OBRAZEM: Nejkrásnější místa Islandu

Island náleží geograficky k Evropě, ale pro většinu Evropanů představuje neznámou zemi s měsíční krajinou. Podívejte se na letecké snímky islandské krajiny, přečtěte si, jak se na ostrov dostal první Čech a jak vypadá jeden z nejstarších parlamentů na světě… A ještě mnohem víc…

OBRAZEM: Nejkrásnější místa Islandu

Měsíční krajina plná sopek a gejzírů a ledovců

Island je ostrov sopečného původu. Ten mu dodává neobvyklý vzhled. Kuželovité sopky jsou rozeseté po celém ostrově (je jich kolem 200). Největší je Hvannadalshnúkur (2 119 m). Nedávno nás, tedy hlavně ty, kteří potřebovali letět letadlem, potrápila sopka Eyjafjallajokull.

A na sklonku minulého roku se v médiích začaly objevovat zprávy o hrozícím nebezpečí sopky Katly. Byly zaznamenány stovky otřesů a mnozí se obávaly nejhorší erupce století, která by mohla způsobit záplavy nevídaných rozměrů. Nakonec k erupcím nedošlo, ale sopka se může probudit k životu prakticky kdykoliv.

Co zavinily islandské sopky? Zákaz létání i Francouzskou revoluci

Island je posetý nejen sopkami, ale také gejzíry. A ten největší se jmenuje jak jinak než Geysir. Byl prvním gejzírem, kteří Evropané objevili a popsali. A je opravdu výjimečný. Voda dosahuje až 70 metrů výšky. Toto představení můžete spatřit až třikrát denně, ale erupce se vyskytuje nepravidelně, tak si musíte dát pozor, abyste jej nepropásli…

Gejzír stejně jako i ostatní horké prameny vzniká jako důsledek kontaktu podzemní vody se žhavým magmatem. Teplá voda stoupá na povrch prasklinami a puklinami. 

Ledovce zabírají přes 10 % povrchu ostrova a největší je Vatnajökull. Sopky pod ledovcem jsou, stejně jako ty ostatní, aktivní a při erupcích vznikají katastrofické povodně valící se zpod sněhových mas údolím. A modelují krajinu ostrova znova a znova.

 

Island bojuje za své lesy a přírodu

Neuváženým odlesňováním a spásáním pastvy docházelo k odlesňování ostrova. Lesy rostly na necelých 30 % plochy země, dnes je to pouhé 1 %. V současnosti se vysazují stromy, a to dokonce až 5 miliónů stromků ročně. Stejně jako i jinde, ne všechny stromky se však uchytí.

S bojem o islandskou přírodu byla a je spojena kniha, která vyšla už v roce 2006: Dreamland: A Self-Help Manual for a Frightened Nation (Země zaslíbená: Příručka ohroženého národa), kniha o boji Islanďanů o svou přírodu. Knihu přečetl téměř každý druhý Islanďan a přesně vystihuje frustraci většiny obyvatel, kteří nesouhlasí s výstavbou továren na ostrově. Následně vzniklo obrovské hnutí. Předmluvu ke knize napsala snad nejslavnější Islanďanka, zpěvačka Björk.

Podívejte se na trailer k filmu Dreamland:

Přebytek energie? Tak si vyhřejeme chodníky a nebudeme odklízet sníh

Obrovská energie vznikající na ostrově a projevující se gejzíry, sopkami, horkými prameny a podobně se samozřejmě využívá. 82,5 % elektřiny získávají Islanďané právě z vodních přírodních zdrojů.

A energie mají skutečně mnoho - jak jinak by si totiž mohli dovolit ve svém hlavním městě Reykjavíku vyhřívané ulice? Prý tak nemusejí v zimě odklízet sníh. Není to nádherná představa?

Na tomto ostrově je nejen zvláštní krajina, ale také architektura. Hallgrímův kostel se tyčí nad všemi budovami a je skutečně velmi zvláštní.

Z hlavního města se také vyráží na pozorování velryb. Island však není k těmto živočichům zrovna přátelský. Před pár lety se zvýšila kvóta na lov velryb čistě ke komerčním účelům - rybáři mohou ulovit až 150 plejtváků myšok a 100 plejtváků malých ročně. Předtím to bylo mnohem méně (40 kusů plejtváka malého). 

 

Jeden z nejstarších parlamentů na světě. Popsal jej Čech už v 17. století

Krátké vypsání ostrovu Islandu, v němž věci divné a zvláštní, v krajinách těchto našich nevídané očitě spatřeny a některé od obyvatelův ostrovu toho hodnověrných slyšány i pravdivě poznamenány - tak zní celý název cestopisu, který sepsal Daniel Vetter na začátku 17. století. Vetter se vydal jako první Čech na vzdálený ostrov v roce 1613. A cesta na lodi mu trvala téměř měsíc, a byla také pěkně dobrodružná.

Vetter projel celý ostrov a navštívil tam sněm zvaný Althing, který je považován za nejstarší evropský parlament a funguje dodnes. A patří mezi nejstarší parlamenty na světě. Náčelníci islandských vesnic se začali na pláni Thingvelir pravidelně scházet již roku 930. Sněm měl vykonávat zákonodárnou a soudní moc.

Důvody Vetterovy cesty na Island jsou neznámé, buď cestovali jen tak, nebo jejich cesta souvisela s jejich členstvím v Jednotě bratrské. Vetter si všímá náboženské víry, hospodaření, ale i přírody – horkých pramenů a jejich využívání, zvířeny a píše i o „rybách a potvorách mořských okolo Islandu“:

Vídávány bývají také v Islandu na vodách potvory náramně hrozné, kteréž se lidem ukazují, a často ti, kteříž je spatřují, sotva pro hrůzu při životu zachováni bývají. Mezi kterýmižto potvorami jsou i tyto dvě, kteréž se nejobecněji časem jistým zjevují. První jest jako had náramně veliká, kteráž v dlouhosti své na půl míle býti se soudí …Tato potvora kdykoli se ukazuje, očekávají hned za tím Islandeři proměny nějaké, kteráž se v světě státi má. Před smrtí císaře Rudolfa též od mnohých vidína a spatřína byla. Druhá potvora spatřovaná bývá o třech hlavách; také velmi hrubá a náramně hrozná, kterouž kdykoli uhlídají, hned za tím něco nového očekávají. S trochou fantazie se ocitáme v pohádkovém světě… Ale při pohledu na fotografie z ledového ostrova se zdá, jako by tam ty příšery skutečně žily. 

Cestopis končí slovy … Tak se zajisté líbilo Pánu Bohu aby na světě v krajinách a zemích divní rozdílové byli, jakož pak může řečeno býti, že ani jedné země není, aby ve všem všudy s jinými se srovnávala, nebo jedna každá něco to obzvláštního má… 

FOTO: Isifa

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.