Posvátný cedr léčil malomocné a vyráběly se z něj sarkofágy. Dnes ale z Libanonu mizí

Cedr - to je Libanon. A Libanon - to je cedr. Dnes už to však tak jednoduché není. Cedry byste v Libanonu pohledali.

Zdroj: Luděk Krčmář

Libanonským národním stromem je cedr. Jeho význam je pro Libanon tak veliký, že se ocitl se na státní vlajce i státním znaku. Na světě existují čtyři druhy cedru – libanonský, turecký, kyperský a atlaský (v Maroku). Ten libanonský roste ve výškách 1000–2000 metrů.

Cedr sloužil všem a ke všemu

Cedrové dřevo bylo významné pro celou řadu dávných civilizací. Féničané z něho stavěli lodě, domy a chrámy a byl zdrojem jejich bohatství, protože jej vyváželi. Například do Egypta, kde z něj bylo vyrobeno mnoho sarkofágů.

V jedné sumerské básni jsou popisovány cedrové háje v Libanonu jako příbytek bohů. Starozákonní Mojžíš nařídil kněžím, aby používali kůru z cedrů k rituální obřízce a léčbě malomocenství. I původní Šalamounův chrám v Jeruzalémě byl postaven z cedrového dřeva. Používali jej i Římané, Řekové, Peršané, Asyřané či Babyloňané.

Jako šafránu

A tak ho do dnešních dob moc nezbylo. Samotný libanonský cedr se vyskytuje už jen na několika málo horských lokalitách v Libanonu. Nejznámější a nejpřístupnější možností  jak stromy spatřit je udělat si výlet do nejstarší a největší přírodní rezervace v Libanonu – biosférické rezervace Al Shouf Cedar, která se nachází nad obcí Barouk v pohoří Šúf (Shouf) jihovýchodně od Bejrútu.

Rezervace se rozkládá na rozloze 550 kilometrů čtverečních a zaujímá tak 5,3 % území státu. Jedná se údajně o poslední místo na planetě, kde dochází k přirozené obnově cedrového lesa, a tak zde nechybí stromy staré i okolo 1 500 let.

Libanonskému cedru však zřejmě svítá na lepší časy, protože dochází k jeho opětovnému vysazování v horách Libanonu. Obnova se ale potáhne dlouhou dobu. Některé cedry jsou v rezervaci přístupné pohodlně horskou silničkou od vstupního areálu rezervace, za jinými jsou vyznačeny pěší okruhy. Tak jako tak budete ohromeni nejen samotnými stromy, které mohou dorůstat do výšky až 40 metrů s průměrem kmenu až 2,5 metru, ale i celou přírodní scenérií pohoří Šúf.

Na jižním okraji rezervace si přijdou na své i milovníci historie. Je zde možné navštívit bizarní skalní pevnost Niha, která je umístěna ve skalním převisu. Nejvíce vás však zasáhne ticho a klid hor, které čeří jen vítr a šum starých libanonských cedrů. Takový klid v nížinách Libanonu nepotkáte.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články