Šance, že lidstvo nepřežije rok 2100, je 50 procent, tvrdí vědec

Podle filmů by se mohlo zdát, že se lidstvo na nějakou tu pohromu nebo vymření úplně těší. Zničení civilizace je tématem desítek snímků – a většinou těch komerčně nejúspěšnějších. V Armagedonu jen těsně unikneme obrovskému meteoru, ve filmu 2012 nás spláchne obří vlna, ve Dni poté zase globální ochlazování. Co nám ale hrozí nejvíc?

Šance, že lidstvo nepřežije rok 2100, je 50 procent, tvrdí vědec

Lidstvo může přežít až 1041 roků. Pak nemá šanci.

Britský deník Guardian oslovil několik vědců, kteří na tuto otázku odpověděli z úhlu svého výzkumu. Jedno je jasné – nikdo neví, kdy pro lidstvo nebo planetu Zemi nastane onen soudný den, jisté ale je, že jednou přijde. Otázkou je, jak bude vypadat a kdy nastane. 

Život na naší planetě je neskutečně křehký. Stačí jen drobné změny některého parametru a většina populace zmizí. Stalo se to už několikrát – za posledních 500 milionů let čtyřikrát. Ze 4 miliard druhů, které za tu dobu žily, jich tyto vlny vymírání přežilo pouhé procento. A většinou za to opravdu mohly příčiny jako z hollywoodských filmů, například pád desetikilometrového asteroidu, který smetl dinosaury před 65 miliony roky. Podle Monicy Gradyové, expertky na meteority z Open University, není otázkou, zda se to bude opakovat, ale kdy se to bude opakovat. „Většina menších těles se při průchodu atmosférou rozpadne, ale asteroid větší než šest kilometrů by prošel a spolehlivě způsobil masové vymírání. Takový asteroid zasahuje Zemi každých pár set milionů let.“

Dalšími přírodními katastrofami, které by mohly udělat tečku za člověkem, jsou výbuchy obřích sopek nebo extrémní změny klimatu. Takové události by však neměly na rozdíl od pádu asteroidu okamžitý účinek – trvalo by jim vymazat lidstvo ze Země několik stovek let. V době ledové jsme žili také a jak se nám dařilo… Se všemi těmihle riziky však nemůžeme nic dělat, na rozdíl od těch, které si sami způsobujeme.

Podívejte se, jak si konec světa představují v Hollywoodu:

 

Můžeme si za to sami?

Právě katastrofy způsobené člověkem nás podle vědců pohřbí nejpravděpodobněji. Věří tomu například autor publikace Global Agenda, filozof Nick Bostrom. „Až do poloviny 20. století nemělo lidstvo prostředky, jak se zničit. Všechno změnily jaderné zbraně. A pak přišly další problémy – vyčerpávání přírodních zdrojů, znečištění a přelidnění. Zahráváme si s našimi geny i atomem. Nanotechnologie, syntetická biologie i genetické inženýrství nám sice dávají potenciál zlepšit náš svět, ale současně znamenají hrozbu.“ Bostrom si myslí, že největším rizikem pořád ještě zůstávají atomové zbraně; je jich tolik, že mohou planetu zničit prakticky okamžitě.

Už roku 2003 varoval před výše popsanými problémy britský astronom Martin Rees v knize „Naše poslední století?“ – napsal v ní, že šance lidstva dožít se roku 2100 je jen 50 procent. Podle něj znamenají největší hrozbu problémy jako biologický terorismus a molekulární nanotechnologie.

Na vesmír nemáme

I když se lidstvu podaří poprat s výzvami 21. století, stále nemá vyhráno – budoucnost nám zaručeně přinese nové. A mnohem náročnější. Asi za miliardu let se Slunce začne měnit na červeného trpaslíka. Teploty na povrchu Země stoupnou na 1000 stupňů, odpaří se atmosféra i oceány. Lidstvo nemá šanci – nepomohlo by ani přesunout se na jinou planetu v naší soustavě. Podle manažera americké vládní organizace DARPA Jasona Mathenyho by lidstvo mohlo kolonizovat blízké sluneční soustavy – tím by si mohlo existenci prodloužit až o 100 bilionů let. Pak ale podle současných vědeckých poznatků začnou pohasínat všechny hvězdy ve vesmíru. Matheny se roku 2007 pro publikaci Risk Analysis zamyslel i nad tím, jak zvládnout toto období, zcela nevhodné pro život. „Lidstvo by se muselo naučit využívat jiné zdroje energie, než tu sluneční.“

Ve filmu "Já, legenda" putuje osamělý muž světem bez lidí. Dopadne to podobně i ve skutečnosti?

 

Lidstvo by tak mohlo přežít až do dob, kdy se začnou rozpadat jaderné vazby v atomech. To by mělo nastat někdy v době mezi 10³² - 1041 roky. V takových podmínkách už je existence člověka opravdu zcela nepředstavitelná… "Homo sapiens existuje asi 200 000 let, náš nejbližší příbuzný Homo Erectus žil asi před 1,8 miliony lety. Přitom průměrná délka existence savčího druhu je kolem 2,2 milionu let,“ doává Matheny.

Proč to řešit? 

Máme se takovými otázkami vůbec znepokojovat, když se nás ani našich dětí netýkají? Bostrom tvrdí, že určitě ano: “Každý, kdo se těmito riziky zabývá, vám řekne, že existují a nejsou malé. I kdyby šance na podobnou katastrofu byla pouhé procento, pořád by se vyplatilo se takovému výzkumu věnovat Velcí vůdcové dokáží plánovat dlouhodobě a přijímat zodpovědnost za následky do budoucnosti. A řídí se heslem je lepší být v bezpečí, než se pak omlouvat.“

Co na to Čech? Zeptali jsme se sociologa Prof. PhDr. Jana Kellera, CSc:

Co nejvíce ohrožuje současnou formu civilizace na Zemi?

Obávám se, že ekologické problémy jsou, i přes svoji hrozivost a neodvratnost, až na druhém místě. Vnitropolitický vývoj v řadě zemí, dynamika zbrojení a pád mezinárodních právních norem může vést snadno k rozpoutání vojenského konfliktu světových rozměrů.

V jakém časovém horizontu dojde podle Vás ke změnám, které lidstvo v jeho dnešní podobě zničí?

V případě závažného vojenského konfliktu může jít o záležitost jedné dekády. Pokud by byla ve hře jen ekologická katastrofa, jednalo by se o několik málo dekád.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

REKLAMA

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.