Olympiáda zvířecích rekordmanů. Člověk by neměl šanci

Olympiáda v Londýně se blíží. Mnozí špičkoví sportovci by zvířecím „soupeřům“ nesahali ani po paty.

Olympiáda zvířecích rekordmanů. Člověk by neměl šanci
Olympiáda zvířecích rekordmanů. Člověk by neměl šanci
Zdroj: archiv

Zvířata dokážou předvádět své neuvěřitelné výkony denně, a nikdo je nikdy na stupínek vítězů nepostaví. Nesoutěží o žádné poháry a sláva je to poslední, o co stojí. Obdivuhodné výkony podávají z mnohem prozaičtějšího důvodu – aby unikla nebezpečí, zajistila si potravu nebo ubránila své teritorium. Zápasí totiž v té největší hře – hře o život.

Gepard versus Usain Bolt – 1:0

Lidský rekord v běhu je 44,72 km/h. Ve zvířecí říši jsou ale ti nejlepší běžci dvakrát rychlejší. Gepard je schopen běhat rychlostí až 96–101 km/h (při vzdálenosti do 500 metrů). Tvrdí se, že je schopen zaběhnout až 145 km/h, ale tento údaj není potvrzený a odborníci jej spíše zpochybňují. Gepardí rekordmanka Sarah zaběhla 100metrovou vzdálenost za neuvěřitelných 6,13 vteřin. Nejrychlejší běžec na světě, Usain Bolt, byl o dost pomalejší – 9,58 vteřin. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Na druhém místě by se umístila antilopa vidloroh americký (Antilocapra americana). Vidloroh dokáže běhat rychlostí až 88,5 km/h. Touto rychlostí však umí běžet o hodně déle, než gepard, takže v běhu na delší vzdálenosti by ho určitě porazil. 

Bronzovou medaili by dostali za 80 km/h lev (Panthera leo), gazela Thomsonova (Gazella thomsonii), antilopa skákavá (Antidorcas marsupialis) a pakůň žíhaný (Connochaetes taurinus). A čestné uznání by mělo patřit pštrosovi (72 km/h) jako nejrychlejšímu ptáku na světě, a zajíci, který umí běhat stejnou rychlostí. 

Podívejte se na souboj nejrychlejšího člověka, Usaina Bolta, a nejrychlejšího zvířete, geparda : 

Jako ryba ve vodě

Plachetník širokoploutvý (Istiophorus platypterus) je nejlepším a nejrychlejším plavcem mezi rybami. Žije v Indickém a Tichém oceánu a měří několik metrů. Dokáže se pohybovat rychlostí až 109 km/h. 

Na druhém místě by se umístil tuňák se svými 70 km/h. Hovoří se však o tom, že dokáže plavat rychlostí až 104 km/h, ale dosud to nebylo potvrzeno. A třetí místo patří žraloku mako (Isurus oxyrinchus) – 88 km/h. Tučňák oslí (Pygoscelis papua) je zase nejrychlejším ptákem pod vodou – umí se pohybovat rychlostí až 36 km/h. Je o dost pomalejší než ryby, ale mnohonásobně rychlejší než my, lidé. Náš dosavadní rekord je 8,6 km/h. Je však jasné, že jsme v nevýhodě – plachetník trénuje od narození a neustále… 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vzpírání je doménou drobného hmyzu

Ani disciplína vzpírání není ve zvířecí říši žádný problém. V poměru ke své výšce je nejsilnějším zvířetem chrobák, který je schopen nadzvednout náklad 1115krát těžší, než je on sám. Je to stejné, jako kdyby průměrně vážící člověk zvedl 6 dvoupatrových autobusů plných lidí. I ti nejtrénovanější lidé umí zvednout maximálně trojnásobek své váhy. 

Na druhém místě by stanuli brouci nosorožníci (podčeleď Dynastinae) – umí zvednout 850násobek své hmotnosti. Mravenci rodu Atta a Acromyrmex by dostali bronz za unesení 50násobku. 

Nejsilnější suchozemské zvíře na světě – slon – unese pouze 1,7násobek. Ale celkově unese až 270 kilogramů. Gorily unesou až 10násobek, a orel korunkatý až 4násobek.

 

I v maratonu jsme břídilové

Olympijský maraton  s výkony některých zvířat nesnese srovnání. Rorýs obecný (Apus apus) je proti nám, lidem, mistr mistrů. Rozmnožuje se v Eurasii a na zimu odlétá do Afriky. Létá neuvěřitelných 500 000 kilometrů víceméně v jednom kuse, od okamžiku kdy opouští svoji rodinu jako mladý jedinec až po chvíli, kdy si hledá místo k hnízdění dva roky později. 

Jak je to možné? Rorýs obecný se (kromě období hnízdění) téměř neustále zdržuje ve vzduchu, kde dokonce i spí, pije a rozmnožuje se se. Svižný let musí střídat s plachtěním, kdy dokáže nabrat výšku, aby pak mohl během spánku klesat (a upadat do mikrospánku; tehdy vypíná jednu polovinu mozku, ta druhá kontroluje let). 

Arktický rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea) migruje mezi póly každý rok – urazí tedy 15 000 kilometrů jenom jedním směrem. Nejdelší zaznamenaná cesta tohoto ptáka byla 22 500 kilometrů. 

Na třetím místě by skončil břehouš rudý (Limosa lapponica). Nejdelší nepřerušený let tohoto ptáka byl zaznamenán v roce 2007. Během sedmi dnů uletěl 11 500 kilometrů. A vůbec nezastavil kvůli jídlu nebo pití. Na konci této neuvěřitelné cesty ztratil tento vytrvalec 50 % své hmotnosti. 

Čestné uznání patří i dalším zvířatům. Tentokrát už nejde o ptáky. Vodní želvu kožatku velkou (Dermochelys coriacea) sledoval satelit po dobu 647 dní. Za tu dobu želva urazila 22 500 kilometrů. Žralok bílý (Carcharodon carcharias) ale také není příliš pozadu. Dokáže plavat v kuse až 20 000 kilometrů – z Afriky do Austrálie. Jde o nejdelší zaznamenanou trasu žraloka vůbec. Motýl monarcha stěhovavý (Danaus plexippus) umí letět také pěknou dálku, zvlášť vezmeme-li v potaz, jak drobné má tělo, je tento výkon úctyhodný. Zvládl 3 432 kilometrů.

 

FOTO: Isifa 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články