kly, které mohly dosahovat až čtyřmetrové délky, se znovu vynořují z trvale zmrzlé půdy – a podněcují obchod přinášející prospěch obyvatelům arktické Sibiře včetně domorodých Jakutů, etnické skupiny hovořící jazykem turkického původu.

Jediný kel může vážit 70 kilogramů a takový exemplář vynese nálezci 60 000 dolarů.

Za hranicemi se cena může zdvojnásobit a kvalitně vyřezaný kel v plné délce může stát celé jmění. V jednom starožitnictví v Hongkongu prodávali  třímetrový mamutí kel, do něhož byla vyřezána složitá bakchanální scéna, za 1,1 milionu dolarů.

Hledači klů z vesnice Jukagir našli před několika lety v ledovém útesu tohoto mladého, ryšavě zbarveného mamuta, kterého nazvali Juka. Jak se rozšiřují řady hledačů, objevy jsou stále častější.

 

Hledač klů prohledává pobřeží Velkého Ljachovského ostrova.

 

Z hromady kostí před podomácku postavenou lázní (vpravo) u jezera Bustach zvedá Vladimir Potapov lebku prehistorického zubra.

 

Slava Dolbajev se snaží oštěpem vyprostit spirálovité kly z pobřežní ledové stěny.

 

Hledači klů společně obědvají pod upřeným pohledem mamuta v chatě u jezera Bustach.

 

Hledači skládají kly na severním pobřeží Sibiře, kde budou čekat na dopravu proti proudu řeky Jany.

 

Jakutští hledači na konci léta přeměřují a váží své úlovky na břehu jezera Bustach.

 

 Řezbáři v této dílně v provincii Kuang-tung (Guangdong) mohou strávit i pět let prací na jednom kusu, který se možná prodá za milion dolarů.

Související články