Písečný ďábel na Marsu – úžasná fotografie obří prachové bouře

Přes 600 metrů vysoký prachový vír vyfotografovala sonda Mars Orbiter na rudé planetě.

Písečný ďábel na Marsu – úžasná fotografie obří prachové bouře

Jedna prachová bouře zasáhla prakticky celý Mars.

Hned na začátek – výraz „písečný ďábel“ je překlad anglického termínu „dust devil“, jímž se označují prachové víry, u nás se pro ně vžilo označení rarášek. Ale uznejte sami – nezní pro 600 metrů vysoký sloup prachu lépe výraz „písečný ďábel“?

Tento jev zachytila 16. února tohoto roku sonda Mars Orbiter pomocí dalekohledu HiRISE. Vítr se hnal nad oblastí Amazonis Planitia rychlostí přes 100 kilometrů v hodině. I když je atmosféra na Marsu velmi slabá – tlak zde odpovídá asi setině toho pozemského – větry zde vanou značně silné.

Ten pozorovaný přístrojem High Resolution Imaging Science Experiment (HiRISE) měl v průměru přes 30 metrů a zvedal se do výšky kolem 600 metrů.

Větry Marsu

V polovině února byl Mars v největší vzdálenosti od Slunce. Vítr, stejně jako na Zemi, má na Marsu původ v teple pocházejícím ze Slunce. Momentálně je tedy sice Mars relativně klidný, ale přesto, jak je vidět, se po jeho povrchu prachové víry prohánějí. Prachové víry mají na Marsu stejný původ jako na Zemi. Vznikají hlavně během teplého období, když přímé slunečné paprsky dopadající na povrch silně ohřejí písek nebo erodovanou zeminu. Rozpálený vzduch stoupá nad zem a působením různých faktorů pak může začít rotovat. Nejčastěji se vítr stočí kvůli přírodním překážkám a také kvůli „střihu“ – neboli rozdílnému proudění v různých výškách.

Jeden prachový vír zachytila i sonda Mars Spirit, když na Marsu přistála. Podívejte se na video:

Sám o sobě by byl větrný vír neviditelný, ale jeho točivý pohyb zvedne z povrchu kamínky, písek nebo hlínu – a ty jsou pak dobře vidět; na Marsu dokonce tak dobře, že to pozoroval dalekohled na oběžné dráze. Větrné víry zpravidla dlouho nevydrží, nejdelší životnost mají na pouštích – přes půl hodiny.

Záhady Marsu

Tato prašná bouře byla na poměry Marsu ještě poměrně slabá. Na většině fotografií si toho nevšimnete, ale Mars má největší prašné bouře v celé sluneční soustavě. Třeba ta z roku 2001 zasáhla prakticky celou planetu!

Zřejmě získávají energii ze slunečního záření, ale jak dosahují tak gigantických rozměrů, že jsou viditelné i dalekohledy, to se nepodařilo vysvětlit.

Podle geofyzika Ohila Christensena by se odpověď mohla skrývat v kapsách teplého vzduchu ukrytých v prachu. Problém bouří je jednou z deseti největších záhad Marsu – dalších devět najdete v tomto článku.

Sonda Mars Orbiter pozoruje našeho vesmírného souseda už od roku 2006. Využívá šestice špičkových zařízení, která snímají povrch planety. Obíhá kolem Marsu ve výšce 255–320 kilometrů. Za těch šest let už poslal vědcům na Zem přes 20 000 fotografií. Má pro to na palubě počítač s pamětí 160 gigabitů a procesorem, který vykoná až 46 milionů instrukcí za sekundu.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.