Proč dělat v Česku vědu? Abychom mohli konkurovat jiným civilizacím

Věda má smysl - ale ne veškerá. Jaké jsou priority té české? Velká část výzkumu půjde na to, aby se Češi stali konkurenceschopnými.

Proč dělat v Česku vědu? Abychom mohli konkurovat jiným civilizacím
Proč dělat v Česku vědu? Abychom mohli konkurovat jiným civilizacím
Zdroj: archiv

Cílem nových priorit výzkumu a vývoje by neměla být pouze konkurenceschopnost ekonomická, ale civilizační, zahrnující kromě ekonomiky zdraví, životní prostředí či politický a sociální systém, který by udržel přijatelnou kvalitu života. "Klíčové je udržet vyvážený chod společnosti jako celku," řekl ČTK Pavel Baran, člen koordinační rady expertů, která vypracovala priority českého orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací.

Čeští vědci vymysleli, jak na stáří: Pomocí nanovláken

Chápat konkurenceschopnost úzce jako záležitost podniku či nějakého výrobního směru by bylo chybou, dodal. Prioritami národního vědeckého výzkumu, které stanovila rada a vláda je potvrdila, jsou konkurenceschopná ekonomika založená na znalostech; udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů; prostředí pro kvalitní život; sociální a kulturní výzvy; zdravá populace a bezpečná společnost.

Zdraví a bezpečí na prvním místě

Z prostředků vyčleněných na priority bude použito po 20 procentech na konkurenceschopnou ekonomiku a na zdravou populaci, po 18 procentech na udržitelnost energetiky a materiálových zdrojů a na prostředí pro kvalitní život, 14 procent zdrojů získají projekty zabývající se bezpečnou společností a 10 procent projekty reagující na sociální a kulturní výzvy.

Na vyváženém přístupu, o kterém hovoří Baran, se shodují i ostatní vědci, kteří se podíleli na zpracování priorit. Někteří z nich ale příliš nevěří tomu, že se tento vyvážený přístup podaří uvést do praxe vědeckého života a že se vládní politiku podaří posunout k těmto cílům.

Politikové podle Barana uvažují v cyklu volebního období. Nesnadným úkolem vědců proto také je přesvědčit je a celou společnost, aby se dívali za horizont volebního období a vědecké cíle sledovali vyváženě bez ohledu na to, jaké je momentálně politické uskupení u moci. Přiznal však, že je to obtížné.

Jak se pozná dobrá práce?

Velké škody podle Barana způsobila v minulých letech nová, avšak chybná metodika hodnocení vědecké práce, která je stále podkladem pro rozdělování státních dotací vědeckým institucím. Víra, že všechno ve vědě a výzkumu je možné změřit, přepočítat na body a body na peníze, ovládla ty, kteří rozhodovali o dalším směrování vědy, uvedl Baran.

Cesta z toho ven vede podle Barana přes podporu kvalitního výzkumu bez ohledu na to, v které vědní oblasti se objeví, protože mimořádné výsledky si zaslouží mimořádnou podporu. Jde ale o to, aby lidé, kteří rozhodují o použití prostředků, nepodléhali partikulárním zájmům a aby reagovali na objektivní proměny jak ve vývoji vědy a výzkum, tak ve společnosti, dodal.

FOTO: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články