Omyly ve vědě: Zmizela obrovská planeta. A byla to vůbec planeta?
I věda se mýlí a mění své závěry. Nejdřív se předpokládalo, že je planeta Formalhaut-b třikrát větší než Jupiter, ale po pořízení snímků vědci zjistili, že planeta zřejmě úplně zmizela. Co se stalo?
Po pořízení snímku bylo zjištěno, že planeta je jednoduše nedetekovatelná na místě, kde měla být pozorována.
I věda se občas mýlí a přepisuje své závěry. Byli jsme toho svědkem v roce 2006, kdy se po sedmdesáti letech změnil status Pluta. Stalo se z planety stalo pouhou trpasličí planetkou. Vypadá to, že podobný osud čeká i exoplanetu známou pod názvem Formalhaut-b.
Formalhaut je nejjasnější hvězda v souhvězdí Ryb, vzdálená 25 světelných let. V letech 2004 a 2006 byl s pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) získán její snímek v optické části spektra, který pomocí clonky blokoval světlo z hvězdy samotné a zobrazil prachový disk v jejím okolí. V prachovém disku byl objeven malý objekt obíhající ve vzdálenosti cca 119 astronomických jednotek (jednotka označující vzdálenost Země a Slunce; pozn. red.) známý dnes pod názvem Formalhaut-b. Co víc, poloha tohoto objektu se v rozmezí téměř dvou let viditelně změnila ve směru, který by jasně odpovídal oběžné dráze planety.
Jak mizí planety
Předpokládalo se, že se jedná o planetu asi třikrát těžší než Jupiter. Takový objekt zpravidla vyzařuje slabé infračervené záření. V letech 2010 a 2011 se skupina vědců rozhodla snímat objevenou planetu Spitzerovým vesmírným dalekohledem, který je stejně jako HST umístěn na oběžné dráze okolo Země, což astronomům dovoluje pozorovat objekty ve vzdálené infračervené oblasti světla, kterou jinak blokuje pozemská atmosféra. Po pořízení snímku bylo zjištěno, že planeta je jednoduše nedetekovatelná na místě, kde měla být pozorována. V současné chvíli byly vyloučeny všechny možné technické nepřesnosti a systematické chyby. Byl nebo je Formalhaut-b vlastně planetou?
Planeta nebo jen prachový shluk?
Možnost, že Formalhaut-b skutečně je planetou, stále není vyloučená. Studie ale naznačuje, že se musíme zamyslet nad tím, jaké jsou parametry tohoto vzdáleného světla. Původní odhad byl dvě až tři hmotnosti Jupitera a stáří asi 200 milionů let. Závěr nové studie planetu považuje za starší a chladnější. Současný odhad je jedna hmotnost Jupitera a stáří 400 milionů let, což se pomalu dostává do rozporu se stářím hvězdy Formalhaut samotné.
Nepoměr mezi optickým pozorováním z HST a infračerveným ze Spitzera by mohl vysvětlit i výrazný prstenec kolem planety, podobný jako má Saturn. Prstenec by se musel táhnout do vzdálenosti dvaceti planetárních poloměrů, což se zdá poměrně nepravděpodobné. Na druhou stranu samotný nejvzdálenější a nejizolovanější Saturnův prstenec Phoebe se táhne do vzdálenosti ještě větší.
Prstencová hypotéza má jednu slabinu. Pozorování z HST v rozpětí dvou let vykazuje výrazný pokles jasnosti. Pokud by se skutečně jednalo o planetu, ať už s prstencem nebo bez, pokles jasnosti by nemohl být tak výrazný. Za ztemněním objektu by mohl stát fakt, že Formalhaut-b není planeta, ale pouze prachový shluk.
Prach rozptyluje světlo, což může způsobit výrazné proměnlivosti v jasu objektu. Další z pádných argumentů, proč by Formalhaut-b měl být jen prachovým shlukem je fakt, že spektrum pořízené z planety se nápadně podobá spektru hostovské hvězdy. V optické části spektra je toto pozorování normální, neboť pozorujeme skutečně jenom světlo hvězdy odražené od objektu. V případě infračervené části spektra je detekováno i tepelné záření planety samotné, které v tomto případě nebylo pozorováno.
Nejnovější studie sice Formalhaut-b jako planetu zpochybňuje, ale nevylučuje. Pro finální vyvrácení planetární podstaty budou třeba další studie v jiných částech elektromagnetického spektra.
