Převrat v lékařském výzkumu? Rakovina nalezena v kosti staré 1,7 milionů let

Vědci objevili v Jihoafrické republice, v oblasti bohaté na fosílie známé jako kolébka lidstva, nejstarší známý případ jedné z nejsmrtelnějších chorob světa. Pomocí 3D zobrazovacích a analytických metod vědci diagnostikovali agresivní typ rakoviny – osteosarkomální nádor – v kosti předka člověka, který zemřel v jeskyni Swartkrans před 1,6 až 1,8 miliony lety.

Nezdravé stravování i prostředí se pravděpodobně zasadilo o zvýšení výskytu rakoviny, ale je možné, že mechanismy nemoci jsou zapuštěny hluboko v lidské evoluci.

Tento objev, který byl nedávno zveřejněn v odborném periodiku South African Journal of Science, nabourává zažitou teorii, že rakovina se vyvinula až s nevhodným moderním životním stylem člověka. Nezdravé stravování i prostředí se pravděpodobně zasadilo o zvýšení výskytu rakoviny, ale je možné, že mechanismy nemoci jsou zapuštěny hluboko v lidské evoluci. „Můžete se stravovat podle paleo diety, žít v čistém prostředí, ale původ těchto nemocí je velmi dávný. Máte je v sobě bez ohledu na to, co děláte," míní spoluautor studie Edward Odes z Univerzity Witwatersrand v Johannesburgu.

Nebezpečný přízrak

Přesný původ rakoviny byl zdrojem velké debaty mezi odborníky, z části kvůli nedostatku historických důkazů. Pravděpodobně nejčasnější zmínka o této nemoci je připisována egyptskému lékaři Imhotepovi, který žil kolem roku 2600 př. n. l.. Ve svých spisech popisuje utrpení vyznačující se vyboulením hmoty v prsu, na které nezabírají žádné známé léčebné prostředky. Většina starověkých textů rakovinu nezmiňuje, alespoň ne takovým způsobem, aby bylo jasné, že se jedná právě o tuto chorobu. Možným důvodem, proč je rakovina v historických záznamech relativní novinkou, je fakt, že se lidé dlouho nedožívali vyššího věku a rakovina tedy neměla dostatečný prostor udeřit nebo se náležitě projevit.

„Civilizace není zdrojem rakoviny. Tím, že moderní doba rozšiřuje rozpětí lidského života, ji civilizace pouze odhalila," píše ve své knize Císař všech nemocí onkolog Siddhartha Mukherjee. Ve fosilních nálezech byly důkazy přítomnosti či existence rakoviny také obtížně zachytitelné – pro podrobnější výzkum mají vědci vždy jen velmi malé množství kostí. Někteří se snažili najít odpovědi v mumifikovaných tělech, kde mohli studovat dochované měkké tkáně. Například v roce 1990 probíhala v Peru pitva na tisíc let staré mumii. V ženském těle, jehož život byl ukončen kolem třicátého pátého roku, byl nalezen zhoubný nádor v levém rameni. Vyrostl pravděpodobně tak rychle, že prorazil kůži.

Mohlo by vás zajímat:

(Ne)vyvratitelné důkazy

Praxi mumifikace však můžeme datovat pouze několik tisíc let nazpět, zatímco fosilní nálezy jsou staré miliony let. Edward Odes a jeho kolegové jsou přesvědčeni, že kost nalezená v jeskyni Swartkrans je nejstarším známým případem zhoubného nádoru. Abnormální struktura růstu kostní tkáně, s povrchem zvrásněným jako hlava květáku, dovedl tým k diagnóze osteosarkomu, který dnes postihuje převážně děti a mladistvé.

Fragment prstu levé nohy je jedinou částí kostry, která byla nalezena. Pro vědce je vzorek příliš malý na to, aby mohli určit, kterému druhu patřila, nebo zda šlo o dospělého jedince či dítě. Nedokáží ani zodpovědět otázku, zda byla rakovina hlavní příčinou úmrtí. Jsou si jistí jednou věcí: Nemocného jedince choroba značně omezovala v chůzi a způsobovala mu velké bolesti.

Kolébka lidstva (z anglického originálu Cradle of Humankind) je oblast významných paleoantropologických a archeologických lokalit v Jihoafrické republice. Leží zhruba 50 km severozápadně od Johannesburgu, na ploše asi 250 km². Od roku 1999 je součástí seznamu světového dědictví UNESCO. Jihoafrické jeskyně byly paleontologům známé již od počátku 20. století v návaznosti na intenzivní těžbu vápence. Zájem o ně se zvýšil poté, co Raymond A. Dart popsal nález lebky druhu Australopithecus africanus, takzvané Taungské dítě. Dosud bylo v celé oblasti zachyceno více než 1000 vzorků vyhynulých homininů, a to dospělých jedinců i mláďat různého věku. Ostatky zastupují nejméně čtyři druhy – Australopihecus africanus, Paranthropus robustus, Homo habilis a Homo erectus. Většinu nálezů představují zlomky lebek a čelistí, nalézány jsou však i kosti končetin a trupu a vzácně se dochovaly i velmi drobné části, například sluchové kůstky. Dutiny a jeskyně, chráněné před povětrnostními vlivy a nacházející se v prostředí s dostatkem vápence jsou téměř ideální pro zachování kosterního materiálu. Nacházené ostatky jsou tak v mnohem lepším stavu než východoafrické objevy a výrazně méně se na nich projevuje poškození erozí nebo jinými vlivy. zdroj: Wikipedia

Pohyblivý cíl

Vědci analyzovali ještě další, dokonce starší, fosilní nádor, v tomto případě se však jednalo o nádor nezhoubný. Tým zkoumal nález v obratli starém 1,98 milionů let. Kostru dítěte Australopithecuse sediba, který je považován za nejstaršího předka člověka, odhalil objevitel National Geographic Lee Berger na místě zvaném Malapa, jen několik kilometrů od jeskyně Swartkrans. Nejstarší známý benigní nádor patřil do té doby neandrtálci, jehož žebra byla vykopána v Chorvatsku a jeho stáří se odhadovalo na 120 000 let.

Objev učiněný v oblasti Malapa je pro vědce dalším důkazem, že rakovina existovala už v dobách našich dávných předků. Tým, který zpracoval studii je také toho názoru, že rakovina je pohyblivým cílem a patří k našemu dědictví. Nemoc se však projevuje nesčetnými způsoby, které souvisejí se změnami životního prostředí. Například rakovina žaludku byla diagnostikována v hojném počtu až do konce 19. století, pravděpodobně vlivem karcinomů obsažených v potravinářských konzervantech. V dnešní době je na vzestupu rakovina tlustého střeva, která může souviset se stravou s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin. „Vnější moderní prostředí zasahuje do našeho vnitřního historického prostředí způsobem, se kterým jsme se v naší evoluční historii ještě nesetkali," uzavírá Edward Odes.

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.