Rostliny umí nezištně pomáhat svým příbuzným druhům. Jejich projevy altruismu potvrzují vědci

Některé rostliny vykazují jistou podobu altruismu. Alespoň tak popsali američtí vědci závěry svého výzkumu.

Rostliny umí nezištně pomáhat svým příbuzným druhům. Jejich projevy altruismu potvrzují vědci

Doposud jsme slýchávali o altruismu, tedy jisté dobročinnosti nebo nezištné pomoci, pouze u zvířat: fenky starající se o osiřelá lvíčata, podobně u šimpanzů (šimpanzů bonobo), veverek, delfínů, nebo netopýrů. Řada příkladů by byla skoro nekonečná.

O čem přemýšlí rostliny? Podle biologa jsou inteligentní a dokážou i komunikovat

A nyní vědci z University of Colorado přicházejí s důkazy, že i některé rostliny vykazují jisté znaky altruismu (více o jejich výzkumu na stránkách univerzity).

Kde začít?

Vědci se nejprve zaměřili na kukuřici, ve které každé oplozené semínko obsahuje dva "sourozence" - zárodek (embryo) a živné pletivo (endospermem), které zárodek vyživuje. Vědci v čele s profesorkou Pamelou Diggleová pak zkoumali a porovnávali růst a chování embrya a endospermu v semeni rostlin, která sdílela jednu matku a otce, v porovnání s růstem a chováním embryí a endospermů, které mají geneticky odlišné rodiče.

Opravdu si rostliny umí pomáhat? FOTO: Thinkstock

"Výsledky ukazovaly na to, že u embrya se stejnou matkou a otcem měla endosperm (živné pletivo obsahující škrob a vyživující zárodek) větší hmotnost než v případě embryí se stejnou matkou, ale jiným otcem," vysvětluje profesorka Diggleová.

Vědci objevili gen, který kastruje rostliny, brání tvorbě pylu

"Zjistili jsme, že vyživující endosperm, který nesdílí stejného otce jako embryo, nepředává zárodku tolik výživy, tedy vypadá to, že spolupracuje se zárodkem o poznání méně."

Článek o výzkumu vyšel na konci ledna v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences.

Doggleová tvrdí, že už z předchozích výzkumů bylo zřejmé, že rostliny mohou odmítnout živiny od svých potomků, když jsou zdroje živin vzácné. Už před několika lety totiž dokázali vědci v čele se Sesan Dodleyovou z McMaster University, že rostliny navazují složité sociální kontakty. Dokázali, že rostliny umí rozeznat své sourozence, kterým nezkřiví ani "stonek", i když mají nouzi o živiny. Mezi sourozenci panují lepší vztahy, než jaké existují mezi rostlinami téhož druhu, ale od nepříbuzných matek.  

Tato nová studie jako první ukazuje na kooperaci mezi příbuznými příslušníky jednoho druhu.

"Jeden ze základních zákonů, které v přírodě neomylně platí, říká: pokud chceš být altruistou, věnuj svou péči svým nejbližším příbuzným," říká profesor William Friedman z Harvardovy univerzity, který s výzkumem pomáhal. "Altrusimus vzniká, pokud je "darující" blízkým příbuzným "obdarovaného".

A co genetická modifikace?

Indiánská kukuřice vznikla genetickou modifikací. FOTO: Thinkstock

Tým vědců se také zabýval extrémně vzácným jevem - heterofertilizací - kdy dva odlišní otcové zplodí kukuřičné zrno. Manipulace s kukuřičnými geny není ničím novým - výsledkem je kukuřice s barevnými zrny (červenými, černými apod.). Geneticky upravená kukuřice přes všechny námitky, které se proti upraveným potravinám objevují, ale vědcům pomohla se stanovováním rodičovství konkrétních kukuřičných zrn, vysvětluje Dodleyová.

Chi-Chih Wu, doktorand na ústavu ekologie a evoluční biologie Coloradské univerzity a spoluautor studie, pěstoval a šlechtil kukuřici a sklidil více než 100 klasů během tří let, ze kterých oddělil každé zrníčko, popsal jej a zvážil. Většina zrn měla endosperm (živné pletivo) a embryo téže barvy (to znamenalo, že mají společného otce a matku), některá zrna ale měla jinou barvu zárodku a jinou barvu endospermu.

Wu se snažil zkoumat ta zrna s odlišně zbarveným zárodkem a endospermem (tedy s odlišným otcem) a zkoumal jejich vzájemnou spolupráci. Přiznává, že to byl velmi zdlouhavý a vyčerpávající výzkum, "bylo to jako hledání jehly v kupce sena, nebo v tomto případě spíš hledání zrnka v silážní jámě," popisuje práci týmu William Friedman.

Endosperm - v podobě kukuřice, rýže, pšenice nebo jakékoli jiné plodiny - je pro lidstvo nepostradatelný, protože nám poskytuje zhruba 70 % kalorií, které každoročně zkonzumujeme.

Zdroj: Science Daily
Úvodní foto: Thinkstock

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.