Otroctví žije i ve 21. století. V africké Ghaně straší krutý a zastaralý zvyk

V Ghaně je na první pohled docela klid. Ale zdání klame. Na jihu země se můžete setkat s novodobým otroctvím…

Ghana je jedna z nejklidnějších a nejpříjemnějších zemí v Africe. Kromě občasných šarvátek na severu tam panuje úplný klid. Ale zdání někdy klame. To, že tam nejsou šílené války, o kterých jsme zvyklí slyšet z jiných částí Afriky, neznamená, že se tam nedějí podivné věci.

EXKLUZIVNĚ pro National Geographic: Kde vládli otroci

Otrokyně chyb vlastní rodiny

Jednou z nich je otroctví fetiše, a dívkám-otrokyním se říká trokosi. Tro znamená Bůh a kosi je něco jako otrokyně, panna nebo manželka. Několik století stará tradice se praktikuje na jihu země, v oblasti Volta, mezi kmenem Ewe. Mladé dívky, někdy i dvouleté, vydávají vlastní rodiny knězům jako odplatu za zločiny, které tato rodina spáchala. Některé prohřešky jsou naprosto triviální.

Trokosi, jež má původ ve stejné tradici jako voodoo, se praktikuje ve 12 svatyních v Ghaně a také v sousedním Togu a Beninu. V Ghaně je na 10 000 otrokyň. Svatyně jsou na odlehlých a těžko dostupných místech, skryté před očima zvědavců.

Na 1 kněze 50 otrokyň…

Funguje to asi tak, že někdo spáchá zločin. Zločinec je pak odveden k místnímu tradičnímu soudu, který představují místní kněží, a kde je viník souzen fetišem. Fetiš je velká hrouda uplácaná z hlíny, a ta rozhodne, prostřednictvím bíle oděných knězů, jaký velký trest bude.

Za vraždu může být i několikagenerační. To znamená, že mladá dívka může strávit celý život jako otrokyně ve svatyni, a až zemře, musí být nahrazena další pannou z té samé rodiny. Někdy prošlo svatyní už tolik generací otrokyň odpykávajících trest jednoho člověka, že si nikdo už ani nepamatuje, kdy a proč to začalo.

LÍBA TAYLOR: Fotila jsem dívky, které se na obřízku vysloveně těší

Po první menstruaci se dívky pak stanou manželkami knězů, slouží jim, obdělávají jejich pole a rodí děti. Někteří kněží se chlubí, že mají až padesát trokosi, a nejméně dvakrát tolik dětí.

Lidé v této oblasti jsou hluboce věřící, anebo spíš pověrčiví, a dívky jsou ochotné se knězům vydat, jen aby zachránily sami sebe. Strach z fetiše a jeho případné pomsty je silnější než láska k jejich vlastním dětem. Odmítnutím by na sebe mohly přivolat pohromu, někdy i smrt.

 

Pohled z druhé strany

Kněží se rádi o této tradici baví. Věří, že je správná. Tlak z určitých kruhů ghanské společnosti a nevládních organizací na vymýcení tohoto krutého a zastaralého zvyku existuje, kněží ale vědí, že společnost kolem nich má větší důvěru v tradiční systémy než v to, co přichází z křesťanského světa.

Přesto jsou ochotni smlouvat, a dokonce i slibují, že jsou ochotni dívky propustit. Ale jen za určitou cenu: jednu kozu, jednu ovci, pár lahví tvrdého alkoholu a 1 000 dolarů. Kompenzace musí být. Za všechnu tu práci, kterou trokosi dělají, by jinak museli někomu zaplatit…

 

Existuje cesta ven?

Abychom si kněze naklonily správným směrem, s kolegyní reportérkou jsme přivezly do každé svatyně dárky. Alkohol je nejžádanější a nejvíc ceněný. Jakýkoliv alkohol. Ale kdybychom měly něco lepšího, například ze Skotska, fetiš by si toho vážil ještě víc. S alkoholem se provádí malý rituál, taková menší nabídka fetiši před očima přihlížejících trokosi. Maličko se potřísní zem, ale jen trošku, aby zbylo co nejvíce na konzumaci.

Některé trokosi jsou tak zoufalé a zároveň odvážné, že utečou. Scházejí se v útulku jedné místní nevládní organizace, kde se učí šít a opět se zapojují do normálního života. Jejich příběhy jsou smutné, ale zde alespoň mají tyto manželky bohů před sebou perspektivu normálního života.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.