ROZHOVOR: Toxoplazma dokáže změnit lidské chování. Můžete se nakazit od koček

Profesor Jaroslav Flegr dokázal, že toxoplazmoza dokáže proměnit chování člověka. Jak se mu to podařilo?

ROZHOVOR: Toxoplazma dokáže změnit lidské chování. Můžete se nakazit od koček

Občas se mi stává, že se přihlásím do diskuze, protože mne něco napadlo, a pak se ozve: To je výborný nápad, to je ohromné, ale přesně s tímhle nápadem jsi přišel už před pěti lety… Neříkám, že se mi to stává denně, už několikrát se to však stalo a je to nápadné. Mám nejspíš opravdu špatnou paměť, takže jsem zvyklý, že je pro mne pohodlnější něco vymyslet znova, než si to zapamatovat,“ říká prof. Jaroslav Flegr, evoluční, molekulární a buněčný biolog. 

Parazit umí v člověku probudit sebedestruktivní sklony

Jaroslav Flegr. FOTO: Hynek Adámek

Přišel jste s teorií, že parazitický prvok Toxoplasma gondii mění lidský mozek takovým způsobem, že napadeným se mění osobnost, například mají opožděné reakce při řízení.

Teorie je vlastně aplikací manipulační hypotézy na lidského parazita. Manipulační hypotéza se studuje od sedmdesátých let. Už v té době se uvažovalo, že parazit dokáže nějak manipulovat se svým hostitelem. Třeba korýši, kteří v sobě mají vrtejše.

To je červ, který se potřebuje dostat do kachního žaludku. Vrtejš si naprogramuje korýše tak, aby byl pro kachnu nápadnější. Změní jeho chování. Místo aby se nakažení korýši před kachnou schovali, udělají opak - vyplavou proti ní a ona je sezobne.

Objev českých vědců zabrání propuknutí schizofrenie. K onemocnění mohou přispět i kočky

Manipulační hypotéza se studovala dlouho jen u bezobratlých. Teprve později se zjistilo, že manipulace parazitů funguje i u hostitelů obratlovčích. U myší nakažených toxoplazmou taky dochází k jejich manipulaci. Na začátku devadesátých let jsem se tím na fakultě začal vážněji zabývat a přitom jsem zjistil, že i já jsem toxoplazmou nakažený; napadlo mě, že by to mohlo vysvětlovat i některé zvláštnosti v mém chování.

Jaké?

Nelekal jsem se troubících aut, měl jsem občas nepřirozeně pomalé reakce a v kritických situacích jsem nepociťoval strach. Myšlenka, že za podivné sebedestruktivní změny v chování mohou parazité v nervovém systému, se nabízela. Původce toxoplazmózy, parazit Toxoplasma gondii, se šíří nejprve ve formě cysty prostřednictvím kočičích výkalů.

Lidé se jím obvykle nakazí při požití nedostatečně tepelně upraveného masa obsahujícího klidová stadia parazita nebo špatně omyté zeleniny kontaminované cystami. Naprostá většina lidí na to nikdy nepřijde, u většiny jsou projevy akutního onemocnění mírné a zrovna tak změny chování a psychiky spojené s chronickou nákazou jsou nenápadné.

Kolik lidí je dnes nakaženo, dá se to odhadnout?

Toxoplasma gondii je parazit, který, podle odhadů, hostuje ve třetině lidské populace. Jde o organismus, jehož cílem je doputovat do zažívacího traktu kočkovité šelmy fungujícího jako shromaždiště pro námluvy i porodnice nových generací toxoplazmy. Živočichům, kteří nejsou kočkovitými šelmami, toxoplazma mění chování tak, aby je kočkovitá šelma snáze ulovila. Funguje to tak například u myši, je to však i případ lidských hostitelů…

Toxoplazma tedy nějak změní lidský mozek, nervovou soustavu.

Ano, v něm nejspíš modifikuje některá spojení mezi neurony a tím se zpomalí reflexy i změní způsob, jak reaguje na nebezpečné situace. Poznatky o životním cyklu toxoplazmy se mi spojily s tím, co mi už delší dobu vrtalo hlavou a co se týkalo mého vlastního chování. Došlo mi, že v mé svalové a nervové tkáni čeká prvok, který má úplně odlišné zájmy než já. Mne evoluce naprogramovala tak, abych se snažil přežít a rozmnožit. Toxoplazmu evoluce naprogramovala tak, aby přiměla hostitele, aby se nechal sežrat kočkovitou šelmou. Proč by nemohla měnit i chování člověka? Toxoplazma neví, že nesedí v myším mozku, nýbrž v mozku člověka. Taky nemůže vědět, že hezkých pár tisíc let je šance, že by člověka sežrala kočkovitá šelma, dost nízká.

Toxoplasma gondii Zdroj: Wikimedia

Jak se to v našem mozku negativně projeví?

Už se zjistilo, že toxoplazma, když manipuluje, uvolní v mozku dopamin - vytváří si ho přímo, má pro to speciální enzymy. Vlastně je to zatím jeden z dvou prvoků, o kterých víme, že je mají. Dopamin je neuropřenašeč, který hraje mimo jiné obrovskou roli při schizofrenii. Není jisté, že by ji vyvolával, vyvolává však její nejnápadnější příznaky – bludy, halucinace. To má na svědomí jeho zvýšená hladina.

Nečekejte, až budete nemocní. Vlastní DNA vám umožní onemocněním předcházet

Téměř všechny léky na schizofrenii snižují jeho hladinu nebo ucpávají jeho receptory, aby nevadil… Už dlouho se ví, že u schizofreniků je výrazně, asi 2,6x vyšší výskyt toxoplazmózy než v běžné populaci. Dopamin je nejspíše klíčem k objasnění této zvláštnosti. Vliv toxoplazmózy na chování jsem začal studovat, protože mne to bavilo. Časem se ukázalo, že naše výsledky by mohly být velmi důležité z hlediska pochopení schizofrenie. Další vedlejší výstup našich výzkumů, který by mohl být nakonec rovněž důležitější než celá problematika manipulačních aktivit toxoplazmy, jsou naše výsledky týkající se RH faktoru.

A co další paraziti? Není takových manipulátorů víc?

Určitě je a věřím, že projevy některých jsou ještě výraznější než ty spojené s toxoplazmózou. Víme, co dokáže vzteklina, borelie… Parazitů ovlivňujících chování a psychiku bude asi spousta, těžko však mezi vědci najdete někoho, kdo o některém z nich 20 let bádá a smiřuje se s tím, že prvních 10 let mu časopisy vracejí články s nechápavým kroucením hlavy. Já jsem měl velké štěstí, že jsem toxoplazmózu začínal dělat v podmínkách brzy po revoluci. Byla zde spousta volného prostoru na výzkum, všechno bylo jakoby plastické a skoro každý si mohl dělat, co chtěl. Někdo si začal budovat kariéru, někdo si založil výzkumnou skupinu. Řada z těchto skupin přetrvávala až do dneška. Je to tak, že další paraziti prostě tehdy zmeškali loď a zatím ještě nenašli svého Flegra…

Při práci si často vystačíte jen s tužkou a papírem – baví vás to?

Baví a moc. Co mne nebaví, je dělat nezajímavé věci. Spoustu mých kolegů baví řešit problém, který může zajímat jenom je nebo pár odborníků. Je možná vzrušující a třeba i povznášející jako první na světě zjistit, jak spolu reagují dvě molekuly proteinů. Je dokonce možné, ovšem obávám se, že nepříliš pravděpodobné, že to jednou půjde k něčemu užitečnému využít, třeba k vytvoření nového léku. Mě by to ale nebavilo. Život mám jen jeden, a tak budu bádat nad tím, co mě zajímá. Ne jako biologa, ale jako člověka. Bylo a je pro mne mnohem zábavnější vymýšlet a kolegům či studentům rozdávat dotazníky a jejich pomocí třeba zjišťovat, zda toxoplazmóza ovlivňuje podezřívavost, nebo zda naopak podezřívavost ovlivňuje riziko infekce toxoplazmou, než třeba sekvenovat nějaký gen, což dneska ostatně obnáší ve správném pořadí napipetovat barevnými uzávěry označené roztoky příslušného komerčního kitu a výsledek odeslat letecky k osekvenování firmě do Jižní Koreje.

Celý rozhovor s vynikajícícm českým vědcem si přečtěte v březnovém vydání National Geographic

Úvodní foto (tkáňová cysta toxoplazmy v mozku myši): Wikimedia.org

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.