Rozhovor s detektivem v říši bezobratlých

10. září vystoupí v Praze na Science Café Petr Jan Juračka z Přírodovědecké fakulty UK, aby přiblížil svou práci „detektiva“ v říši bezobratlých. Petr je vynikající fotograf, o čemž se mimo jiné můžete přesvědčit pokud někdy jedete pražskou MHD – portréty zvířat z jeho dílny můžete vidět v podobě reklamních plakátů na pražskou zoologickou zahradu.

Rozhovor s detektivem v říši bezobratlých

Petře, po čem jako detektiv v říši bezobratlých pátráte?

Obecně se jedná o různá tajemství, která není možné odhalit pouhým okem, či s obyčejnou lupou. Jedná se mnohdy o velmi dobré struktury, které umožňují studovaným organismům přečkat nějaké extrémní podmínky, schovat se před predátory, nebo naopak nalákat samičku k páření. Ke spoustě takto zajímavých objektů se pak dostávám vlastně spíše náhodou, neboť jsou předměty zájmu mých přátel a spolupracovníků, kteří si sami neví rady s jejich správnou fotodokumentací.

Science Café s Petrem J. Juračkou se koná 10. 9. od 19:00 v kavárně Potrvá (Srbská 2, Praha 6).

Jakou fotografickou techniku používáte?

Jedná se o kombinované (mikro)fotografické techniky. Počínaje klasickou makrofotografií, přes světelnou mikrofotografii až po použití skenovacího elektronového mikroskopu. U technik používajících viditelného světla (makro, mikro) se pak mnohdy jedná o skládání mnoha desítek až stovek různě zaostřených či exponovaných snímků do jednoho. Pro každý snímek a pro každý typ objektu však musím často vymýšlet nový postup, nebo při nejmenším výrazně upravit nějaký ten stávající. Takže je to dost piplačka s každou fotkou.

Stává se, že si pak při analýze fotografií říkáte: “Jo, tak takhle to teda je!”?

S kolegou Zdeňkem Štaffenem jsme nedávno seděli nad preparátem kamene z hrobu Arnošta z Pardubic v polském Kladsku, když on najednou z ničeho nic zahřměl: „No ty brďo, vidíš, šest set let nám lhali!“ V onen okamžik bylo totiž jasné, že původ kamenů hrobu prvního arcibiskupa pražského nebyl na Bílé hoře, jak se do teď traduje. Kameny byly totiž patrně dovezeny z nedalekého lomu v Polsku. Podobně rychle se nám s prof. Zdeňkem Ďurišem dařilo odkrýt roli karibské krevetky v mořské houbě, u které se mělo za to, že houbě její přítomnost prospívá. Ve skutečnosti ji pěkně „žere“, což bylo jasné již při prvních pohledech na klepítka. Převážně parazitickému chování byla totiž očividně velmi přizpůsobená.

Fotografie Petra Jana Jurečky si můžete prohlédnout na jeho webu http://petr.juracka.eu/

Jsou nějaké technické novinky, které by mohly vaše vědecké fotografování posunout dopředu?

Jednou z největších novinek pro mě osobně teď představuje snímkování terénu z rádiem řízeného vrtulníku. Je to téma letošního roku, a můj současný největší žrout volného času. Nyní např. pracujeme na 3D gyroskopické stabilizaci obrazu, což je skutečně technická současnost. Je to však velký posun od mikra do makro světa, umožňující poněkud komplexnější pohled na svět. V rámci mikra se nicméně nyní pokouším např. o své první video ze skenovacího mikroskopu. Ale, spíše než čekání na techniku, se jedná spíše o ladění vlastního počítačového skriptu, který toto umožní.

Z jakých fotografií máte největší radost?

Radost mám ze série motýlích křídel, s kterými jsem dosáhl na zlato v jedné ze světově nejprestižnějších fotografických soutěžích (IPA). A radost mám taky z fotografické dokumentace perloočky (korýši), kterou jsme popsali jako nový druh pro vědu. Ani ne tak z toho, že by to bylo epochálně krásné, ale z toho, že je to za mnou. Totiž, „jen“ fotky tohoto druhu mi zabraly více jak 1000 hodin života.

Na co se mohou těšit návštěvníci Science Café?

Možná bude nejlepší, když uvedu některé z názvů volných kapitol mého povídání: Karibské krevety se zahradnickými nůžkami, Hrbáč od Bezdězu, Šnečí ulita pohledem konstruktéra či Tajemství hrobu Arnošta z Pardubic. Vaše fantazie nechť nyní pracuje.

 Science Café

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.