Oheň a první "kuchaři" aneb Jak se z našeho předka stal usedlý domácí typ

Okamžik, kdy člověk dokázal využívat oheň k vaření potravin, patří k přelomovým mezníkům v evolučním vývoji. Nový nález v jihoafrické jeskyni Wonderwerk posouvá tento kulinářský bod obratu cca o 300 tisíc let dříve, nežli tomu bylo doposud.

Oheň a první "kuchaři" aneb Jak se z našeho předka stal usedlý domácí typ

Díky vaření došlo u našeho předka k růstu mozku a také velikosti těla…

Syrové a vařené

Já si dám guláš, s pětima knedlama, ja?“ Ve chvíli, kdy si „dáme něco k jídlu“, nečekáme, že nám na talíř přinesou syrové maso, obilná zrna a čerstvou papriku. Přírodní surovina se za pomoci určitých kulturních způsobů kultivuje a přetváří na jedlý pokrm.

Jak by řekl antropolog Claude Lévi-Strauss, syrové se v procesu přípravy mění ve vařené, přírodní v kulturní. Podle primatologa Richarda Wranghama dokonce tepelně upravené jídlo urychlilo evoluci člověka. Pečínka měla proti „tataráku“ hned několik výhod, které spočívaly především v úspoře energií.

Steak se lépe žvýká a snadněji tráví, což předchůdcům člověka umožňovalo získat více energie ze stejného množství potravy. Vzhledem k tomu, že tento příděl nebyl vzápětí vyplýtván na lovu, mozek, náš energeticky nejnáročnější orgán, získal rezervy pro svůj rozvoj…

Light my Fire 

„Pračlověk“ neměl k dispozici vařič, a tak se musel naučit používat otevřený oheň. Podle nových fosilních nálezů v kapské jeskyni Wonderwerk, začali pravěcí „stoupenci zapálené kuchařky Lenky Požárové“ používat oheň ke kulinářským účelům již před 1 milionem let.

Jak vlastně spal pračlověk? Objev nejstarší matrace přináší odpověď

Archeologové Francesco Berna Paul Goldberg na základě detailního studia sedimentu, teploty žářiště, podkladu a umístění ohniště, vyloučili možnost toho, že by do jeskyně oheň zavál vítr.

Želví maso, které na něm s největší pravděpodobností naši předchůdci opékali, tak bylo připravováno na ohni, který ještě neuměli založit, ale přenášeli si jej „domů“ z lesních požárů.

Tato změna byla ve vývoji člověka revoluční,“ tvrdí antropolog Michael Chazan, „na základě této analýzy, která používání ohně posunula o 300 tisíc let dozadu, se můžeme domnívat, že pro naše předchůdce, jakým byl Homo erectus, bylo používání ohně součástí jejich života. “

 

Homo culinaris 

Homo erectus, pravděpodobně „první kuchař“ v našem rodu, se díky svému kulinářskému umu od svého vývojového předchůdce výrazně lišil. 

Sice ještě neoblékal rondon (kuchařskou vestu; pozn. red.), ale na rozdíl od Homo habilis byl již přece jen více podobný člověku.

Masky božské, démonické i superhrdinské

Díky vaření surovin u něj došlo ke zmenšení žaludku, stoliček a redukci žvýkacích svalů – a naopak k růstu mozku a také velikosti těla, které bylo „hrdě“ vzpřímené a lépe se pohybovalo po „dvou zadních končetinách“, kdysi uzpůsobených ke stromovému šplhání.

Protože náš předchůdce nemusel trávit tolik času při obstarávání potravy, zdržoval se více doma, kde chránil zásoby a svou ženu, která mu za to na oplátku vařila. Z evoluční perspektivy by se tak dalo s nadsázkou konstatovat, že z Homo erectus se stal spíše usedlý domácí typ, který se více držel u sporáku, nežli by někde lezl po výškách…

Úvodní foto: Michal Josephy

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.