Placebo funguje. Může však léčit i škodit

Fenomén placeba dokazuje, že lidé mají v sobě skrytou moc samoléčby. Neumíme ji však aktivovat silou vůle, kdykoliv potřebujeme, musíme se spoléhat na sugestivní oklamání někým jiným.

Placebo funguje. Může však léčit i škodit
Placebo funguje. Může však léčit i škodit
Zdroj: archiv

Placebo efekt je nejsilnější u stavů, které jsou pod přímým řízením centrální nervové soustavy…

Italský neurovědec Fabrizio Benedetti z Turínské univerzity se v devadesátých letech zabýval účinkem placeba při testování léků proti bolesti. Byl překvapen zjištěním, že někteří dobrovolníci, kterým dával placebo, trpěli menšími bolestmi než ti, kteří dostávali skutečný lék. Benedetti tvrdil, že placebo není jen psychologický jev, ale skutečný fyziologický fenomén, který lze změřit a použít při léčení. Provedl výzkumy a objevil mechanismy, s jejichž pomocí je organismus schopen samoléčby.

Lék skrytý v mozkových závitech 

V mozkových závitech lidí, kteří věří, že dostávají lék, ať už skutečný, nebo ne, dochází k léčebným biochemickým změnám. Když se pacient od důvěryhodné osoby dozví, že dostane lék, začne jeho mozek produkovat endorfin, endomorfin a dopamin. Tento chemický koktejl vyvolaný vírou v léčivost terapie zmírňuje bolest, zvyšuje imunitu, normalizuje tlak, puls, dýchání, trávení a spánek.„Placebo aktivuje přirozený systém ochrany zdraví, který je lidskému tělu vlastní. Očekávání toho, že se zmírní naše obtíže, aktivuje mechanismus posilující tělesnou a duševní obnovu,“ říká Benedetti.

Placebo efekt se ukázal nejsilnější u stavů, které jsou pod přímým řízením centrální nervové soustavy. Jde o nemoci provázené bolestí, dále psychická a neurologická onemocnění, jako jsou deprese, úzkost a Parkinsonova choroba. Bylo zjištěno, že u analgetik a léků na depresi připadá až 50 % účinku právě na placebo efekt. Zajímavé je, že při podání placeba místo analgetik postupuje mírnění bolesti stejně jako u skutečného léku asi za hodinu po podání.

Zdroj: null

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co všechno nás ovlivňuje

Podle farmaceutických testů zvyšuje účinnost léku také jeho „správná“ barva a tvar – jak u skutečného léku, tak u placeba. Žlutá a oranžová jsou nejvhodnější pro antidepresiva, protože připomínají svit slunce. Červená se hodí pro stimulanty. Zelené tablety nejlépe uklidňují, snižují napětí a úzkost. Bílá se nejčastěji používá u tablet sloužících ke zklidnění žaludečních vředů a trávicích obtíží.

Zdá se, že není ani jedno, kolikrát denně lék užíváme. Více malých dávek je lepší než jedna velká. Placebo, které se podává čtyřikrát denně, účinkuje lépe než placebo podávané dvakrát denně. Jestliže je na obalu placeba vytištěný název známého léku nebo výrobce, bude účinek větší než u „anonymního“ léku.

Síla vůle

Není ironií, že placebo funguje, jen pokud si ho nejsme vědomi, a jeho účinek mizí, když zjistíme, že se nám ulevilo bez léku?

Vědomí toho, že nám může být lépe díky sugesci, by nám mělo dodat větší odvahu než sugesce samotná, protože léčivý účinek placeba je v nás, v našich neuronech. Vzpomeňte si na to, až vás příště rozbolí hlava – vědomí, že máme lék v sobě, nám dává velkou moc!

Nocebo, placebův špatný bratr

Placebo má zlého bratra, kterému se říká nocebo (latinsky „uškodím“). Aktivuje mechanismus stresu podobným způsobem jako placebo aktivuje mechanismus léčení. Když se mužům, kteří začínají brát lék na zvětšenou prostatu, řekne, že by lék mohl způsobit poruchy sexuální funkce, mají dvakrát větší výskyt impotence než muži, kteří na to upozorněni nejsou.

Účastníci jednoho výzkumu dostávali falešnou chemoterapii. U 30 % z nich se objevilo znatelné vypadávání vlasů, zjevně jako následek toho, co o následcích chemoterapie slyšeli.

„Když uslyšíte sirénu a uvidíte kouř, odhadnete, že se děje něco špatného a organismus se dostane do stavu stresu. Stejně funguje i nocebo,“ říká Tor Wager z katedry psychologie na Kolumbijské univerzitě.

AUTOR: sensaklub.cz
FOTO: Thinkstock 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články