Pořád nestíháte? Nejste sami, čas chybí lidem po celém světě. Můžeme to změnit?

Také nemáte dost času na svou rodinu, přátele, koníčky a připadá vám, že svůj život nežijete tak, jak byste si přáli? Pocit věčného „nestíhání“ a časového tlaku přiměl mladého německého dokumentaristu Floriana Opitze hledat příčiny a možná řešení tohoto problému moderní společnosti.

Pořád nestíháte? Nejste sami, čas chybí lidem po celém světě. Můžeme to změnit?

Jedno je jisté – lidé jsou v zajetí rychlosti moderního světa, a přestože používají technologie, které by jim měly čas šetřit, mají ho stále méně. Opitz s kamerou objel celý svět. Navštívil odborný seminář, rozebíral s psychologem syndrom vyhoření, setkal se s novinářem, který se dobrovolně vzdal mobilu a internetu, hovořil se sociologem, pátral v různých sférách byznysu a mediálního světa.

Čas je jen jeden

Protipól neblahého trendu pak nalezl u lidí, kteří se rozhodli své životy zpomalit a žít ve větším souladu s přírodou. Jednou z destinací, kde se Opitz zastavil, byl i Bhútán, který kvalitu života poměřuje v souladu s buddhistickou naukou ukazatelem „hrubého národního štěstí“. Opitzovo putování natočené formou hravého osobního deníku ozvláštňují originální animace a další pozoruhodné postupy při práci s obrazem.

Máme nejmodernější technologie, které nám mají šetřit čas. Přesto ho máme snad stále méně. Zdroj: Archiv festivalu Jeden svět

Dokument Rychlost - hledání ztraceného času se promítá na festivalu Jeden svět (4. – 13. března 2013) v Praze a následně v dalších městech České republiky. V Praze jej můžete vidět 8. března od 20:00 ve Světozoru (malém sále) nebo 10. března od 17:00 taktéž ve Světozoru (ve velkém sále). Více informací najdete na webu festivalu.  

Naše společnost funguje na nezpochybnitelných zákonech rychlosti, efektivity a lidé se mu přizpůsobují. Leckdy jim nic jiného nezbývá. Ale ne všichni. Někteří lidé, některé společnosti a některé kultury fungují jinak. Je proto dobré se s tímto naprosto odlišným a pro mnohé nepředstavitelným životním stylem alespoň letmo seznámit. Uvidíte, že ne všechno je tak samozřejmé, jak by se na provní pohled mohlo zdát.

Své o tom ví i autor knihy Chvála pomalosti Carl Honoré. Jeho pomalá filozofie je docela osvěžujícím kontrapunktem k současné zběsilé době. Historie "zrychlování" našeho světa je neúprosná, přesto existují ostrůvky "pomalého bytí": a nejen na Východě, jak by se mohlo na první pohled zdát.  

Podívejte se na ukázku z dokumentu Rychlost - hledání ztraceného času:

  

Chceme víc a víc

Jedna cesta z kola ven se přímo nabízí - dlouhověkost. Lidé si raději prodlouží život, i když bude uspěchaný a plný stresu. Před několika lety se (hlavně v USA) objevilo silné hnutí, jež tvrdilo, že našlo cestu k dlouhověkosti. Opíralo se nejen o instinkt, ale také o výsledky několika vědeckých studií, které naznačovaly to stejné. Jedním z největších zastánců hladovění je v USA známý Aubrey de Grey z institutu SENS. Podle nejnovějších poznatků se ale zdá, že je na velkém omylu.

Americká studie z loňského roku zveřejněná v prestižním časopise Nature zasadila těžkou ránu zastáncům této teorie. Vědci čtvrt století sledovali dvě skupiny makaků, z nichž jedna byla na normální stravě, druhá pak dostávala o 30 procent kalorií méně. Zvířata z obou skupin se ale dožila stejného věku. Předchozí podobné výzkumy u laboratorních krys a myší přitom zjistily, že omezení kalorií v jejich stravě těmto hlodavcům prodlužuje život o 30 až 40 procent. V roce 2009 pak vědci z Wisconsinské univerzity dospěli k podobnému závěru u makaků, kteří jsou lidem geneticky bližší než krysy či myši.

Delší, to ano. Ale lepší?

Žijeme sice déle než naši předci, ale roky navíc trávíme spíš bojem s nemocemi. Zjistil to celosvětový průzkum. Lidé dnes žijí průměrně o desetiletí déle než v roce 1970, ale většinu těchto „bonusových“ let stráví bojem proti takovým nemocem, jako je rakovina. Vyplývá to ze studie vypracované na základě celosvětového průzkumu zdraví a zveřejněné ve čtvrtek v lékařském časopise The Lancet. Do roku 2010 se průměrná délka života mužů prodloužila o 11,1 roku v porovnání s rokem 1970 a u žen o 12,1 roku. Ale jak žijeme déle, větší části našich životů kazí nemoci a neinfekční choroby, jako je rakovina nebo nemoci srdce, si vybírají čím dál tím víc obětí.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.