ROZHOVOR: Jak se předpovídají zemětřesení? Zeptali jsme se českého experta

Zemětřesení je jedna z největších hrozeb, o nichž slýcháme z médií. Spousta lidí věří, že vědci nás varují - ale skutečnost je trošku jiná…

ROZHOVOR: Jak se předpovídají zemětřesení? Zeptali jsme se českého experta

V článku o nebezpečí dalšího zemětřesení v Japonsku jsme narazili na problém, jak přesně se dají zemětřesení a další podobná rizika předvídat. Zeptali jsme se na to českého experta RNDr. Aleše Špičáka, CSc. z Geofyzikálního ústavu, jaký způsobem a s jakou přesností se dají zemětřesení předpovídat. 

Jaká je šance předpovědět silné zemětřesení? Tedy tak silné, že při něm umírají lidé…

Pod pojmem „předpověď zemětřesení“ si většina lidí představuje to, čemu seismologové říkají „krátkodobá předpověď“ – tzn. určit přesně místo, čas vzniku a sílu nadcházejícího zemětřesení. Takovou předpověď nikdo spolehlivě udělat neumí, a protože si geofyzici jsou dobře vědomi toho, že to možná nepůjde ani v budoucnu, soustředili se na to, co spolehlivě udělat lze: 

  1.  vymezit území, která jsou silnými zemětřeseními ohrožená 
  2.  odhadnout, jak se v těchto územích bude zemský povrch chovat při příchodu seismických vln 
  3.  předat tyto informace odborníkům na konstrukci staveb a spolupracovat s nimi na příslušném vývoji. 

Vedle toho moderní geofyzika využívá v současnosti téměř neomezených přístrojových a komunikačních možností a buduje v ohrožených oblastech tzv. varovné systémy, které vzniklé zemětřesení okamžitě analyzují a mohou tak ještě před příchodem seismických vln do obydlených oblastí a před začátkem otřesů půdy zabránit některým ničivým důsledkům otřesů – zpomalí rychlovlaky, odpojí dodávky zemního plynu a elektrické energie.

V oceánech takové systémy vyhodnotí intenzitu šířících se vln tsunami a umožní včas přijmout zásadní bezpečnostní opatření. Samozřejmě, pokud zemětřesení vznikne bezprostředně pod hustě obydlenými aglomeracemi, ani sebelepší a seberychlejší varovný systém nic nezmůže. Totéž platí i o tsunami, vytvoří-li se blízko pobřeží. V těchto případech geofyzici mnoho nezmohou, zásadní roli pak hraje připravenost obyvatelstva na katastrofický scénář. 

 

Jaké země jsou v tomto oboru na špičce a jak je na tom Česká republika?

Na špičce jsou USA a Japonsko. Čeští geofyzici se velmi dobře uplatňují v řešení řady dílčích problémů, které k poznání procesu zemětřesení přispívají – mj. šíření seismických vln v horninovém prostředí, určování tzv. mechanismu zemětřesení – tj. pohybů horninových bloků, k nimž při zemětřesení dochází. Nesmíme zapomínat na to, že k zemětřesením dochází ve značných hloubkách pod zemským povrchem a nelze je tedy studovat přímo, ale pouze velmi komplikovaným rozborem záznamů seismických vln (seismogramů), zaznamenaných citlivými přístroji (seismografy) na zemském povrchu. 

Aleš Špičák působí v Geofyzikálním ústavu AV ČR v Praze, kde se zabývá vztahem zemětřesení a geologické stavby a souvislostmi zemětřesné a sopečné činnosti – v České republice v západních Čechách, mimo ČR především v jihovýchodní Asii, kde je zemětřesná i sopečná aktivita mimořádně výrazná. Usiluje o zapojení našich odborníků do sledování dosud málo probádaných aktivních vulkánů v Indonésii.

 

Jak je to s odpovědností vědců za (ne)schopnost předpovědět příchod katastrofy? Roku 2011 proběhl soudní proces s italskými seismology, kteří údajně selhali a stálo to životy přes 300 lidí. 

Neexistuje žádná metoda, která by umožňovala zemětřesení spolehlivě předpovědět, takže za to, že před ničivým zemětřesením odborníci nevarovali, je podle mého názoru nelze pohánět k odpovědnosti. Italští seismologové v souvislosti s ničivým zemětřesením v L’Aquile v r. 2009 neselhali po stránce odborné, ale spíše po stránce komunikace s laickou veřejností. Ve snaze uklidnit veřejnost, neboť silné ničivé zemětřesení z řady odborně korektních důvodů skutečně nepředpokládali (a tedy se, bohužel, mýlili), se chovali na televizí přenášených tiskových konferencích příliš uvolněně, bezstarostně a sebejistě. Toto jejich chování ostře kontrastovalo s tím, co pár dnů poté nastalo, a celkem pochopitelně to vedlo k vámi zmíněným trestním oznámením ze strany pozůstalých po obětech zemětřesení. 

Jak moc se zlepšují techniky předpovídání za posledních 50 let?

Odpověď na tuto otázku je obsažena již v odpovědi na otázku první. Místo na předpovídání zemětřesení se geofyzici soustředí především na prevenci. Pokrok v poznání procesu zemětřesení, poznání souvislostí příchodu seismických vln a otřesů půdy a ve vývoji odolných stavebních konstrukcí je obrovský. Smutným důkazem této skutečnosti je porovnání škod, způsobených silnými zemětřeseními v oblastech, kde se tyto nové poznatky promítají do každodenního života s oblastmi, kde na to nejsou peníze a kde většina obyvatel nemá dostatečné vzdělání. Zemětřesení na Haiti v r. 2010 o síle 7.1 mělo za následek 300.000 zmařených lidských životů a dlouhodobou stagnaci celé země; stejně silná zemětřesení v Japonsku či USA mají za následek obětí několik desítek a s materiálními škodami si země rychle poradí.  

Hrozí v horizontu 10 let nějaké oblasti výrazně větší riziko ničivého zemětřesení? 

Všude tam, kde v posledních několika staletích či lépe tisíciletích k silným zemětřesením došlo, k nim dojde znovu. Že byla někde mezi dvěma následujícími silnými zemětřeseními prodleva několik set let neznamená, že příště nemůže být prodleva jen několikaletá, a naopak. Japonsko, Indonésie, Kalifornie, Turecko, Pákistán, Írán, Itálie, Kamčatka – všude tam a leckde jinde je třeba se silným zemětřesením v klidu, ale vážně počítat. Možná za deset let, možná ale už zítra.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Nejčtenější články

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.