OBRAZEM: Mese Ajnak. Tajemství měděné hory

Čechům se podařila výjimečná reportáž - má o ni zájem i americká verze National Geographic. Podívejte se na fotografie.

OBRAZEM: Mese Ajnak. Tajemství měděné hory

Na místě, které si vybral Usáma bin Ládin pro hlavní výcvikový tábor al-Káidy v Afghánistánu, nyní probíhá jiná válka: desítky archeologů a stovky dělníků se snaží o záchranu cenných archeologických památek, které se tu rozkládají kolem dávného dolu na měď. Naplno tu zuří i boj s časem - než se rozjedou novodobé těžební práce a tato jedinečná památka zmizí ze zemského povrchu.

Více se dočtete v zářijovém čísle časopisu National Geographic Česko

Tento závod začal již před třemi lety, kdy vláda v Kábulu a čínská důlní společnost MCC uzavřely dohodu o vytěžení a zpracování ložiska mědi, které je považováno za druhé největší na světě. To byl samozřejmě i důvod, proč byl Mese Ajnak (v překladu „Malý měděný důl“) v hledáčku i starších civilizací. Vzhledem k výjimečnosti a množství zde koncentrovaných památek tak byl před dvěma lety zahájen záchranný archeologický výzkum vedený Archeologickým institutem v Kábulu.

„Odkrývané relikty svou podobou soupeří s Machu Picchu a svým významem mohou přepsat historii buddhismu a Hedvábné cesty,“ potvrzuje Philippe Marquis, ředitel Délégation archéologique française en Afghanistan (DAFA), jejíž experti na práce od počátku dohlížejí. Když šplháte na centrální horu, kolem níž se starobylé město rozkládalo a na jejímž vrcholu trůní odkrytá pevnost, musíte mu v duchu dát za pravdu. Celý svah je pokrytý balvany a architektonickými články dávno rozpadlých staveb, které pokrývaly celou východní stranu hory a nyní se centimetr po centimetru dostávají zpět na sluneční světlo.

První zmínky o Mese Ajnak jako o archeologické lokalitě pocházejí z roku 1963 a její význam byl plně potvrzen v roce 1976 po průzkumu významného indologa, profesora Gérarda Fussmana. O rok později publikovala následující expedice pátrající v Afghánistánu po starověkých důlních místech zprávu o pravděpodobném využití dolu v období Kušánské říše.

Na celé ploše se pak významně podepsala prospekční činnost sovětských geologů na konci 70. let, kdy zde byly vykopány hluboké sondážní příkopy jdoucí po celém východním úbočí hory, a narušující tak památky ukryté po staletí v zemi. V následujících letech celý areál velice negativně postihlo nelegální drancování památek, po kterém jsou dodnes patrné desítky vylupovacích štol dosahujících značných hloubek. Nápravu se podařilo zjednat až po roce 2004, kdy se dokonce podařilo dohledat a navrátit do Národního muzea v Kábulu mnoho uloupených artefaktů včetně cenných soch Buddhů.

Text Jiří Unger a Nicolas Engel
Fotografie Michal Przedlacki

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.