Opravdový český unikát. Nový pohled na dvě věže Rabštejna

Obrovský hrad má dvě věže. To vyvolává spoustu otázek…

Opravdový český unikát. Nový pohled na dvě věže Rabštejna

Archeologové, historici a další odborníci přinášejí nová svědectví, nové poznatky, nové teorie. Avšak dost často jen mezi nimi na konferencích, na stránkách úzce odborných časopisů apod. A poznání chtivý turista či místní nadšenec se nic nedozví. Tak tomu je i v případě fortifikací v Rabštejně nad Střelou (viz hlavní fotografie). Často je pro návštěvníky této lokality jediným zdrojem poznání informační tabule zdejší naučné stezky.

Tabule popisující jen jediný hrad v lokalitě však už byla zastaralá v době svého vzniku. Možná, že již mnohému vnímavému návštěvníkovi připadlo divné, jak obrovský hrad před sebou vlastně má, proč má dvě věže oddělené od sebe hlubokou rozsedlinou, jak je to s návazností na městské opevnění a mnoho dalších otázek.

Nový pohled na dvě věže

Badatelé nejdříve neustále jen opakovali „od stolu“ sto let staré celoživotní dílo Augusta Sedláčka. Později vznikl nový pohled na zdejší zajímavou situaci. Věž za hlubokou rozsedlinou a opevnění okolo ní jsou označovány jako předsunuté opevnění hradu i městečka. I druhá věž naproti, nad dnešním klášterním objektem, byla tak interpretována, a to vzhledem k vzdálenosti od pozůstatků vlastního hradního jádra v místech dnešního zámku.

Koncem 90. let se však situace okolo výzkumu lokality radikálně změnila a převážná část odborníků s ní dnes souhlasí. V Rabštejně existují hrady dva, jakýsi „dvojhrad“. 

Luděk Krčmář: Vícehrad - jedna pevnost pro deset šlechtických rodin

Všechno jinak

Ale není tomu tak. Jádro hradu Rabštejna zaujímalo dnešní zámecký areál. Hrad pak pokračoval v místech dnešního kláštera až k dnešnímu nejvýraznějšímu pozůstatku hradu, kterým je zřícenina okrouhlé, a jak známe ze starých vyobrazení, původně velmi vysoké věže na skále nad klášterem.

Plášťová zeď v jejím sousedství navazovala na městské opevnění. Věž celkem vzdálenou od jádra hradu můžeme interpretovat i jako předsunutou před vlastní hrad a prostor mezi ní a jádrem snad jako předhradí. A proč vlastně předsunutou tímto směrem, když hned za přirozenou rozsedlinou kudy prochází silnice stojí další věž? Protože tato věž a areál okolo ní tvoří druhý hrad v Rabštejně nad Střelou.

Mama hotely středověku: české vícehrady ukazují, jak žily rodiny

Český unikát

Známe dokonce i jeho jméno – Sychrov. Vysoká věž protilehlého hradu Rabštejna patrně vyrovnávala převýšení hradu Sychrova a umožňovala jeho kontrolu. Velmi zjednodušeně řečeno, oba hrady se proti sobě bránili svými vysokými věžemi. Hrad Sychrov založil nejspíše rabštejnský purkrabí Jindřich za Karla IV. To je samozřejmě unikátní, protože v Čechách neznáme situaci, kdy si purkrabí jednoho hradu postaví vedle něho (v dnešní terminologii vedle svého pracoviště) svůj vlastní hrad.

Poprvé je zmiňován v roce 1439 jako sídlo Jana staršího z Rabštejna. Jeho rodu patřil až do roku 1508. O rok později byl připojen k Rabštejnu a v roce 1518 se stal spolu s Rabštejnem majetkem Šliků. Ti však sídlili na Rabštejnu a pro Sychrov neměli využití a tak rychle zpustl. V Rabštejně nad Střelou tak můžeme navštívit dva bezprostředně související hrady, které tvoří s městečkem opevněný celek, ale zároveň si i mezi sebou vymezují své pozice. Při současném stavu bádání můžeme říci, že takto situovaný „dvojhrad“ je v Čechách zatím unikátem, protože se vlastně nejedná o ve své podstatě o typický Ganerbenburg, ale o dva naprosto samostatné hrady bezprostředně u sebe.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.