Potkani jsou ještě děsivější, než jste si mysleli

Potkani jsou inteligentní, odolní a děsivě rychle se množí. Protáhnou se každým otvorem, jsou žraví a nepřímo způsobili smrt milionů lidí. To horší však teprve přijde…

Potkani jsou ještě děsivější, než jste si mysleli

Většina lidí od sebe krysu a potkana nerozezná. Potkan je větší, silnější a krysu u nás už v podstatě z přírody vytlačil. Krysám se lépe dařilo v dřevěných stavbách, kterým už u nás odzvonilo. Budeme psát především o potkanech, ale většina informací se týká i krys. 

Vydrží všechno

Potkani mají obdivuhodnou výdrž, a to v mnoha ohledech. Přežijí pád z výšky až 15 metrů, bez problémů zvládají i plavání – vydrží šlapat vodu až 3 dny v kuse. Se schopností přežít souvisí i jejich inteligence. Potkani podle studie Jasona Nobleho pro britskou Royal Society výborně odolávají jedům. Vypracovali si na to několik strategií, které se ale v různém prostředí mění a vyvíjejí. Například ochutnávají jen malé kousky potravy, a teprve když se ukáže, že je neškodná, tak ji začnou konzumovat ve větším množství. 

Nevěřte moc zprávám o obřích krysách (potkanech). Většinou jsou přeložené z angličtiny a slovem krysa (potkan) se v nich označuje jakýkoliv hlodavec. S krysami nebo potkany tedy nemusejí mít moc společného…

Kromě toho jim příliš nevadí ani nedostatek potravy. Podle stejné studie jen v případě nedostatku jídla nemají dost energie na rozmnožování. A naopak – studie americké National Institutes of Health zjistila, že potkanům prospívá nedostatek potravin; pokud jedí méně, jsou v lepším zdravotním stavu. 

V zemích, kde se k jejich zabíjení používají chemikálie, si zase potkani vyvinuli pozoruhodnou odolnost proti jedům. Britská univerzita v Huddersfieldu roku 2009 přišla s důkazem, že DNA potkanů se mění; vyvíjejí si odolnost proti většině standardních jedů. V populární literatuře se také často objevuje zmínka o tom, že potkani a krysy mohou přežít i explozi atomové bomby. Není to sice úplně pravda, ale má to k pravdě blízko. Roku 1946 a 1958 se na atolech Bikini a Eniwetok konaly testy jaderných zbraní. Čtyřicítka explozí srovnala se zemí prakticky všechno. Ale vědci o pár let později nalezli na Eniwetoku živé potkany. Jak je to možné? Potkani výbuchy zřejmě nepřežili; s nejvyšší pravděpodobností se na atoly dostali až po nich. Před explozemi totiž na ostrovech vědci pozorovali úplně jiný druh potkana, než před nimi. Bohužel přežívání hlodavců tehdy vědce příliš nezajímalo, věnovali se jiným záležitostem. Máte-li zájem, existuje k tomu však jedna studie.

Nespočítáte je

Potkani se množí neskutečnou rychlostí. Samice se může během šestihodinového období plodnosti spářit až s 500 samci – a toto období má za rok 15krát. Potkani se mohou pářit od věku tří měsíců až do smrti – umírají ve věku kolem tří let. Jeden pár tedy podle magazínu Discover může za rok přivést na svět až 2 000 mláďat. Děsivá představa… Pokud je necháte množit se, dokáží během několika málo měsíců svou populaci znásobit – pokud mají dostatek potravy. A to v západních městech, kde v popelnicích skončí asi 40 procent potravin, opravdu není problém. 

Během ekonomické krize spousta měst ubrala finance určené ke kontrole potkaní populace – a už za rok se ukázalo, jak velká chyba to byla. Když roku 2009 proběhl odhad počtu potkanů v zemi, bylo jich 80 milionů, jejich počet během pouhých dvou let stoupl o 200 procent. Většina západních vlád odhaduje, že na každého obyvatele připadá nejméně jedna krysa. 

V České republice je situace ještě mnohem, mnohem horší. Roku 2008 zjistili zaměstnanci Pražských vodovodů a kanalizací, že potkanů je v našem hlavním městě až pět milionů – nad Pražany tedy vedou v poměru 5:1. Stejný odhad nám potvrdil Ondřej Plachý, mluvčí Pražských vodovodů a kanalizací i pro letošní rok. Za jejich rozšíření může podle Hospodářských novin především velké množství výkopových prací a také velmi mírné zimy. Co proti nim Praha dělá? Podle Ondřeje Plachého: „Deratizace stokové sítě se dělá průběžně celý rok a po celé Praze, místa s výskytem potkanů se kontrolují častěji. Od dubna do konce října 2011 bylo na plošnou deratizaci vydáno celkem cca 5 milionů korun a spotřebuje se zhruba 14 000 kilogramů nástrah.“  

Potkani jsou smrtící

V hororových příbězích se často objevují hejna potkanů, která zabíjejí cokoliv ve svém dosahu. Ani tohle není úplně vymyšlené. Potkani opravdu dokáží společnými silami zabít i mnohem větší kořist, dokonce i člověka. Ale k tomu až za chvíli. V 19. století byly v Anglii velmi rozšířené souboje potkanů se psy. V ohrazeném prostoru se proti velkému psu postavilo několik stovek potkanů. Potkani podle dochovaných pramenů vítězili prakticky vždy. Našli se však i psí šampióni – například jistý Jacko, bullteriér, jich během 5 minut a 25 sekund dokázal zabít rovnou stovku. 

Kromě toho krysy a potkani přenášejí pěknou řádku nakažlivých nemocí. Například Weilovu žloutenku, leptospirózu, salmonelózu, myší tyfus, tuberkulózu, krysí skvrnivku a také tularemii. Mají však na svědomí také morovou epidemii v Evropě; právě kvůli krysám se černá smrt rozšířila po světě tak rychle. Zemřelo na ni 25 milonů lidí – prakticky celá třetina Evropy. 

Potkani však také útočí přímo na člověka. Stává se to spíše v rozvojových zemí (nejčastěji v Indii), ale pár případů se objevilo třeba i ve Spojených státech. Podle studie z roku 1945 potkanům extrémně chutná lidská krev, dokonce si na ní mohou vybudovat závislost. 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.