Rozvaliny libanonského Anžaru jsou křižovatkou arabské, byzantské i římské architektury

Archeologická památka v libanonském Anžaru je neuvěřitelnou směsí nejrůznějších architektonických stylů. Dalo by se říci, že je to taková učebnice pro archeology.

Snad každý student archeologie narazí při studiu na jednu z nejvýznamnějších lokalit své doby, na Anžar, který se nachází v údolí Bekaa ve východní části Libanonu nedaleko syrských hranic. Návštěvník Anžaru se najednou ocitne v rozvalinách města, které svým urbanismem nemá ve světě obdovy. I proto bylo v roce 1984 zařazeno na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO.

Posvátný cedr léčil malomocné a vyráběly se z něj sarkofágy. Dnes ale z Libanonu mizí

Město vzniklo někdy za vlády šestého umajjovského chalífy Valida I. v letech 705–715 jako vnitrozemské obchodní centrum. V památkách Libanonu jsou zastoupeny téměř všechny etapy arabských dějin, z doby dynastie Umajjovců je to však pouze Anžar. I proto má lokalita tak velký historický význam. Největší sláva lokality však tkví někdy jinde.

Arabské, nebo starořímské město?

Arabské město z prvních století islámu bylo totiž postaveno za výrazné inspirace ve starořímském urbanismu. Téměř se nedá poznat od starých římských měst. Celé město o rozloze 114 000 metrů čtverečních obklopují mohutné hradby s věžemi, proražené čtyřmi impozantními branami. Město je rozděleno do čtyř stejně velkých čtvrtí oddělených dvěma hlavními ulicemi, širokými 25 metrů. Mnoho stavebních článků bylo použito ze starších helenistických, římských a byzantských staveb v okolní oblasti (například sloupy s hlavicemi na rekonstruované kolonádě).

V libanonské Jeskyni šílenství zavírali do okovů duševně choré

Nepřehlédnutelný je římský tetrapylon (čtyřsloupová brána, pozn. red.) v korintském slohu v křižovatce ulic. Jinde si zase můžeme povšimnout zdiva, ve kterém se střídají velké kamenné bloky a cihly, což je zase příznačné pro byzantskou architekturu.

Mezi nejzajímavější části města rozhodně patří částečně zrekonstruovaný chalífův palác a mešita.

Vykopávky veřejných lázní také naznačují, že jejich tvůrci nevycházeli z turecké či arabské architektury, ale měli inspiraci v římských lázních. Městem s vykopávkami dalších paláců a řady obytných domů lze procházet opravdu velmi dlouze.

Významné centrum obchodu

Je však důležité si povšimnout další ze zdejších zajímavostí, kterou jsou místní obchody (například částečně zrekonstruované na hlavní třídě). Bylo jich neuvěřitelných 600. Proto se uvažuje, že Anžar byl především významným obchodním centrem. Jiné teorie však tvrdí, že kvůli množství a velikosti paláců by mohlo jít dokonce o panovníkovu rezidenci. K objevení města archeology ve 40. letech 20. století došlo náhodou, hledali totiž jinou lokalitu.

A na závěr jedna velká historická zajímavost. Takto velké a významné velké město Anžar (zkomolenina původního Ain Gerrha) bylo pravděpodobně osídleno pouhých 50 let, kdy byla dynastie Umajjovců svržena dynastií Abbásovců. Pak jeho sláva na staletí pohasla.

 
Úvodní fotografie vykopávek v Anžaru: Luděk Krčmář

 

 

 

 

 

 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.