Patnáctá osmitisícovka slavného horolezce aneb Messner na vrcholu Kronplatzu

Poté, co Reinhold Messner jako první člověk pokořil v říjnu 1986 všechny osmitisícovky na Zemi, stal se dnes pro slavného horolezce náplní života projekt muzeí v severní Itálii. Letos otevřel svou nejnovější expozici na vrcholu Kronplatzu ve výšce 2275 metrů. Její unikátní koncept navrhovala slavná britská architektka iráckého původu Zaha Hadid.

Deset let jsem opravoval zdi, sklepy, dostavoval a snil o tom, jak do Juvalu přenesu své rodinné sídlo i himálajské sbírky," vypráví Messner.
Deset let jsem opravoval zdi, sklepy, dostavoval a snil o tom, jak do Juvalu přenesu své rodinné sídlo i himálajské sbírky," vypráví Messner.
Zdroj: Dana Emingerová

V říjnu 1986 jako první člověk na světě pokořil všech čtrnáct nejvyšších hor na Zemi, když vylezl na svůj poslední himálajský velevrchol Lhotse (8516 m). V posledních letech se stal pro Messnera "patnáctou" osmitisícovkou originální projekt muzeí s názvem Mountain Messner Museum (MMM). Ačkoliv jsou muzea na šesti místech a každá expozice má své vlastní hlavní téma, dohromady tvoří jeden celek. Jeho základem je vzácná sbírka soch, obrazů a dalších uměleckých předmětů pocházejících z Tibetu, Afriky, Indie a Nepálu, které Reinhold Messner nashromáždil během svých dobrodružných cest. Protipólem mystického světa jsou vystavené plátěné stany, cepíny a mačky, vařiče a termosky. Návštěvník uvidí desítky let staré horolezecké vybavení, které s sebou nosily výpravné expedice prvních dobyvatelů Himálaje, stejně jako předměty, které používal Reinhold Messner při svých sólových výstupech. Na zdech visí velmi citlivě vybrané úryvky z knih Reinholda Messnera či citáty slavných filozofů a spisovatelů. Nechybí ani obrazy a sochy s horskou tématikou od starých i současných mistrů. Nejde jen o umělecká díla, ale často i o amatérské malby účastníků expedic, které mají dokumentární hodnotu.

„Chci předat lidem poselství hor, tak jak ho cítím – jako krásnou a zároveň křehkou rovinu mezi životním prostředím, lidskou dobyvačností a každodenním životem," říká Messner. „Horolezci mohou osmitisícovky zlézat, ale zároveň přírodu chránit a respektovat. Jednou nebudeme posuzováni podle toho, kolik vrcholů jsme zdolali, ale jak neporušené a krásné hory jsme našim potomkům nechali," dodává.

Návštěvník uvidí také desítky let staré horolezecké vybavení, které s sebou nosily výpravné expedice prvních dobyvatelů Himálaje, stejně jako předměty, které používal Reinhold Messner při svých sólových výstupech.

Úprk před veřejností

Myšlenka na vytvoření muzea MMM se zrodila na hradě Juval, který od 13. století vyrůstá ze skály nad úzkou propastí v údolí Vinschgau.
„Bydlel jsem ve Villnössu na svahu ve Sv. Magdaleně, kam přijížděly autobusy turistů a naprosto bez zábran mi koukali dalekohledem do ložnice. Jako bych patřil k místním atrakcím, pořád někdo čekal u dveří, až se objevím. Cítil jsem se omezený, a tak jsem začal snít o hradu, na kterém bych se mohl ukrýt."
Do Juvalu se zamiloval na první pohled a koupil ho jako zříceninu v roce 1983 za peníze, které vydělal svými přednáškami a honoráři za knihy, vycházejícími po celém světě. Napsal jich už přes šedesát. Zpočátku si tak financoval své expedice, později všechny své projekty, neboť nechtěl být nikdy v životě závislý jen na sponzorech.
„Deset let jsem pak podle architektonických plánů Karla Spitalera a Roberta Danze vlastnoručně dostavoval zdi a opravoval střechy i sklepy a snil o tom, jak do Juvalu přenesu své rodinné sídlo i himálajské sbírky," vypráví Messner, který po většinu roku žije se svou ženou Sabinou v Meranu, zatímco na léto se rodina stěhuje do hradu Juval. V jeho zdech vyrůstaly tři děti – Magdaléna (1988), syn Gesar Simon (1990) a Anna Juditha (2001).

Základem MMM je vzácná sbírka soch, obrazů a dalších uměleckých předmětů pocházejících z Tibetu, Afriky, Indie a Nepálu, které Reinhold Messner nashromáždil během svých dobrodružných cest.

V podhradí Juvalu Reinhold Messner uskutečnil své další plány. Má tu farmu Unterortl, kde jsou pastviny s jaky, vinice, ovocné sady i lihovar. „Přijde mi důležité, aby byl člověk v dnešní době ekonomicky zcela nezávislý a soběstačný. A to díky svým knihám, přednáškám a farmám jsem," říká Messner, jehož muzea navštíví desítky tisíc turistů. „Himálaje mě naučily, jak jsou lidé proti přírodě nicotní a bezbranní. Rozumím, proč mají přírodní národy rituály, ve kterých prosí živly o požehnání před výstupem. Ale také vím, že žádná prosba k bohům nepomůže, když horolezci dojde dech, síla a vůle žít. Člověk se vždycky musí spolehnout pouze sám na sebe."

Messnerův byznys

V roce 2003 Messner otevřel část hradu s himalájskými sbírkami veřejnosti. Ovšem podle pravidel, která vyhovují jemu. Od konce března do června a od září do začátku listopadu mohou lidé navštěvovat Messnerův hrad poté, co zaplatí vstupné. V komnatách si prohlédnete mimo jiné i výstavu, svázanou s tibetským eposem o legendárním králi Gesarovi, jehož jméno nosí prostřední Messnerův syn.
A protože zájem o prohlídky byl veliký, Reinhold Messner vymyslel projekt s názvem Mountain Messner Museum, jehož součástí je dnes pět výdělečných muzeí v severní Itálii.
„Vystavované exponáty jsou všechno originály, které jsem koupil za vlastní peníze. Bohužel, v Tibetu už mnoho původního nezůstalo, neboť obchodníci se starožitnostmi historické dědictví vybrakovali. Snažím se zachránit to nejcennější i ze světových aukcí. Až bude Tibet svobodný, chtěl bych jeho lidu umělecké poklady vrátit," říká Messner, který se do posledního detailu osobně podílí na vymýšlení koncepce muzeí spolu s týmem s invenčními architekty. Expozice mají neopakovatelnou atmosféru, podtrženou originálními stavitelskými nápady, které citlivě spojují přírodu s horami, staré s novým, místní s exotickým…

Hrad Firmian u Bolzana je největším muzeem

Většinu muzeí financovaly provincie Jižní Tyrolsko a Benátsko. Messner dodal své sbírky s tím, že výstavy budou fungovat bez dotací po dobu třiceti let. Zpočátku šlo hlavně o obnovu a rozšíření starých budov. Letos v polovině léta otevřel Reinhold Messner na vrcholu Kronplatzu v nadmořské výšce 2275 metrů své šesté muzeum MMM Corones, které se stalo chloubou moderní architektury. Je výsledkem spolupráce dvou výjimečných autorit - legendárního horolezce a ikonické britské architekty Zahy Hadid. Projekt realizovali pod patronací společnosti Skirama Kronplatz, která vlastní supermoderní lyžařské středisko se 116 km sjezdovek, kam Češi s oblibou jezdí. Velká část muzea se nachází v podzemí, a proto při jeho stavbě museli dělníci vyhloubit 4 000 m³ zeminy. Díky tomu však muzeum nezabírá příliš prostoru a uchovává si stálou teplotu po celý rok. Proto může fungovat i během zimní sezony, když jsou v provozu lanovky. Stavba vsazená do vrcholu kopce má panoramatická okna a terasu, ze které si návštěvníci můžou vychutnat velkolepý výhled od Zillertalských Alp přes Ortler až po Dolomity.
Muzea MMM můžete navštívit během několika dní najednou i si vybrat některé z nich a vždycky si odnesete silný prožitek, neboť každá výstava působí jako unikátní, komplexní a velmi osobní výpověď věhlasného horolezce, který s úctou vzdává hold horám a národům pod nimi.

Osamocený lezec

Reinhold Messner se narodil 17. září 1944 v italském Brixenu a vyrůstal se sedmi bratry a sestrou ve Villnöss v Jižním Tyrolsku. Jako pětiletý kluk vylezl s rodiči na svou první horu v Dolomitech a během života se stal jedním z nejlepších horolezců světa. Proslavil se v roce 1978 prvovýstupem na Mount Everest (8848 m) bez použití kyslíku, přestože lékaři a odborníci byli do té doby skálopevně přesvědčeni, že nahoře v řídkém vzduchu nemá nikdo šanci přežít. Způsobil převrat v himálajském horolezectví, neboť výpravné expedice vyměnil za alpský způsob rychlého lezení s minimálním vybavením.
Za jeho filozofií osamoceného lezce stály tragické události během jeho první himálajské expedice v roce 1970. Mnozí dodnes Messnera obviňují, že nechal vyčerpaného bratra sestupovat jinou cestou samotného, aby mohl uskutečnit první přechod Nanga Parbatu. Až po více než třiceti letech mu dal za pravdu Ústav soudního lékařství v Innsbrucku. Prozkoumal vzorky DNA z kostí, které v roce 2006 vyvrhl věčně putující ledovec o třicet kilometrů níže v údolí, a potvrdil, že kosti a nalezená bota patřily čtyřiadvacetiletému Güntherovi. Ostatky našly domorodci skutečně pod svahem na východní straně Nanga Parbatu, kudy se Messner vrátil.
O svých cestách napsal přes šedesát knih, kterými – spolu s přednáškami – financuje své projety. V letech 1999–2004 byl poslancem Evropského parlamentu za italskou stranu zelených, aby prosazoval ekologický přístup k přírodě.

„Chci předat lidem poselství hor, tak jak ho cítím – jako krásnou a zároveň křehkou rovinu mezi životním prostředím, lidskou dobyvačností a každodenním životem.'

MMM Juval ukazuje mystiku hor i mýty národů, které žijí pod nimi. V hradních komnatách si prohlédnete výstavu, svázanou s tibetským eposem o legendárním králi Gesarovi, jehož jméno nosí prostřední Messnerův syn Gesar Simon. Hlavní část expozice je v otevřené hradní věži, zastřešené jen sklem. Je tu sbírka masek z pěti kontinentů i jedinečná galerie s obrazy posvátných hor celého světa, mezi které patří vedle Mt. Everestu tibetský Kailas, japonská Fudži, řecký Olymp, turecký Ararat, Golgota nad Jeruzalémem či Wu-tchaj-šan v Číně. Ve sklepení je unikátní tantirický sál s nepálskými gobelíny a sochami Budhy, kde hraje uklidňující meditační hudba. Jakýmsi protipólem tohoto mystického světa jsou vystavené plátěné stany, cepíny a mačky, vařiče a termosky. Uvidíte desítky let staré horolezecké vybavení, které s sebou nosily výpravné expedice prvních dobyvatelů Himaláje, stejně jako předměty, které používal Reinhold Messner při svých sólových výstupech.
MMM Firmian, největší a nejkomplexnější z Messnerových muzeí, je v hradu Sigmundskorn u Bolzana. Obrovská pevnost, kde v roce 1957 probíhaly demonstrace za nezávislost na Trentinu a získání autonomie, se stala díky architektovi Wernerovi Tschollovi moderním tepajícím srdcem MMM. Prostorná síň s obrazy na téma hor je zasazená do železoskleněné konstrukce v ruinách budov na vstupním nádvoří. Návštěvníci mohou hodiny bloumat po hradbách a věžích středověké pevnosti, v níž jsou vystaveny obrazy, prastaré i novodobé sochy, náboženské předměty i kuriózní či zcela obyčejné věci denní potřeby horských národů. To vše je citlivě doprovázené myšlenkami Reinholda Messnera či citáty z knih slavných filozofů a spisovatelů. Projdete galeriemi, kde si budete číst příběhy vítězství i porážek a dotknete se osudů lidí, kteří se už z hor nikdy nevrátili. Mezi nimiž zaujímá výlučné místo Messnerův mladší bratr Günther, který tragicky zahynul v lavině, když spolu s Reinholdem vystoupali v červnu 1970 na svou první osmitisícovku – Nanga Parat (8125 m) Rupálskou stěnou, což do té doby nikdo nedokázal. Mráz vám sáhne na záda, když spatříte v malé kobce s fotografiemi nezvěstných a tragicky zemřelých horolezců Güntherovu botu, kterou věčně putující ledovec spolu s ostatky Messnerova bratra o třicet kilometrů dál vyvrhl před šesti lety v údolí.
MMM Ortles v Suldenu je zavrtáno pod zem do úpatí hory Ortler podle projektu Arnolda Gappa. Expozice se věnuje věčnému ledu a nejvyššímu vrcholu Jižního Tyrolska. Na obrazech většinou neznámých malířů můžete vidět nejen Ortler, ale i první dobyvatele polárních pustin. Fotografie pak ukazují Messnera v roce 1990, jak bez psů jen se saněmi přecházel Antarktidu přes jižní pól. O pět let později se mu nepodařila expedice na Arktidu, když se pod ním rozlomila ledová kra. Šedé stěny v lámaném prostoru připomínají ledovcovou trhlinu. Venku funguje Messnerova farma s chovem jaků a restaurace Yak &Yeti.
MMM Dolomites je další architektonický skvost. Vysokohorská vojenská pevnost na Monte Rite ve výšce 2 081 m nedaleko Cortiny d'Ampezzo dokumentuje historii objevování a dobývání Dolomit. Na střeše dlouhého betonového bunkru stojí jako ledové seraky skleněné konstrukce, připomínající pařížskou pyramidu v Louvru.
MMM Ripa, nainstalované v zámku Brunech, je věnované horským národům, včetně obyvatel Dolomit. I tady se Messnerovi podařilo posbírat ojedinělou kolekci věcí denní potřeby, které používají lidé v horách od Asie přes Evropu. Afriku, Ameriku až po Austrálii. Messner totiž jako první na světě zdolal i nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Pěšky přešel též Antarktidu, Grónsko, Tibet a pouště Gobi a Taklamakan.
Nejnovější MMM Corones na vrcholu Kronplatzu ve výšce vypráví příběh alpinismu a horolezectví. Stavba se skládá ze 360 betonových dílů, každý z nich je jiný a unikátní. Z nejvyššího třetího patra padá jako vodopád schodiště vedoucí přes tři výstavní plochy. Expozice o celkové rozloze 1000 m2 se ukrývá pod povrchem, který osvětlují obrovská okna. Návštěvníci zde mohou obdivovat například největší sbírku horolezeckých skob na světě, boty a výzbroj slavných horolezců od 19. století až po současnost a sledovat, jak se horolezecká výbava během posledních 150 let vyvíjela. Více než exponáty však pro slavného horolezce znamená umístění muzea. Na stavitelích si vymínil přesnou pozici tak, aby poskytovala výhled na jeho oblíbené hory včetně masivu Geisler, kde jako kluk s lezením začínal.