OBRAZEM: Medvěd probuzený ze zimního spánku jde nejdřív na malou
Medvědi hnědí rádi a hodně spí – když přijde zima, zalezou do plechů a vylezou z nich až na jaře.
Než se medvěd k zimnímu spánku uloží, musí nabrat energii – přibere navíc k obvyklé hmotnosti až dalších 100 kilogramů. Ty pak během spánku spaluje.
Medvědům se v této době zpomalí srdeční tep z obvyklých 40 úderů za minutu na pouhých 10. Současně se jim sníží tělesná teplota až o pět stupňů. Medvědi zkrátka vypnou vše nepotřebné – podobně jako třeba podchlazený člověk.
Medvědí zimní spánek je velmi atypický. Zatímco drobní savci do něj upadají takřka okamžitě a ani k tomu nepotřebují chlad, medvědovi to trvá až dva týdny. Celou tu dobu mění svou biologickou podstatu tak, aby se přizpůsobila měnícím se podmínkám. Hibernaci u něj startuje právě až snížená teplota.
Fascinující je, že medvědi se za celou tuto dobu zřejmě ani nepohnou. Tvrdí to ve své studii biolog Edgar Folk z univerzity v Iowě. Jeho tým zkoumal zimní spánek osmi medvědů hnědých; vědci zjistili, že pokud na medvědy nedopadá žádné světlo, nemění polohu.
Navíc po skončení zimního spánku vědci nenašli v medvědím doupěti ani stopu po moči nebo výkalech – zdá se, že medvěd nemusí na "záchod" po dobu nejméně 4,5 měsíců!
S příchodem jara se medvědi budí – umí se ze zimního spánku probrat velice rychle. Už po několika desítkách minut po vystavení světlu jsou v plné formě a připravení vyrazit na lov. Jednou z prvních věcí, které medvědi udělají, je to, že se jdou vymočit…
Tyto fotografie nepocházejí z volné přírody, ale z finské zoologické zahrady v Ranua. Hnědý medvěd Palle-Jooseppi se tam probral ze zimního spánku na konci února. Poté, co se vyhrabal z nory, se ještě pár desítek minut válel ve sněhu. Teprve pak se vrhnul na připravené maso.
