OBRAZEM: Manhattan v poušti. Nejstarší mrakodrapy na světě ukrývá jemenská poušť

Na jihu Arabského poloostrova postavili už ve starověku výškové budovy. Nejsou ze skla, ani z oceli. Už stovky let odolávají zubu času, přestože jsou postaveny z hlíny.

OBRAZEM: Manhattan v poušti. Nejstarší mrakodrapy na světě ukrývá jemenská poušť
OBRAZEM: Manhattan v poušti. Nejstarší mrakodrapy na světě ukrývá jemenská poušť
Zdroj: archiv

Opevněné město Shibam, postavené ve starověku, je velmi zajímavým příkladem urbanismu. Kromě dobrého územního plánování zaujme především svými extrémně vysokými budovami. Pozoruhodné, až jedenáctipatrové, domy jsou postavené z nepálených cihel a mají kamenné základy. A nejzajímavější na tom všem je jeho stáří - první písemná zmínka pochází ze 3. století našeho letopočtu… Většina výškových domů ale pochází ze 16. století.

Největší kostel na světě? Uprostřed tropické Afriky byste ho nečekali

Nejstarší mrakodrapy na světě

Město má kolem 7 000 obyvatel a leží na místě, kde vyprahlým údolím Wádí Hadramaut vedla ve starověku významná kadidlová stezka. Stavěly tu karavany a už tehdy tu stály hliněné domy. Shibam, podobně jako jiná města na obchodních stezkách, byly díky clům a daním docela slušným zdrojem příjmů pro místní panovníky.

 

Období rozkvětu už má město dávno za sebou - kdysi bývalo hlavním městem království Hadramautu. Město postupně zažívalo úpadek, ale naštěstí se (zaslouženě) staré město dostalo na seznam památek světového dědictví UNESCO.

Domy Shibam jsou vyrobeny z cihel z hlíny a asi 500 z nich jsou věžové domy, které stoupají do nebe - tedy přesněji 5 až 11 poschodí. Předpokládá se, že se tu stavěly domy z jiného důvodu než třeba v New Yorku - jediným cílem bylo ubránit se beduínům. Město existuje necelých 2 000 let, ale většina domů, tak jak je vidíte na fotografiích, vznikla "až" v 16. století. Ty nejvyšší budovy dosahují až 30 metrů. Najdete tu také nejvyšší hliněný minaret - je vysoký 53 metrů.

 

Pozoruhodné plánování

Urbanistický plán města charakterizuje pravidelné r¨ozmístění náměstí, ulic a slepých uliček a průchodů - je totiž výsledkem pečlivého plánování a používání kanalizačního systému, který se používal ke hnojení zemědělské půdy. Každý dům má vlastní odpadní systém (na obrázku dole jsou odtoky vně budov označeny tmavou barvou)

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Staré budovy ohrožuje eroze a déšť - vyžadují neustálou pěči a nanášení nových vrstev hlíny. V současnosti, i díky ochraně UNESCO, se na péči naštěstí daří najít prostředky. Daří se tak zachovávat nejen staré budovy, ale i místní způsob obživy - izolované město v minulosti i současnosti záviselo na zemědělské produkci. Jako by se tady zastavil čas. Snad turismus tento ostrůvek uprostřed pouště zcela nepromění…

 

Podívejte se na město ptačí perspektivou i do jeho ulic (zdroj: UNESCO):

 

 

 

 

 

 

 

 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články