Opice, jak je neznáte: kojené ženami, v kosmických raketách i na talíři

Opice jsou lidem geneticky z celé zvířecí zvíře nejblíž. Vzájemné vztahy se liší podle místa, času a kultury či náboženství. V historii se většinou setkáváme s využíváním těchto zvířat v náš prospěch, ale najdeme i ojedinělá místa na zemi, kde se lidé chovají k opicím jako k vlastní rodině.

Opice, jak je neznáte: kojené ženami, v kosmických raketách i na talíři

Vztahy opic a lidí nebyly nikdy jednoduché… Asi většině z vás vyvstane na mysli využívání opic ve vědeckých experimentech. Nejčastěji se v laboratořích objevuje makak rhesus. Tyto opice jsou používány z mnoha důvodů, ale především kvůli blízkému příbuzenství s lidmi. Ve Spojených státech se stane ročně předmětem experimentování několik set tisíc primátů. Pokusy s použitím opic jsou dnes velmi kontroverzní a mnoho lidí a organizací proti tomu protestuje. Nejčastějším argumentem na obhajobu je, že výzkumy přinášejí mnohé významné objevy v medicíně a zachránili a zachraňují lidské životy. 

 

První opice ve vesmíru. Už v roce 1959

V Huntsville v americké Alabamě se nachází neobvyklý hrob. Místo květin na něj lidé pokládají banány. Na náhrobní desce je napsáno: "Slečna Bakerová, opice, první americké zvíře, které letělo do vesmíru a vrátilo se živé. 28.května 1959."  

Už od začátku objevování vesmíru lidé využívali ve svých programech zvířata. A stejně jako psi, kočky a další zvířata se vysoko nad naší zem podívaly i opice (v rámci programů Spojených států a Francie). Američané se však, na rozdíl od Sovětů, pro které byla na cestě do vesmíru nejdůležitější propaganda, snažili o to, aby primáti mise přežili. Sovětská Lajka musel shořet v atmosféře, pro americké opice  však vznikaly záchranné moduly.

Cílem bylo zkoumat biologické procesy, gravitaci a obecně vliv, jaký na člověka let do kosmu může mít. Podívejte se na fotografie National Geographic, publikované k 50. výročí před třemi lety. 

Opice číšníkem? Ano, v Japonsku

Opice se v mnoha zemích světa také využívají jako pomocná pracovní síla. V jedné japonské restauraci například pracují dva makakové jako číšníci. Co si o tom myslíte? Pro Japonce je to relativně normální, v jiných restauracích zase obsluhují roboti… Na Jávě zase domorodci používají opice k tomu, aby pro ně sbíraly kokosové ořechy. Makakové jsou cvičení, aby za odměnu šplhali na vrcholky jinak nepřístupných kokosových palem. Může nám to sice připadat nedůstojné, ale místní to praktikují už celá staletí - bez toho by dnes už opice na ostrovech vůbec nežily. Tato praxe se ukázala natolik užitečná, že se ji teď snaží zavést i v indickém státě Kerala.

Podívejte se na video z japonské restaurace:

Opice jako pochoutka i jako předmět uctívání

Lidé se naučili využívat opice nejen k práci, ale i k jídlu. Opice jsou oblíbenou pochoutkou v Jihovýchodní Asii, Číně a Africe jako tzv. bushmeat. Nejoblíbenější je mozeček, mimo jiné i protože lidé v Číně a Jihovýchodní Asii na jeho léčivou moc – měl by údajně léčit impotenci. Zvýšená poptávka ale měla neblahý následek – přílišné lovení a ohrožení mnoha druhů opic. 

V jiných částech světa jsou naopak opice uctívané a například v hinduismu postava boha-opice Hanumana údajně přináší dlouhověkost. Stejně tak v Číně je dodnes oslavován Opičák Sun Wu-kchung, o němž vznikla seriál, který běžel i na obrazovkách Československé televize. 

Opice umí pomáhat (nemocným) lidem

Stejně jako psi nebo koně i opice mohou pomáhat lidem v rámci zooterapie při zotavování z psychických nemocí nebo úrazů. Některé organizace umí tato zvířata vytrénovat tak, aby pomáhala asistovat vozíčkářům a lidem s úrazy páteře. Opice se předtím vychovávají v lidských rodinách jako lidé a až potom jsou zařazeny do programu. Opice pomáhají nemocným většinou s pracemi v domácnosti. Podívejte se na krátké video, jak opice umí lidem pomáhat.

Člověk kojí opici

Už před nějakým časem nás zaujal příběh ze severovýchodní Indie. Žije tam Namita, žena, která přijala svého domácího mazlíčka, opici Buru, jako svého vlastního syna. Příběh začal před několika lety, kdy její manžel našel po silné bouřce v lese umírající mládě opice. Přinesl je do vesnice, ležící na předměstí Udaipuru v jižním distriktu indického státu Tripura. 

„Kojím ho, je to můj syn,“ potvrzuje Namita a kojí svého "syna". „Mládě se během bouřky zranilo a ztratilo své rodiče. Rozhodla jsem se ho vychovávat spolu mými dětmi,“ vypráví Namita. A její dcery se k Buru opravdu chovají jako k vlastnímu sourozenci. Adoptovat opici není přeci jen moc běžné. A přesně tak to vidí i její sousedé.

„Také máme domácí mazlíčky, ale vychovávat opici jako člověka není normální,“ říká Subal Paul z Namitiny vesnice. „Nezajímá mě, co říkají. Buru je můj syn,“ uzavírá Namita.

Podívejte se také na video: 

Péče o opičí sirotky uprostřed amazonského pralesa 

Uprostřed Amazonie žije kmen původních obyvatel pralesa, který má stejně vřelý vztah k opicím jako Namita.

Kmen Awá-Guajá žije ve východní části pralesa. Původně žili na východním brazilském pobřeží, ale evropští dobyvatelé a objevitelé je zatlačili až do nitra amazonské divočiny. Uprostřed divočiny nepřicházeli do styku s civilizací. Prales jim začal mizet doslova před očima a pod nohama. Do současnosti jich přežívá 300 a z toho jich žije tradičním způsobem odhadem asi 60.  

Asi nejobdivuhodnější je na jejich kultuře neuvěřitelně těsný vztah s pralesem a zvířaty. V Amazonii není zas až tak výjimečné, že se ženy starají o osiřelé opice, jako by byly jejich vlastními dětmi. 

Při lovu v pralesích se často stane, že matka uhyne a mláďata, a místní lidé tak mají pocit odpovědnosti.Péčí o zvířata vrací přírodě, na které jsou závislí, zpět to, co si z ní berou, aby mohli přežít. 

Život v harmonii s přírodou si každý představuje jinak. Kmen Awá, stejně jako i další amazonské kmeny, žijí ve spojení s přírodou pro nás až nepochopitelném.

 V oblasti se objevilo naleziště železné rudy a vzápětí se začal rozjíždět program financovaný Evropskou unií a Světovou bankou na podporu těžby. V pánu je také postavit důlní zařízení a železnici. Skoro jako scénář filmu Avatar, nezdá se vám? Ale tento nejspíš nebude mít šťastný konec.

Letecké fotografie amazonských kmenů nedotčených civilizací si můžete prohlédnout na stránkách organizace Survival International, která se snaží zoufalou situaci řešit. Dozvíte se také, jak můžete pomoci i vy. Více informací a novinky naleznete také na stránkách Uncontacted Tribes

FOTO: Survival International / Isifa

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.