Předurčuje jméno váš osud, nebo na něm nezáleží?

Platí latinské příslový Nomen est Omen (Jméno je osudem)? Řada výzkumů to opakovaně potvrzuje a jiné naopak vyvrací.

Předurčuje jméno váš osud, nebo na něm nezáleží?

Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně…
William Shakespeare

Už v roce 1948 publikovali podle časopisu New Yorker dva profesoři z Harvardu studii, která zkoumala, zda měla jména absolventů nějaký vliv na jejich výsledky. V takovém výzkumu samozřejmě vztah příčina následek zní naprosto pochybně, ale přesto se dají vzít v úvahu jisté statistické shody s vyšší pravděpodobností. A ta se projevila u mužů s neobvyklými jmény, která byla jen raritně zastoupena. Ukázalo se, že takoví jedinci častěji projevovali příznaky psychických neuróz, než studenti s běžnými jmény. Pro příklad Mikeové byli zpravidla v pohodě, zatímco s Berriensy byly potíže.

Podobné studie vznikaly i později a některé z těch novějších dokonce dokazují, že jména mohou dokonce ovlivnit výběr povolání, místo, kde se usadíme, s kým žijeme, jakého platu dosáhneme. Rodiče by to tedy měli vzít u pojmenovávání svých potomků možná v úvahu. Stejně tak by se zemím postiženým třeba hurikánem vyplatilo pojmenovat přírodní živel nejrozšířenějším jménem. Jedna ze studií totiž upozorňuje, že lidé se shodným nebo podobným jménem přispívají na konta obětí pohromy s vyšší pravděpodobností.

Myslet by na to měli obchodníci a marketingoví kejklíři, protože lidé se prý často se svým jménem ztotožňují a když mají na výběr ze dvou podobných produktů, tak si často vybírají značku, jejíž jméno je bližší tomu jejich. (To jako, že například Pavel je blízké Apple? A jmenovat se Andrea, sahnu raději po Androidu? Možné to je, ale ověřené to nemám.)

Eskamotéři s trikem špatné metodiky

Podobné studie však často neobstály při podrobnějším rozboru. Psycholog Uri Simosohn z Pennsylvánské university upozorňuje, že řada takových studií je postavena na špatné metodice, která zahrnuje třeba i příliš malý vzorek populace. Studie na téma Nomen-Omen často neberou v úvahu frekvenci jména v celé populaci ve srovnání s jeho frekvencí jména.

Simosohn přirovnává výzkumy se špatnou metodikou k eskamotérům, kteří vytáhnou králíka z prázdného klobouku: “On ukáže trik a vy si říkáte: Já vím, že to tak není, ale, kde se tam vzal?”

Navíc řada jiných statistických studí ukazuje, že role jména se nijak neprojevuje. Například v roce 1984 psycholožka Debra Crispová s kolegy – jakkoli si prý přáli opak – nezjistili žádnou relaci mezi jmény a úrovní dosaženého vzdělání.Vloni pak byla zveřejněna studie Huie Baie a Kathleen Briggsové, podle které jméno sice může ovlivnit podvědomí osoby a myšlení, ale vliv na rozhodování je zcela omezený. Navazující výzkumy pak zpochybnily vazby jmen na dlouhověkost, studijní výsledky, výběr partnera, volbu povolání či celkový úspěch v životě.

Ale nic není tak jednoznačné jak se zdá. Jména mohou mít velmi specifický vliv – ovšem je to věc té které země. V roce 2004 ekonomové Marianne Bertrandová a Sendhil Mullainathan vytvořili 5000 životopisů odpovídajících na inzeráty nabízející práci v inzertních přílohách chicagských a bostonských novin. Tyto životopisy vybavili různě škálovanými legendami pokud jde o kvalifikaci a kvalitu. A byl zde ještě jeden prvek – jména, která jsou běžně označována jako bělošská nebo černošská. “Bělošská” jména dostávala přinejmenším dvakrát více odpovědí vyjadřujících zájem.

Jméno jako signál

A nejde jen o Ameriku a rasový problém, jedna švédská studie ukázala, že imigranti, kteří si v této skandinávské zemi změnili – pošvédštili – příjmení, si zcela zřetelně zlepšili své příjmy – v průměru o 26 procent a více, než všichni jejich soukmenovci, kteří si ponechali původní, ať již slovanská nebo arabská jména. Noví Lindbergové či Johnsové měli zkrátka výhodu.

Jméno se tak jeví jako signál, který obsahuje socioekonomickou náplň ještě předtím, než člověk předvede, co umí. Začíná to již od dětství, kdy znovu studie prokazují, že jména často zakládají přístup pedagogů k dětem a jejich očekávání. Ekonom David Figlio k tomu na Floridě využil i srovnání sourozenců se stejným zázemím, ale různými jmény.

Nicméně jiné studie ukázaly, že při hledání možných souvislostí mezi jménem a nějakou jinou okolností se nezřídka prohazovalo vejce se slepicí. A tak některá jména nezpůsoboval horší osud svých nositelů, jen byla v určitých oblastech obvyklejší.

Podobně při zpětné analýze dávné studie na Harvardu se ukázalo, že nositelé oněch neobvyklých jmen s neurózami, obvykle pocházely z dobře situovaných rodin a ono podivné křestní jméno bylo jen jedním z jejich jmen, která obdrželi při křtu, to neobvyklé jméno uváděli jako “hlavní”. Zdá se tak, že spíše neuróza vedla k potřebě vytasit se s neobvyklým jménem, než že by neobvyklé jméno způsobilo neurózu.

AUTOR: Článek převzat z CZECHO.cz

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.