První podívaná na obloze v roce 2013: Nový rok přivítá meteorický roj Kvadrantidy

Dnes odpoledne můžete vidět jeden z největších meteorických rojů na obloze.

První podívaná na obloze v roce 2013: Nový rok přivítá meteorický roj Kvadrantidy

Počátek roku 2013 přivítá jeden z největších meteorických rojů - Kvadrantidy. Při maximu, které nastane dnes 3. ledna odpoledne, může létat až 120 meteorů za hodinu. Nejvhodnější čas k pozorování bude kolem jedenácté hodiny večerní, řekl ČTK Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd.

Nejstarší a nejvzdálenější galaxie jsou staré více než 13 miliard let. Vědci jich objevili dokonce sedm

Kvadrantidy začnou létat již o Novém roce a roj bude aktivní až do 6. ledna. Mimo maximum jich ale létá nesrovnatelně méně, dodal. Kvadrantidy jsou prachové částice, které ve své dráze zanechává kometa 96P/Machholz 1. Radiant roje, což je místo, odkud meteory jakoby vylétají, je na rozhraní souhvězdí Pastýře a Draka. Býval v souhvězdí Zadní Kvadrant, které bylo v roce 1922 Mezinárodní astronomickou unií ještě s několika dalšími souhvězdími zrušeno. Název meteorickému roji ale zůstal.

Podívejte se, jak vypadaly Kvadrantidy vloni:

Jak vznikají?

Když prachová tělíska - meteoroidy - vletí vysokou rychlostí do zemské atmosféry, kolem 42 kilometrů za sekundu, třením o vzduch se rozžhaví a vypaří se. Přitom nastává ionizace okolního plynu, a tak vzniká meteor - světelná stopa na obloze. Meteoridů se tedy bát nemusíme, na Zem nedorazí. Neplatí to však vždy. Větší meteoroidy obavy vyvolávat mohou.

Nejslavnější z nich je asteroid s číslem 99942. Byl objeven v roce 2004 dostal jméno Apophis (odkazuje na starověkého egyptského boha temnoty a zániku). Jméno nedostal jen tak pro nic za nic - 13. dubna 2029 má proletět kolem naší planety v hrozivě blízké vzdálenosti 30 000 kilometrů, ale riziko srážky se již díky dalším pozorováním téměř vyloučilo, a planetka má proto na turínské stupnici (TS) nulovou hodnotu. Kumulativní pravděpodobnost srážky se Zemí v průběhu celého 21. století je 0,0022 % tj. 1:45 000. Významným rizikovým faktorem je právě blízký průlet planetky kolem Země v roce 2029. Předpokládalo se, že pokud by těleso proletělo v rámci rozptylové elipsy (myšlená elipsa v rovině kolmé na dráhu kolem vypočítaného bodu největšího přiblížení k Zemi, jejíž rozměry jsou dány nepřesnou znalostí dráhy) její určitou částí o rozměru asi 600 metrů, pak by v 13. dubna 2036 mohlo dojít ke kolizí se Zemí, přičemž oblast dopadu by se nacházela někde v pásu táhnoucím se od Evropy přes Blízký Východ po Indii a Bangladéš…

Ve stejné době jako Kvadrantidy je rovněž aktivní roj Coma Berenicid s radiantem blízkým radiantu Kvadrantid. Tyto meteory jsou nesrovnatelně rychlejší. Nejznámějším meteorickým rojem jsou srpnové Perseidy, kterých v maximu kolem 12. srpna létá až 150 za hodinu. K dalším známým meteorickým rojům patří listopadové Leonidy nebo prosincové Geminidy. Perseidy mají výhodu, protože vrcholí za teplých letních nocí. Roj je navíc aktivní více než měsíc.

Přesné časy na různých místech na Zemi můžete zjistit zde.

Úvodní ilustrační foto: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.