Případ největší masové vraždy v dějinách

Nejmasovější "vraždou" na Zemi nebylo vyhynutí dinosaurů po dopadu asteroidu. O tu nejhorší apokalypsu se postarala Země sama před 252 miliony let, kdy jí otřásala dlouhá série sopečných erupcí.

Případ největší masové vraždy v dějinách

V podstatě se erupce postaraly o ohromný skleníkový efekt. Do ovzduší se vypařily miliardy tun skleníkových plynů.

Roli detektivů v případě největší masové vraždy vystupují geologové, kteří analyzovali epicentrum místa činu na Sibiři a své obvinění vyslovili ve středu na výročním zasedání Americké geofyzikální unie.

S pomocí počítačového modelu zrekonstruovali ničivé účinky vulkanické aktivity, která probíhala v tzv. sibiřské pasti . Byla to poměrně dlouhá epocha, kdy vznikly ohromné vrstvy lávy a vyvřelých hornin o přibližném celkovém objemu tří milionů krychlových kilometrů. Epické katastrofě podlehlo přes 96 procent mořských a 70 procent suchozemských živočišných druhů.

Pro srovnání,dopad asteroidu či binární komety, který ukončil vládu dinosaurů a umetl cestu savcům, zničil jen 85 % druhů. V permu erupce vyhladily trilobity a žraloci, ryby a plazi měli namále.

Vytvoření časových sledů a souvislostí

Podezřelých kandidátů na hlavního viníka velkého vymírání v permu bylo více, kromě sibiřské pasti šlo znovu o možný dopad komety, změny klimatu a následek rozpadu superkontinentu. Souviselo to mimo jiné s problematikou datování hornin, které je zatíženo značnou chybou.

Situční mapa pozdního permu

“Určili jsme přesněji časování sibiřské pasti a doložit, jak magmatická aktivita předcházela vymírání druhů,” řekl Seth Burgess z MIT, který se na výzkumu podílel. Přesnějšího datování dosáhl tým s pomocí analýzy na základě přítomnosti uranu a olova. Možnou chybu se tak podařilo omezit na několik tisíc let.

“Vymírání na základě analýzy vzorků a fosilií z Ruska a čínského Mej-šanu probíhalo před 251 941 000 lety s rozptylem plus-minus 37 000 let. Přičemž aktivita v sibiřské pasti začala před 252 280 000 lety , plus nebo minus 11 000 let,” upřesnil pro server LiveScience Burgess.

Deště kyselé jako citron

Likvidace živočišných a rostlinných druhů zabrala jen několik tisíc let a bylo poměrně rychlé. Velkou roli sehrála především náhlá změna klimatu spojená se skokovou změnou průměrných teplot o 8–14º C. Výrazným rysem změny byla také proměna ve složení atmosféry s ohledem na obsah kyslíku a uhlíku.

“V podstatě se erupce, kdy magma prorazilo sedimentární horniny, postaraly o ohromný skleníkový efekt. Do ovzduší se vypařily miliardy tun skleníkových plynů a toxických kovů, společně s popílkem,” vysvětluje geochemik Stephen Grasby z Kanadské geologické služby. Podle počítačového modelu sibiřská past poslala do atmosféry přes 1200 miliard tun metanu a 4000 miliard tun oxidu siřičitého.

Kromě globálního zahřívacího efektu oxidu uhličitého a metanu, bičovaly severní polokouli pravděpodobně navíc kyselé deště, jejichž pH bylo údajně srovnatelné s neředěnou citronovou šťávou. Toxické plyny z odpařené horniny navíc spustily chemické reakce, které zdecimovaly ozonovou vrstvu. Všechno živé bylo vystaveno UV záření se škodlivými účinky na DNA.

Ochutnávka prosincového vydání

puma,winter,ngs 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.