Sdílení majetku: změní tento fenomén svět?
Když čím dál častěji sdílíme soubory a data, proč by se nedal sdílet také jiný majetek?
Vlastnit věci je ekonomický nesmysl, když je můžete sdílet.
Celé to začalo roku 1995, když student Pierre Omidyar potřeboval prodat laserové ukazovátko. Využil pro ten účel nový web nazvaný AuctionBay. Podařilo se mu přes aukci na těchto stránkách ukazovátko prodat za 15 dolarů. Sdílení aukcí se ukázalo tak dobrým nápadem, který rychle zaujal spoustu lidí, že se student začal tímto webem živit. Po pár letech ho přejmenoval na eBay; dnes je Pierre Omidyar 145. nejbohatším člověkem na planetě.
Myšlenka sdílení se pak šířila světem do mnoha dalších oborů, od sdílení souborů, přes plánovací kalendáře, až po filmy, počítačové hry a celé balíky programů. Jedním z nejnadějnějších nových směrů sdílení je hnutí spoluspotřebitelů. O co v něm vlastně jde?
Koncept spoluspotřebitelství vymyslelo více lidí současně, ale za jeho matku se pokládá Rachel Botsmanová. Tato žena je spoluautorkou knihy "What's Mine Is Yours: The Rise of Collaborative Consumption"; základní teze z ní přednesla na konferencí TEDx v Sydney v roce 2010. Popsala spoluspotřebitelství jako "nový, velký sociálně-ekonomický nápad slibující revoluci ve způsobu, jakým konzumujeme". Botsmanová vidí spoluspotřebitelství jako sociální revoluci, která umožňuje lidem "vytvářet hodnoty ze sdílených a dostupných zdrojů tak, že vyvažují osobní sobeckost s dobrem větší komunity".
Zní to trošku idealisticky, jenže této myšlence uvěřili nejen ekologové, pro které je to cesta, jak zmenšit počet zbytečných věcí, ale také byznysmeni. Podle prestižního magazínu TIME patří spoluspotřebitelství mezi 10 myšlenek, které radikálně změní svět v nejbližším období. Podle časopisu je toto hnutí jednou z mála cest, jak se mohou mladí lidé v období ekonomické nejistoty dostat k praktickým, a přitom kvalitním věcem.
A zrovna tento týden se ke spolusdílení vyjádřil i Mark Zuckerberg, majitel Facebooku. I podle něj je tento fenomén hlavní myšlenkou 21. století a zcela změní společnost.
Co se dá spolusdílet?
Odpověď je jednoduchá – prakticky všechno. Funguje to jednoduše: Servery vám pomohou najít někoho ve vašem okolí, kdo je vám ochoten půjčit to, co potřebujete nebo půjčit to, co máte a někdo to ve vašem okolí potřebuje. Ušetříte tak za nákup věci, které si zde můžete půjčit nebo získáte dodatečný příjem z věci, které vlastníte a můžete půjčit za úplatu.
Kde se dá spolusdílet?
Formou sdílení jsou velké světové služby, jako například Netfix, kde se lidé mohou dívat na DVD, nebo Zipcar, přes který se sdílí automobily. Poslední jmenovaný server má přes 500 000 uživatelů. Spotřební předměty začal ke sdílení nabízet server SnapGoods, pronájem momentálně neobývaných bytů a pokojů zase Airbnb. Každý z nich si rychle našel stovky napodobitelů po celém světě.
V České republice byly první vlaštovkou servery, které především studentům nabízely spolujízdu v autě. Postupně se objevovaly další služby, třeba oblíbené servery typu Ulozto, nabízející sdílení dat. Ty se postupně sice staly úložišti pirátským materiálů, ale přesto patří k nejnavštěvovanějším na českém internetu.
První velký server, který organizuje komunitu spolusdílečů movitého majetku je od února 2012 www.odkomunity.cz.
