Robotka, která se naučila chodit. Aneb proč je tak důležitý palec u nohy
Dlouhé vlasy, svůdná figura – a teď ještě plynulá chůze. Japonská humanoidní robotka vypadá čím dál víc jako člověk.
Nejdůležitější je při chůzi palec.
Robot HRP-4C má v těle 30 motorů. Díky nim může chodit a hýbat rukama tak, že z dálky připomíná neohrabaného člověka. Dalších osm motorů má robot v obličeji – těmi je schopen vyjadřovat základní lidské emoce.
Vyvinuli ho vědci z institutu AIST (National Institute of Advanced Industrial Science and Technology) – použili přitom většinou open source programy a nástroje. Většina programování proběhla na Linuxu. Cílem jejich snahy bylo vytvořit robota, který co nejvíc připomíná člověka. Podařilo se jim to? Posuďte sami. Podívejte se na video z 13. listopadu. Na něm je vidět, jak se robotická slečna dokáže pohybovat:
Nebylo to vůbec jednoduché. O to stejné se snaží inženýři už desítky let a k vysněnému cíli se zdaleka nepřiblížili. Lidská chůze je velice komplikovaná věc – propojení všech fází kroku je mnohem složitější, než se nám zdá. Vědci z AIST se soustředili jen na několik fází, které vyhodnotili jako zásadní. Robotku přezdívanou Miim rozpohybovali především díky teoretickému výzkumu japonského týmu. Ten přišel na to, že nejdůležitější je pro chůzi palec.
Proč právě palec?
Právě na něm spočívá váha lidského těla ve fázi, kdy se druhá noha zvedá, o něj je opřená rovnováha, když se přesouváme z jedné nohy na druhou. Prostě bez palce to jde jen těžko. Dalšími dvěma fázemi, na nichž si dali inženýři záležet, bylo ohnutí kolene a vykopnutí napřímené nohy. Aby toho dosáhli, museli překopat celý koncept robotky – například jí snížili jí těžiště trupu, aby byla stabilnější.
„Uspěli jsme. Naše robotka HRP-4C, neboli Miim, umí chodit podobně jako žena, kterou po několika měsících propustili z nemocnice po rekonvalescenci z těžké nehody,“ vysvětlil Kanako Miura z AIST. Chůze je teď mnohem plynulejší a na první pohled výrazně lidštější než se kdy podařilo dosáhnout.
Robo-konkurence
Tento robot byl veřejnosti poprvé představen roku 2009. Měl co nejvíc připomínat japonskou dívku – ale právě neobratná a nepřirozená chůze mu v tom bránily. Zatímco napodobit lidskou mimiku nebylo překvapivě tak složité, pohyb dolních končetin si vyžádal další dva roky času. Teď je podle výzkumníků načase, aby se Miim naučila mluvit. Software na rozpoznávání lidské řeči už má a základním povelům rozumí, nyní by se ale měla soustředit na to, aby nějaké věty také dala dohromady sama.
Za oceánem už však mezitím japonské robotce vyrostla konkurence. Společnost Boston Dynamics před nedávnem představila chodícího robota jménem Petman. Tento stroj na první pohled připomíná slavného Termínátora; k úspěchu si však pomohl drobným trikem: je výrazně menší než člověk, takže chůze je snazší. Navíc si na rozdíl od japonské konkurentky nemusí nést vlastní zdroj energie - je připojený k externímu zdroji:
