Objev aztéckého rituálního pohřbu: 1789 kostí obětí

V mexické metropoli byl objeven neobvyklý pohřeb z dob Aztéků. Poodhaluje spoustu tajemství, která jejich civilizaci obestírají.

Objev aztéckého rituálního pohřbu: 1789 kostí obětí
Objev aztéckého rituálního pohřbu: 1789 kostí obětí
Zdroj: archiv

Neobvyklý pohřeb, jehož stáří přesahuje 500 let, nalezli mexičtí archeologové v ruinách Velkého chrámu v centru mexické metropole. Na místě byla pohřbena mladá žena, kterou obklopovalo téměř 1800 lidských kostí, napsal mexický deník La Crónica de Hoy.

Aztécký versus mayský kalendář. Jak se liší a proč se pletou?

Hrob ležel asi pět metrů hluboko pod povrchem v komplexu nejposvátnějšího místa aztécké metropole Tenochtitlánu. V jeho blízkosti archeologové navíc našli zbytky takzvaného posvátného stromu.

Co znamenají řezy na kostech?

Jde o první hrobku takového druhu, upozornili odborníci s tím, že Aztékové neprováděli hromadné oběti při pohřbech ani znovu kosti nepohřbívali. A navíc na rozdíl od jiných předkolumbovských kultur obvykle ostatky příslušníků své elity spalovali.

Vědci z mexického Národního institutu archeologie a historie (INAH) zjistili, že některé z 1789 kostí, především hrudní kosti a obratle, nesly známky řezu. Pocházejí přitom právě z těch míst v těle, kde obvykle prováděli kněží při rituálech obětem řezy, aby pak z hrudníku mohli vytrhnout srdce. V tomto případě prý jde zřejmě o obětované osoby, které měly doprovodit mrtvou na cestě do podsvětí - jejich kosti byly uloženy zvlášť.

V hrobě bylo také na jedné hromadě deset lebek, z toho tři dětské; další hromada byla nakupena pouze ze stehenních kostí, jiná z žeber. Nalezena byla také malá keramická nádoba.

Antropoložka Perla Ruizová upozornila, že kosti byly zřejmě vyzvednuty z předchozích pohřbů a znovu uloženy s pohřbenou ženou. Některé předhispánské kultury v rámci uctívání předků vykopávaly kosti, ale u Aztéků se tento zvyk nevyskytoval. Neobvyklá hrobka pochází z let 1481 až 1486, což odpovídá pátému stupni chrámových budov, na jehož úrovni pod podlahou z čedičových desek byla nalezena. Velký chrám v Tenochtitlánu, podobně jako posvátné budovy v jiných lokalitách, byl vždycky přestavován, potažmo přistavován následující generací, stupeň po stupni.

Víry v duté stromy

Další neobvyklý nález představuje "posvátný strom", omšelý dubový kmen umístěný na stejné kulaté platformě nedaleko pohřbené ženy na místě, které bylo zřejmě na hranici chrámového komplexu. Strom je o několik desítek let starší nežli pohřeb. Platforma byla součástí místa zbožňování jednoho z hlavních aztéckých božstev Huitzilopochtliho a také jedné z pěti obřadních budov v komplexu.

Starověké národy včetně Aztéků stromy uctívaly - věřily v jejich duchovní význam. Podle vedoucího programu vykopávek v mexické metropoli Raúla Barrery mohl být dub součástí čtveřice posvátných stromů, o nichž Aztékové věřili, že podepíraly nebesa. "Skrz duté stromy přicházely na svět dobré i škodlivé věci, které posílali bohové; ti byli zodpovědní za způsobování škod a zároveň i všeho dobra," vysvětlil Barrera.

FOTO: http://www.inah.gob.mx

Související články