Po úrazu získali neuvěřitelné schopnosti. Mozek ukrývá stále spoustu tajemství

V komisech a filmech o superhrdinech je to provařené klišé: obyčejného člověka potká nějaké nehoda a on pak v jejím důsledku získá superschopnost. Jenže tento fenomén existuje i v reálném světě – jen ty schopnosti nejsou tak super…

Mozek skrývá ještě pořád spoustu tajemství; občas se projeví, když utrpí nějaké vážné poškození. Pak začne dělat věci, které by vůbec neměl umět. Přečtěte si příběhy lidí, jejichž mozek to dokázal. 

Paměť a malířský talent získal nemocí

Když třicetiletý italský imigrant Franco Magnani dorazil do San Francisca, třásl se zimnicí. V nemocnici začal mít horečnaté vize a křeče. Z nemoci se dostal, ale podepsala se na něm velmi podivným způsobem. Magnani si začal s neuvěřitelnou přesností vybavovat vzpomínky na rodné město Pontito. Nebyl v něm přes 25 let, ale to jeho mozku nebránilo, aby nevytvářel zcela detailní obrazy města. 

Psal se rok 1960, takže počítačové metafory ještě nebyly v kurzu – dnes bychom to popsali jako znovuzískání zapomenutých souborů na harddisku. Ale to ještě nebylo všechno. Magnani byl vizí tak plný, že se rozhodl je namalovat; a to přesto, že vlastně pořádně malovat neuměl. Jakmile vzal do ruky štětec, ukázalo, že se v jeho mozku změnilo ještě něco jiného – najednou uměl malovat jako mistr. Obrazy byly krásné, ale opravdový poprask vypukl teprve tehdy, když je jeden ze zaměstnanců nemocnice srovnal s fotografiemi Pontita. Byly úplně stejné. Schválně, podívejte se sami, jen slova vás nepřesvědčí zdaleka tak dobře jako obrazy:

 

Magnani byl malováním posedlý, často se stávalo, že odešel z baru, jen aby dal na papír obraz, který si právě vybavil. Během krátké doby se stal tak jeho příběh tak oblíbeným, že se Magnaniho obrazy dostaly dokonce do galerií. Vždy byly vystavené těsně vedle fotografií míst, která čtvrt století neviděl… Neštěstí mu ovšem rozhodně život výrazně změnilo - před ním byl nemajetný pomocný dělník, poté se stal uznávaným malířem.

 

 

Dostal nakládačku a stal se géniem

Roku 2002 dostal Jason Padgett hrozný výprask. Když se vracel z baru, napadli ho dva opilci a jeho hlavu použili jako kopačák. Když se vrátil z nemocnice, zjistil, že má větší problém, než byl lehký otřes mozku. Cokoliv se v jeho zorném úhlu pohnulo, zanechávalo v jeho očích divné trojúhelníkové odrazy. Začal svět vidět geometricky.

Téměř mu to zničilo život – po tři roky nemohl vycházet z domova. Samozřejmě se léčil – nakonec mu chirurgové implantovali do lebky dvě železné destičky a jeho stav se trošku zlepšil. Aby se nějak zabavil a zbavil nudy, začal svět, jak ho viděl, malovat. A ty obrazy vypadaly úžasně! 

Když se jeho obrazy dostaly mezi lidi, všimli si někteří lepší pozorovatelé, že se obrazy dají popsat pomocí matematických rovnic. Jednalo se o tzv. fraktály – zobrazení komplexních matematických rovnic. Aby se Padgett o nich dozvěděl víc, začal chodit na kurzy matematiky pro středoškolské studenty. V mládí mu matematika vůbec nešla, po nehodě však zjistil, že v ní exceluje. 

Od té doby se jeho život naprosto změnil. Vyhrál soutěž o nejlepšího mladého umělce a je znám jako jediný člověk, který dokáže sám bez pomoci techniky nakreslit přesné fraktály – jinak je třeba je generovat počítačovými programy. Vyniká i v matematice, rovnice, množiny i další její problémy řeší zcela intuitivně. Podle lékařů, kteří Padgettův mozekl studovali pomocí magnetické rezonance, odemknul úraz v jeho mozku části, které lidé normálně nevyužívají…

Blesk ho naučil hrát na piano

Ortoped Tony Cicoria dostal za bouřky dost špatný nápad – rozhodl se zatelefonovat své matce. V 90. letech 20. století ještě nebyly mobily, tak využil telefonní budku. Jenže během telefonátu budku zasáhl blesk. Cicoria to přežil bez větších následků (alespoň na první pohled), na pár týdnů se cítil zmatený a měl drobné popáleniny. Teprve když tyto symptomy zmizely, začalo to být opravdu divné. Cicoria cítil neodolatelnou touho poslouchat hru na klavír.

Poslouchal ji pořád. Před úrazem ho hudba vůbec nezajímala, ale teď? Nic než piáno ho nebavilo. A potom začal klavírní melodie slyšet v hlavě. Melodie, které neznal, zcela novou hudbu, kterou nebyl schopný z hlavy dostat. Jak se jí zbavit? Ortoped si koupil klavír, a přestože na něj nikdy předtím nehrál, začal si na něm melodie přehrávat. Vydržel to celé hodiny, začal třeba v osm hodin večer a skončil kolem čtvrté ranní. Pak s jednou ze skladeb, které slyšel v hlavě, vystoupil v americké show – a sklidil obrovský úspěch. Kariéru ortopeda odepsal a začal se živit jen hraním.

Poslechněte si skladbu "Lightning Sonata":

 

Jeho fenomenální talent zaujal i vědce. Na mozek se mu podíval slavný Oliver Sachs z Kolumbijské univerzity; na lékařské vysvětlení Cicoriových schopností však nepřišel. Zatím lékaři mají jen poměrně alibistickou teorii: „Zásah bleskem způsobil v mozku pana Cicoria nějakou anomálii.“

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Vložit příspěvek Diskuze k článku

Všechna pole jsou povinná.

Do diskuse ještě nikdo nepříspěl. Buďte první.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články