Při automobilové nehodě zahynul v Chile český astronom Stanislav Štefl

Ta zpráva mě ve čtvrtek zasáhla totálně nepřipraveného. Vždyť ještě v březnu jsem s ním vedl internetový rozhovor přes půl světa – výsledek jste si mohli přečíst v dubnovém čísle. Domluvili jsme velký materiál o současné astronomické „první lize“. Bohužel už ho spolu dohromady nikdy nedáme.

Při automobilové nehodě zahynul v Chile český astronom Stanislav Štefl

Stanislav Štefl pracoval na největší astronomické observatoři světa. Observatoři ALMA, která byla otevřena loni v chilské poušti Atacama. Je to vlastně anténová síť vybudována nadmořské výšce 5050 metrů. Díky tomu dokáže pořizovat snímky s rozlišením skoro desetinásobně vyšším než se daří získat z Hubbleova kosmického dalekohledu.

Rozhovor a jeho fotografie z práce

Český astronom Dr. Stanislav Štefl pracuje na radiové observatoři ALMA od července 2012. Kontrakt mu končí 30. června 2014.

štefl

 

Jak se vám k práci na ALMA podařilo dostat?

Pracoval jsem téměř 8 roků (2004-2012) na observatoři ESO/Paranal ve skupině infračervené interferometrie (VLTI). Tady jsem se dostal k radiovým pozorováním na observatořích CARMA a APEX a navázal spolupráci s kolegy z ALMA v Santiagu.

Přesun na ALMA se pak pro mne stal velice atraktivní, protože ALMA je v současnosti největší a nejvíce mezinárodní astronomický projekt s přístroji na hranici současných technických možností. 

ALMA je velice specifická observatoř.

Už proto, že ty před ní nebyly postavené v tak extremních podmínkách (nadmořské výšce, poušti), nedisponovaly tak sofistikovaným technickým vybavením, ani tak velkým počtem antén, který je zásadní pro rekonstrukci obrazu při interferometrických pozorováních. Podstatný je velký rozsah frekvencí záření, ve kterých ALMA "vidí". Rozsah vlnových délek je asi 35 x širší než ten, který vidíme lidským okem. Můžeme tak pozorovat chladnou hmotu v prachových mračnech, disky ze kterých se tvoří hvězdy a v dalších fázích planetární systémy.

Jak vypadá zdejší běžný pracovní den?

Je to radiová observatoř a tak se může pozorovat nepřetržitě. Ovšem taky je zde nutné provádět mnoho technických testů, a proto je anténní pole část dne v rukou inženýrů. My astronomové obyčejně převezmeme systém ve čtyři nebo v pět hodin odpoledne. Pracuje se většinou ve dvou nebo třech směnách. V každé směně jeden nebo dva astronomové a operátor. Ve tři hodiny odpoledne máme videokonferenci astronomů na směně s těmi, kteří právě pracují v Santiagu. Noční směna pak přichází hodinu před půlnocí a pokračuje ve schváleném programu do osmi nebo devíti hodin dopoledne, kdy se systém předá inženýrům. Já mám v průměru jeden týdenní turnus na observatoři za měsíc. Pracuje se tam na základně ve 3000 m. Antény jsou umístěny v nadmořské výšce 5100 m, tam se však při některých turnusech ani nedostanu.

Zbývající čas pracuji v centru ALMA v Santiagu. Podílím se na redukci dat, různých testech spojených s provozem stanice, pracuji na svých vlastních vědeckých projektech.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.