Savannah. Jižanská bad girl, kde najdete i lavičku Forresta Gumpa

Savannah je místem, kam stojí za to jet. A najdete tam nejen Forrestovu lavičku…

Zdroj: Zuzana Tornikidis

 

Ve Spojených státech mi během těch let, co jsem tam žila, doporučovali mnoho míst, která stojí za to vidět, ale minimálně v jednou tipu se vždy všichni shodovali: “Jeď na prodloužený víkend do Savannah ve státě Georgia, to je to nejlepší, co tu je.“

Náš člověk na Havaji: Jak jsem přišla do ráje

A dodávali, že tam jezdí studenti na “breaky” mezi studiem, budoucí manželé a manželky na rozlučkové bachelors party, rozvedené ženy spravit si náladu… jsou tam skvělé guy a lesbian kluby… prostě taková “jižanská bad girl” – na rozdíl od spořádaného a politicky korektního Richmondu.

Takže když jsem se díky adopci své dcery ocitla ve státě Georgia, byla Savannah zcela logicky na prvním místě mého cestovního plánu.

 

Noční River Street

Pamatovala jsem si, že kamarádi zdůrazňovali především nespoutaný noční život (pochopitelně), ti starší z mých známých naopak básnili o klidném, až skoro líném prostředí plném nádherných zákoutí a malebných uliček a o restauracích se skvělou domácí kuchyní.

Musím přiznat, že vzhledem ke stáří dcery (když jsem byla v Savannah, ještě jí nebyl ani týden), jsem poznala Savannah jen jako hodnou, milou, lehce unavenou holku… její rebelská část mi zůstala utajena.

I když nemohu říct, že by mi nenaznačila, jak to po západu slunce umí roztočit. I přesto, že motorest Blue Bird, ve kterém jsme spaly, rozhodně nebyl v přímém sousedství proslulé River Street – kolonády na břehu řeky plné obchůdků a nočních podniků – hudba a ruch k nám doléhaly až hluboko do noci. Ale nebyl to takový ten nechutný opilecký křik, který vám na některých místech Ameriky (a světa) až nahání strach. Byl to v podstatě příjemný rachot, který dával tušit, že se na River Street lidé skutečně dobře baví.

Každopádně River Street stojí za to navštívit i ve dne. Je fajn jen tak okukovat obchůdky s cetkami i necetkami, umělce na ulici, i ospalce, kteří dospávají po noční  “tour de pub” (což příště rozhodně zkusím). Jeden takový se mi pokoušel namluvit, že mě moje adoptovaná čokoládová dcera rozhodně nezapře: “Víte, m’dam, to se hned pozná, že je vaše – ty oči, tváře a tvar pusy, to je jak vaše kopie.“  No, nevím…

Tip pro maminky: Pokud nemusíte, neberte si na procházku po River Street kočárek, ale raději strčte dítě do nosítka či šátku. Pokud už s kočárkem skutečně vyrazit potřebujete, vezměte si k němu silného chlapa.

Na River Street totiž musíte “slanit” po velkém množství starých schodů a to stejné, ale směrem vzhůru, vás pochopitelně čeká i na zpáteční cestě. A doufejte, že vaše dítě je z těch, které cesta pro dlážděných kočičích hlavách uspí, a nikoliv rozdráždí do plačtivého amoku.

A kde že je ta lavička Forresta Gumpa?

Pokud přemýšlíte, odkud vám je scenérie Savannah povědomá, pak to bude nejspíše z filmu Forrest Gump. Slavná lavička na autobusové zastávce, kde Forrest celý svůj příběh vypráví, stojí totiž právě tam. Respektive: stála tam v době natáčení, a to konkrétně na Chippewa Square.

Dnes tam najdete nejspíš bezdomovce a pochybné existence noční Savannah, lavičku ale ne. Sednout si můžete na lavičce o pár metrů dále, to ale nebude ta Forrestova. Za tou se totiž musíte vypravit do Savannah History Museum, kde ji ale za odměnu uvidíte i s kufrem, který má ve filmu Forrest neustále vedle sebe. Posedět si na ní ale – jako na muzejním exponátu – pochopitelně nemůžete.

Ameriku zasáhne vlna 25 milionů tun odpadků. Jsou to zbytky cunami

Co mě ovšem v Savannah skutečně dostalo, nebyla ani River Street, ani lavička Forresta Gumpa, ani jižanská architektura – ale absolutně nádherné, majestátní, staleté stromy s bizarně zkroucenými větvemi. Nikdy jsem nic podobného neviděla. Tyhle stromy vám prostě musí učarovat, i když nejste botanik či nadšený obdivovatel přírody. Určitě nejsou největší ani nejstarší na světě, ale jsou rozhodně jedny z nejromantičtějších. Nevím přesně proč – možná stylem, jak se jejich kroucené větve prolínají a dotýkají, možná tím, jaký budí respekt. Nebudu se ani pouštět do pokusů o jejich pojmenování. V angličtině jím říkají majestic oaks, ale zda je to skutečně dub, to opravdu netuším. Rozhodně si s našimi českými duby moc podobné nejsou…. Ale na názvu skutečně nezáleží. I kdyby vás celá Savannah nudila a přišla vám přes den až příliš klidná, zákoutí s těmito stromy vás minimálně donutí zvednout hlavu a jen s úžasem zírat….

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články