Pesco vegetariáni žijí nejdéle, ukázala rozsáhlá studie

Rozsáhlá studie na úctyhodném vzorku 73 000 lidí sledovala, jaká skladba potravin je nejzdravější z pohledu délky života. Závěry studie byly zveřejněny v posledním vydání Journal of American Medical Association.

Pesco vegetariáni žijí nejdéle, ukázala rozsáhlá studie
Pesco vegetariáni žijí nejdéle, ukázala rozsáhlá studie
Zdroj: archiv

Vědci rozdělili zúčastněné do pěti skupin. Ty zahrnovaly jedlíky masa a čtyři druhy vegetariánů: vegany, kteří nejedí žádné živočišné produkty, lakto-ovo-vegetariáni, kteří konzumují mléčné výrobky a vejce, pesco-vegetariáni, kteří jedí zřídka rybí maso a semi-vegetariáni, kteří jedí maso, ne více než jednou týdně.

Z hlediska podvádění smrti zvítězili pesco-vegetariáni, následovaní vegany a pak lakto-ovo-vegetariáni. Vegetariánské skupiny měly celkově v průměru měl o 12 procent nižší riziko úmrtí v průběhu sledovaného období ve srovnání s pojídači masa.

Jídlo jako hlavní faktor

Účastníky výzkumu provedeném na kalifornské univerzitě Loma Linda byli výhradně členové církve Adventistů sedmého dne, kteří mimo jiné doporučují cvičení a rostlinou stravu (ale nenařizují). V průměru pak příslušníci kongregace žijí na základě dlouhodobých statistik o čtyři až sedm let déle než ostatní Kaliforňané. Ale rozdíly jsou i uvnitř této komunity.

Různé předchozí studie dokazovaly, že vegetariánská strava je spojena se sníženým rizikem řady chronických onemocnění, jako je cukrovka 2. typu, obezita, metabolický syndrom, vysoký krevní tlak a kardiovaskulární choroby.

Ovšem s ohledem na stravu jako hlavní faktor ovlivňující délku života nebyly tyto výzkumy tak průkazné, protože nebylo možné věrohodně odlišit, zda nemá na výsledek větší vliv například vyšší konzumace alkoholu nebo kouření. U adventistů se však jedná o skupinu lidí, kteří sdílejí podobné hodnoty a kladou důraz na zdravý životní styl a především vyhýbání se tabáku, alkoholu a drogám. 

Šest let není tak dlouhá doba

Během šesti let, kdy probíhal výzkum, zemřelo 2570 osob z vybraného vzorku. Největší procento tvořili právě masožravci. U pesco-vegetariánů byla pravděpodobnost úmrtí o 19 procent nižší a u veganů o 15 procent nižší. Nicméně i šest let není příliš dlouhá doba, ale výzkum bude pokračovat.

"Můžeme si být docela jisti, že vegetariánská skupiny dopadly lépe než ne-vegetariánské, ale nemůžeme smysluplně porovnat vegetariánské skupiny navzájem," řekl vedoucí studie Michael J. Orlich serveru LiveScience.

Robert Baron z Kalifornské univerzity si nemyslí, že by bylo reálné, aby všichni lidé s ohledem na zdraví přešli na rostlinou stravu, ale pomohlo alespoň omezení konzumace cukrů, rafinovaných obilovin a nasycených tuků. "Svět by byl lepším místem bez určitých průmyslově vyráběných potravin," uvedl Baron.

Vědci doporučují středomořské menu

Na podobné téma vyšla v Journal of Epidemiology studie vědců z Johns Hopkins University, která spojuje omezení rizika ischemických srdečních chorob s vyšším podílem ryb, zdravých tuků, zeleniny, ovoce a ořechů, což odpovídá středomořskému jídelníčku.

"Ti, kteří přijali zdravější skladbu měli o 80 procent nižší úmrtnost (7,6 roku) než ti, kteří na zdravější životní styl nepřešli," uvedl hlavní autor studie Haitham Ahmed.

Evropané výhody vegetariánství nezjistili

V této souvislosti ovšem i autoři studií upozorňují, že jiná rozsáhlá analýza provedená odborníky z Oxfordské univerzity v roce 2009 nezjistila žádný rozdíl mezi úmrtností vegetariánů a ne-vegetariánů. Zde ovšem může sehrávat svou roli i to, že i mezi vegetariány jsou rozdíly.

Studie už nesledovala konzumaci alkoholu, kouření a fyzickou aktivitu. A například adventističtí vegani v Americe konzumují v průměru dvakrát tolik vlákniny a vitaminu C než ti evropští. Podobně i ne-vegetariáni mezi adventisty pojídají celkově méně masa. 

Související články