V říjnové české mozaice časopisu National Geographic jsme vám přinesli článek o unikátním výzkumu jednoho ze symbolů naší státnosti - svatováclavské koruny. Výzkum přinesl nejen podrobnou fotodokumentaci detailů české královské koruny, ale také nový pohled na dosud nerozluštěnou symboliku.

Jelikož se relikviím českých králů v National Geographic věnujeme opakovaně, měli jste již na tomto webu příležitost dočíst se o jiných předmětech -ostatkovém kříži - či o drahokamech a vzácných kamenech. Jeden z týmu výzkumníků královské koruny, restaurátor Andrej Šumbera, poskytl našim stránkám rozhovor. Přečtěte si také již několik let starý rozhovor o restaurování královských relikvií.

Andrej Šumbera. Hlavní profesí je restaurování zlatnických památek a sochařských děl, či uměleckořemeslných předmětů z kovů. Věnuje se také fotografování a dokumentaci památek. V poslední době jako předseda občanského sdružení vede projekt: Praha - jedinečná mozaika umění, hrazený evropskými fondy a také se účastní mezinárodního projektu Authentico zabývající se dokumentací zlatnických technik.

Andrej Šumbera

Jste profesí restaurátor a výtvarník. Proč jste se začal zabývat i symbolikou Svatováclavské koruny ?

Když jsem prezentoval při přednáškách pro veřejnost výsledky průzkumu, kde pochopitelně převládal pohled restaurátora a fotografa, byl jsem často dotazován také na symboliku koruny. Vždy jsem odpověděl okřídlenou větou našich předních badatelů, že koruna je pravděpodobně uspořádána podle blíže neurčených středověkých symbolů. To nikoho moc neuspokojovalo a musím říci, že mne taky. Přes počáteční pochyby a pocit, že to se netýká mého oboru, jsem se začal zajímat i o tuto rovinu věci.

Snažil jsem se získat informace z různých stran. Když jsme probírali fotografie, kolega přišel s myšlenkou, že velký safír na čelní straně je komponován jako boží oko. A teprve nedávno mne upozornila manažerka našich projektů na pasáž v bibli o Janově zjevení. Najít pak shodu kompozice koruny s popisem Nebeského Jeruzaléma bylo snadné. Také se mi dostala do ruky knížka Umberta Eca: Umění a krása ve středověké estetice. Zde zmíněné myšlenky novoplatonismu mne dovedly až ke staroegyptskému hermetismu – to mi napomohlo k symbolickému výkladu dvou největších kamenů na přední straně koruny – rubelitu uprostřed a pod ním safíru.

Hledání symboliky rozhodně není u konce. Některé další roviny bych rád vysvětlil ve správných kontextech a to chce trochu nechat časově uležet, ledacos ještě nastudovat a konzultovat. Je to asi práce na etapy.

Které detaily vás při fotografování koruny nejvíce zaujaly?

Úžasné osazení kamenů. To dělá tu pravou magii koruny. Takovéto prostorové řešení a odlesky drahokamů v ploše čelenky navozují skutečně úvahy o nebeském chodu a zvláštní pocity. Citlivé dotvarování každé osazny je pokaždé unikátním sochařským dílem.

Jaký význam má fotodokumentace pro další průzkum?

Nenahraditelný – už jenom kvůli tomu, že koruna je trvale uzavřena v Korunní komoře a je vyjmuta bez výjimek jen na pár dní jednou za pět let.

Koruna je opředena jakousi aureolou s puncem cennosti a nedotknutelnosti, možná také proto, že je veřenosti přístupna jen na omezený čas v daných periodách. Vy jste ovšem měl korunu v rukou osobně. Souhlasíte s tím, v jakém ceremoniálu je koruna zpřístupňována, nebo byste byl pro stálou expozici? (V jiných zemích je běžnější stálá expozice.)

Odpovědět je velmi složité. Trvalé vystavení je krásná představa a dnes není problém památku bezpečnostně i klimaticky adekvátně ochránit. Převažují však argumenty proti. Jde nejen o tradici a přání samotného Karla IV., ale Svatováclavská koruna je zasvěcena sv. Václavu a má být v blízkosti jeho hrobu. To je třeba respektovat.

Je nějaká výzkumná činnost, která vás ve spojení se Svatováclavskou korunou velmi lákala, ale z jistých důvodů jste ji nemohli vykonat? Mám na mysli například speciální testy či pozorování.

Stálo by za to porovnat výsledky měření složení materiálu s obdobnými památkami. Dnešní přesné měření rentgeno-fluorescenční metodou by mohlo najít nové souvislosti, pokud by byla vytvořena jakási srovnávací databáze. Znamenalo by to však dlouhodobou mezinárodní týmovou spolupráci a souhlas daných muzeí. Najít však podporu výzkumu v oblasti, kde výsledky jsou nejisté, je dnes asi těžké.

Na čem nyní pracujete?

Účastním se jednoho krásného mezinárodního projektu, který má za cíl dokumentovat zlatnické technologie. Mojí úlohou je především fotodokumentace. Nedávno jsem byl fotit etruské zlaté šperky ve Florentském archeologickém muzeu. Projektu Authentico se účastní odborníci předních evropských muzeí jako je Louvre či British muzeum. Mohu tak nahlédnout do skvělých sbírek.

V současnosti také dále restauruji zajímavé drobné předměty, které i dokumentuji pro zmíněný projekt a pro své doktorandské studium na AVU.

Chci také vydat knížku s CD o Královské cestě a později také o relikviáři sv. Maura. Dále mám v hlavě scénář na nový dokumentární film o Svatováclavské koruně.