Pátrání po zaplaveném světě - Doggerlandu. EXKLUZIVNĚ PRO NG

Po celá desetiletí vytahovali rybáři ve svých sítích ze Severního moře stopy po zmizelém světě. Dnes si archeologové kladou aktuální otázku: Co se stane s lidmi, když jejich zemi zaplaví vzdouvající se moře?

Když se prvně začaly ze dna Severního moře vynořovat stopy po ztraceném světě, nikdo jim nechtěl věřit. První svědectví se objevila už někdy před jedním a půl stoletím, když rybáři začali u břehů Nizozemska hromadně lovit s takzvanou tralovou sítí. Za loďmi vlekli po mořském dně zatížené sítě ve tvaru dlouhého pytle a pak je vytahovali plné platýsů, mořských jazyků a dalších ryb, které žijí u dna.

Exkluzivně pro NG: Pohled za brány Vatikánského tajného archivu 

Kosti vyhynulých zvířat v rybářské síti

Někdy se ovšem stalo, že se z vody vynořil a pak hlučně dopadl na palubu i obrovský kel nebo pozůstatky pratura, nosorožce srstnatého či jiného vyhynulého zvířete. Rybáře připomínky něčeho, co si nedokázali nijak vysvětlit, vyváděly z míry, a tak je raději hned házeli zpět do moře.

O několik generací později bystrý paleontolog-amatér Dick Mol rybáře přesvědčil, aby mu vylovené kosti nosili, a zaznamenával si souřadnice míst, kde je nalezli. V roce 1985 mu kapitán jedné lodi přinesl skvěle dochovanou lidskou čelistní kost, v níž nechyběly dokonce ani obroušené stoličky. Spolu s přítelem Janem Glimmerveenem, který měl stejného koníčka, dal Mol určit stáří čelisti radiokarbonovou metodou. Ukázalo se, že kost je stará 9 500 let. Dotyčný člověk tedy žil v mezolitu, střední době kamenné, která začala v severní Evropě na konci poslední doby ledové zhruba před 12 000 lety a skončila v době počátků obdělávání půdy o 6 000 let později. „Domníváme se, že čelist pochází z hrobu,“ říká Glimmerveen. „Ten člověk v něm odpočíval opravdu v pokoji, neboť jeho svět zmizel zhruba před osmi tisíci let pod mořskými vlnami.“

 

Pohádka o zmizelém světě

Příběh této zmizelé země začal s ustupováním ledu. Před 18 000 let byla hladina moře kolem severní Evropy o 122 metrů níže než nyní. Británie nebyla ostrovem, nýbrž neobývanou severozápadní výspou Evropy, a mezi ní a zbytkem světadílu se rozkládala zmrzlá tundra. S postupným oteplováním a táním ledu zamířili jeleni, zubři a divoká prasata na sever a na západ. V jejich stopách šli lovci. Jakmile sešli z vyvýšenin v místech, kde je dnes kontinentální Evropa, ocitli se na rozlehlé, nízko položené rovině.

ROZHOVOR: Jak se odhalují oběti z masových hrobů a zkoumají ostatky českých panovníků

Archeologové nazývají tuto zmizelou planinu Doggerland - podle písčin Dogger v Severním moři, které někdy dokážou přichystat lodím nepříjemné nástrahy. Doggerland byl dlouho považován za rozlehlou neobydlenou zem, která kdysi vytvářela jakýsi most mezi dnešní kontinentální Evropou a Británií, za místo, kudy lidé jen procházeli a nikdy se tu nezdržovali. Dnes však převládá jiný názor.

Podle nových teorií se zde v mezolitu usídlili lidé, a to dokonce ve velkém počtu, a žili zde do doby, než je o tisíce let později neúprosně stoupající moře donutilo k odchodu. Následovalo období klimatických zvratů a sociálních otřesů, až na konci střední doby kamenné přišla Evropa o značnou část své pevniny a vypadala už skoro jako dnes.

Jak tajemný Doggerland vypadal? Co ještě archeologové našli? Čtěte celý text v prosincovém čísle časopisu National Geographic 

TEXT LAURA SPINNEYOVÁ
FOTOGRAFIE ROBERT CLARK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.