Planeta má označení Kepler-186f a její poloměr je 1,11krát větší než poloměr Země, od které ji dělí 490 světelných let. Dalším rozdílem je, že planeta oběhne své slunce během pouhých 130 dnů, protože leží k hvězdě mnohem blíž než Země ke Slunci. Ovšem vzdálená hvězda hřeje mnohem méně než Slunce, jde totiž o rudého trpaslíka, který zhruba o polovinu menší než naše hvězda.

Díky tomu Kepler-186f leží v obyvatelné zóně, kde může na planetách existovat voda a s ní i atmosféra. Na planetu tak dopadá je 32 % záření, kterému je vystavena Země.

"Přestože přijímá méně energie, je celá oběžná dráha Kepler-186f v obyvatelné zóně," upřesnila vedoucí výzkumu, astrobioložka Elisa Quintanaová z Amesova výzkumného centra NASA. Nicméně je pravděpodobné, že značná část planety je pokryta ledem. Mnohé závisí i na tom, zda a jak hustá je na planetě atmosféry, a jaké má složení.

"Je o trochu větší než Země a to pravděpodobně znamená hustší atmosféru, která planetě poskytne lepší izolaci," předpokládá astronom Stephen Kane ze státní univerzity v San Franciscu. Šance na existenci života jsou však zřejmě velmi problematické s ohledem na možně erupce, které mohou být vzhledem k blízkosti planety a hvězdy mnohem ničivější než erupce a závany slunečního větru, kterým je občas vystavena Země.

Plno nezodpovězených otázek

Quintana je si s kolegy poměrně jistá pokud jde o velikost a podobu oběžné dráhy planety. Dalších charakteristiky Kepler-186f jsou však méně jasné. Především pokud jde o složení pláště planety, hustotu její atmosféry a přítomnosti vody na jejím povrchu. Techniky měření sice možnost odhadnout složení na základě spektrální analýzy umožňují, ale červený trpaslík nezáří tak jasně, a tak jsou snímky planety při průchodu přes hvězdu nejasné a neposkytují věrohodné výsledky.

Zdá se pouze zřejmé, že nejde o plynou planetu, ale může jít o ledovou kouli, nebo těleso z čistého železa, stejně jako o planetu tvořenou horninami jako je Země. Takže hmotnost planety může být o 32 % hmotnosti naší planety po téměř čtyřnásobek (3,77x).

Stejná nejistota panuje i ohledně rotace a naklonění její osy vzhledem k jejímu slunci. Keplerův vesmírný teleskop asi další upřesnění neposkytne, ale Kepler-186f se dostal do čela seznamu pro další výzkum až budou k dispozici technologicky pokročilejší prostředky. Je také pravděpodobné, že se hledači cizích civilizací pokusí zachytit třeba možné elektromagnetické signály, které by dokazovaly existenci života na podobném stupni vývoje, jaký je nyní na Zemi.