OBRAZEM: Věda je krásná. Výjimečné vědecké fotografie vznikají i v Česku

National Geographic zve na výstavu výjimečných velkoformátových přírodovědných fotografií - vybraných fotografií stejnojmenné soutěžě.

Sousloví „věda je krásná“ může nejednomu uchu znít jako prázdné klišé… Přesto bychom však těžko hledali přesnější pojmenování rychle se rozrůstajícího projektu přírodovědné fotografie, který začal velmi nenápadně jako interní fotografická soutěž Přírodovědecké fakulty UK v Praze.

Nejlepší fotografie zvířat za rok 2012: Best Wild Animal Photos zná své vítěze

Ta měla původně dva cíle - srovnat anonymně pedagogy a studenty na jednu „startovní čáru“ a získat kvalitní obrazový materiál pro vznikající materiály fakulty. Soutěž a následně výstava Věda je krásná se však postupně stala oslavou české fotografie s přírodovědnou tématikou, jež zároveň upozorňuje na netušené krásy běžnému pohledu skryté, tedy na krásy vědy, které kolikrát zůstávají přístupné jen úzkému okruhu vědců nebo nadšenců.

Nejlepší práce z letošního ročníku budou vystaveny od 21. ledna do 2. února 2013 jako velkoformátové fotografie v Minigalerii Centra FotoŠkoda ve Vodičkově ulici v Praze. Krom tištěných prací bude k vidění rozsáhlá slideshow představující výběr z příspěvků ze všech čtyř ročníků.

Soutěž Věda je krásná chce zprostředkovat nejširší veřejnosti mnohdy netušenou krásu a estetiku, na níž přírodovědci narazí při svém seriózním bádání. Je přitom jedno, zda se jedná o fotografie kvasinek, orlů či obzvlášť dovádivé mlhoviny; nebo precizně znázorněnou 3D interakci biomolekul či ohyb světelných vln v nanostrukturách.

Soutěž chce představit nejširší veřejnosti zároveň ty nejlepší ilustrátorské počiny, jejichž vypovídací hodnota je v dnešním digitálně snímaném světě stále nezastupitelná. Forma soutěže, kdy příspěvky zůstávají porotcům i laické veřejnosti až do vyhlášení vítězů anonymní, navíc stírá rozdíly mezi studenty, pedagogy a výzkumníky, staví je v soutěži, kde primárně platí estetická pravidla, na stejnou startovní čáru.

 

Letos pak byla do soutěže Věda je krásná nově zařazena kategorie objevitelská. Soutěž v této kategorii je otevřena všem přírodovědcům registrovaným na webu prirodovedci.cz. Portál/web Přírodovědci je komunikačním kanálem Přírodovědecké fakulty UK, který právě v těchto dnech slaví 1. rok od svého uvedení do provozu a má již přes 2300 registrovaných přírodovědců ze všech věkových kategorií.

Soutěž Věda je krásná se tímto rozšířením dostává i mimo akademickou půdu, mezi motivované nadšence a přírodozpytce z řad mládeže i dospělých, oslovuje učitele přírodopisu, biologie, chemie, geografie, geologie i fyziky na úrovni středních i základních škol.

Soutěžní kategorie v letošním ročníku byly: vědecká mikrofotografie (fotografie z optických a elektronových mikroskopů), vědecká fotografie (od makrofotografií až po satelitní či astronomické snímky), vědecká ilustrace (věda zprostředkovaná tužkou, štětcem či photoshopem) a virtuální příroda (příroda z počítače = vizualizace molekulárních či jiných struktur, fyzikálních či chemických jevů, grafické výstupy modelů atp.).

 

Pohled ze zákulisí

Na výstavu a vůbec celý projekt jsme se zeptali jednoho z kurátorů Petra Jana Juračky:

"Tato výstava je pro mě osobně vlastně zajímavá dvěma body. Za prvé se jedná  o díla, která nevznikala původně pro vytvoření něčeho krásného, ale protože ty objekty jsou něčím velmi zajímavé samy o sobě. Estetická stránka věci tak původně nehrála hlavní roli, přesto se jedná o naprosto úžasné tvary, barvy a objekty vůbec. Za druhé - většina fotografií publikovaných na internetu či vystavovaných ve veřejných prostorech vznikla mnohem jednodušeji. Přestože existuje samozřejmě mnoho pracných výjimek, zanechané práce na této výstavě je naprosto extrémní množství a za takřka každým kouskem je vidět mnoho desítek hodin práce. Některá díla vznikala i více než měsíc…

Petr nám pro lepší představu prozradil, jaký proces se za jedinou krásnou fotografií ze skenovacího elektronového mikroskopu může skrývat. Posuďte sami, co všechno by vás čekalo:

1. Ulovit živočicha v terénu, odvodnit a zafixovat jej do 70-90% ethanolu, případně ho narkotizovat.
2. Najít jedince ve vzorku pod binolupou, opatrně jej vybrat, případně nabarvit speciálním barvivem (to trvá dny) a vypreparovat pod mikroskopem (celý má třeba milimetr, takže se to většinou nepovede, tedy alespoň mně).
3. Odvodnit objekt lihem a následně acetonem, obvykle je potřeba namáčet jedince až do přibližně 12 různých lázní…
4. Ve speciálně vyrobených komůrkách (v mém případě z plastových zkumavek) vysušit objekt buď v organické těkavé látce přes noc ve vakuu, nebo za využití kapalného CO2 v tlakové komoře s měnitelnou teplotou a tlakem.
5. Umístit jedince na hliníkový terčík, např. oboustranně lepicí uhlíkovou páskou, a pozlatit je přibližně 3nm (0.000003 mm) silnou vrstvičkou atomů 14karátového zlata na rotačním stolku odstřelováním částiček zlata v argonové plazmě.
6. Umístit pozlacený terčík do vakuové komory elektronového mikroskopu, ostřelovat jej elektrony z wolframové katody a snímat obraz sekundárně vyzářených elektronů na oscilátoru.
7. Zpracovat digitální záznam ze CCD čipu oscilátoru v grafickém editoru (jednu fotku jsem dříve dělal i 24 hodin v kuse).

Tak už máte jasno? Přihlásíte se do příštího ročníku? Letos na podzim budete mít šanci - sledujte webové stránky soutěže Věda je krásná nebo web prirodovedci.cz (komunikační projekt Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze).  

Všechny soutěžní snímky si můžete prohlédniout zde: vedajekrasna.cz/soutezni-galerie

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.