Ramadán je opravdovou zkouškou vůle. Ale i muslimové jsou jen lidé a ví, jak pravidla obejít
Miliony muslimů oslavují ramadán. Jak ho muslimové slaví a jak se snaží různými záminkami půstu vyhnout? A co říká na pravidelný půst věda?
Pro miliony muslimů od Maroka po Indonésii před několika dny začal nejtěžší postní měsíc ramadán. Ramadán je devátým měsícem muslimského kalendáře. Muslimský kalendář je lunární, takže je oproti solárnímu kalendáři pohyblivý - každý rok začíná zhruba o jedenáct dní dříve. Pro určení začátku postního měsíce je rozhodující, kdy se na obloze objeví první srpek nového měsíce. V některých zemích se tak začátek svátku posune až o jeden den.
Ježíš: pro muslimy velký prorok, pro židy podvodník. Buddhistům je to jedno
Není ramadán jako ramadán
Takže pohyblivý svátek se slaví v chladnějších i horkých obdobích. Jednou za 32 let se měsíc půstu přesune na letní období, kdy denní půst trvá až 16 hodin. A ten letošní patří k těm, které víru muslimů opravdu prověří - probíhá v těch nejteplejších dnech.
V některých zemích jsou v tomto období teploty extrémně vysoké, a tak je celodenní půst, kdy je zakázáno i pít, pro věřící doslova zkouška ohněm. Státní úřady i soukromé firmy nebo obchody musejí upravovat pracovní dobu a nemohou od svých zaměstnanců očekávat nijak závratné výkony. V letech, kdy se slaví ramadán během zimy, je odříkání o dost snadnější - je relativní chladno a hlavně půst trvá asi "jen" 9 hodin.
Naštěstí se půstu nemusí účastnit děti, nemocní nebo staří lidé. Půst se překvapivě nevztahuje ani na sportovce, což - třeba právě letos období ramadánu připadlo na dobu olympiády v Londýně.
Jíst se může na nádražích nebo letištích, tedy v místech, kde se pohybují lidé, kteří jsou na cestách. Cestující jsou totiž také z těchto pravidel vyjmuti. Okna restaurací a všech stravovacích zařízení bývají zakryta novinami, aby strávníci neuváděli kolemjdoucí v pokušení.
Přes den během ramadánu jinak panuje v městech muslimských zemí klid, a naopak po západu slunce se v ulicích konají oslavy a hostiny. A jak se vlastně pozná okamžik, kdy věřící mohou začít jíst a pít? Muslimové na to mají docela přesnou odpověď: "Je to tehdy,když nelze rozeznat černou nit od bílé".
| Ramadán je devátý měsíc islámského kalendáře. Během tohoto měsíce měl prorok Mohamed obdržet první boží zjevení. Na paměť toho drží muslimové v měsíci ramadánu zvláštní půst. Ten se nazývá saum a jeho smyslem je (pomocí dočasného zřeknutí se některých pozemských potřeb) přiblížit se více k duchovní podstatě islámu. Islámský kalendář je lunárním (o 11 dní kratší než gregoriánský). Islámský měsíc trvá 29 či 30 dní, přibližnou dobu, kdy nastane ramadán lze vypočítat, avšak pro stanovení začátku postního měsíce je nutné spatřit na obloze srpek nového měsíce. Ramadán v roce 2009 připadnul na období od 21. srpna do 19. září (přičemž v Severní Americe začal o den později), v roce 2010 od 10. srpna do 8. září a v roce 2011 od 1. do 29. srpna. (zdroj: Wikipedia) |
Muslimové začínají půst ranní modlitbou. Poslední jídlo, které věřící pozřou před začátkem půstu, se jmenuje suhúr. Přes den by neměli muslimové jíst, pít, kouřit, mít sexuální styk. Večerní svolávání k modlitbě zárověň ukončuje půst. Po celodenním půstu si dávají muslimové pokrm, většinou z datlí a mléka. A opak se servírují další jídla - to už v závislosti na oblasti.
Pravidla jsou od toho, aby se porušovala
Islám k výslovnému asketismu nenabádá, ale některá omezení, kterými by se měli věřící řídit nejsou vždy příjemná. Muslimové jsou ale jen lidé, a tak se snaží různými "fintami" přísnější přikázání obcházet a přitom si neznepřátelit Boha. Jak uvádí odborník na Blízký východ Břetislav Tureček ve své knize Světla a stíny islámu, mezi nejčastější výmluvu patří. "Bůh to nevidí." To muslimové vztahují na zákaz jídla přes den nebo na zákaz intimních styků. Předpokládají, že když se zakázaná činnost odehrává pod střechou, nemůže ji Bůh vidět…
OBRAZEM: Nejkrásnější mešity Balkánu
Jídla a ostatních požitků by se v době ramadánu měli vyvarovat i nevěřící. Ale jak popisuje Břetislav Tureček ve své knize, ani v konzervativním Íránu se turista nemusí bát, že by ho věřící za prohřešek "ukamenovali": Když jsem jednou do sebe na ulici konzervativního jižního Teheránu bezděky hodil datli, okamžitě mě polil stud a strach, že mě někdo udá za znevažování posvátného měsíce. Žádná pohroma ale nepřišla - jen pobavené úsměvy kolemjdoucích studentek…
Jaký má dobrovolný hlad smysl?
Ramadán je obdobím, kdy jsou lidé, vedeni ke zlepšení svého chování, k odříkání. V tomto období by věřící měli zpytovat svědomí a zdržet se pomluv, nadávek a vůbec všech svých zlozvyků a špatných vlastností. Za půstem je ještě další myšlenka - odříkání potravy a dalších požitků je má přiblížit pocitům chudých lidí, kteří si tyto radosti nemohou dovolit.
Měsíc ramadán je ne největším požehnáním pro žebráky, kteří se během tohoto období mají o třídu lépe než ve zbytku roku. Zakát, jeden z pěti pilířů víry, je příspěvek na chudé a nemocné, který muslimové odvádí přímo ze svého platu.
Sto milionů pobitých zvířat. To je svátek íd al-adhá
Dobrovolné hladovění není rozhodně výsadou jenom islámu. Dobrovolný půst je součástí buddhistické, katolické, východní i židovské víry.
A co na to říká věda?
Hladovění není samozřejmě z pohledu medicíny pro tělo příliš ideální. A zvláště proto, že čím důsledněji věřící hladovku dodržují, o to více si pak jídlo užívají. Podle egyptských výzkumů, jak uvádí Břetislav Tureček, se během měsíce "odříkání" zvyšuje spotřeba potravin. A lékaři prý tvrdí, že v období ramadánu k nim s problémy chodí až o pětinu více lidí.
Občasná hladovka je však podle některých výzkumů dokonce tělu i prospěšná a může pomoci chhránit mozek před Alzheimerovou nebo Parkinsonovou nemocí. Podle jiného výzkumu je pravidelná hladovka také prospěšná pro srdce.
Dobrovolné hladovění je v současném světě docela obdivuhodné, nemyslíte? Myslíte si, že byste dokázali vydržet držet dobrovolně hladovku každý den jeden celý měsíc? Držíte půst třeba o Vánocích?
FOTO: Globe Media / Reuters
