Sedm nečekaných způsobů, jak změnilo zemětřesení a cunami v Japonsku svět
Před rokem, 11. března 2011 zasáhlo Japonsko silné zemětřesení, po němž následovala stejně silná vlna cunami. Změnily svět mnohem výrazněji, než se tehdy zdálo
I katastrofa lokálního významu, jak by se mohly japonské události jevit, má v dnešní době globální dopad. Cunami a otřesy půdy v Japonsku tu sílu měly…
Praskliny v mořském dně
Zemětřesení roztrhlo mořské dno v oblasti Tohoku. Praskliny se objevily na řadě míst – tyto pukliny jsou široké 1-3 metry; první byly výzkumnými ponorkami pozorované už několik měsíců po katastrofě. Vědci z Kjótské univerzity monitorovali tuto oblast jen několik dní před zemětřesením, proto mohli výsledky srovnávat.
Zemětřesení má bratříčky
Stejně jako blesk, i zemětřesení má zjevně bratříčky. Masivní zemětřesení o síle 9 stupňů vyvolalo po celém světě řadu dalších slabších otřesů půdy na souši i na moři. Podle seismologů s japonským zemětřesením souviselo několik menších, především v tektonicky aktivních oblastech. Šlo především o Taiwan, Aljašku a Kalifornii – otřesy však nepřesáhly sílou 3. stupeň. Některé otřesy vyvolané těmi japonskými však zasáhly i stabilní oblasti jako Nebraska, Peking nebo Čínu. Podívejte se na animaci.
NASA zveřejnila k výročí tragédie fantastickou animaci, která ukazuje, jak se cunami šířila oceánem:
Ledovce zrychlily
Tisíce kilometrů jižně od Japonska leží Antarktida. Následky zemětřesení se však projevily i tam. Vlna, která oběhla kolem planety, urychlila pohyb tamních ledovců. Agentura NASA, která jejich pohyb monitoruje, zjistil, že některé ledovce se po zemětřesení pohybovaly výrazně rychleji, než je pro ně normální. Už 18 hodin po zemětřesení také satelity pozorovaly, jak se od ledovců odtrhávají velké kusy ledu – i za to mohly otřesy u japonských břehů
Konec jaderné energie?
Německo se pod vlivem nehody v jaderné elektrárně Fukušima rozhodlo, že končí s energií z jádra. Do roku 2022 se má největší evropská ekonomika obejít bez elektřiny z jádra. Většina expertů označila jeho rozhodnutí za zbrklé a příliš narychlo. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové by to však mohl být i promyšlený krok, který ukáže Evropě, kudy se dál vydat. Nikdo dnes sice nedokáže říct, jak to dopadne, určitě však toto rozhodnutí změní svět, jak ho známe.
Šoky v atmosféře
Vliv zemětřesení byl k vidění nejen na zemi a pod vodou, ale také v atmosféře. Odezvy byly pozorované i ve výšce 350 kilometrů nad zemským povrchem – zejména se jednalo o elektricky nabité částice. Ionosféra se však na touto oblastí oteplila výrazně už několik dní před katastrofou; možná se tak vědcům otevírá možnost, jak předpovídat ničivé otřesy půdy.
I sama gravitace se zachvěla
Jde samozřejmě o metaforické vyjádření. Ale v podstatě je pravdivé. Zemětřesení Tohoku-Oki lehce snížilo sílu gravitačního pole v této oblasti. Zjistili to fyzikové, kteří ho zkoumali pomocí satelitů GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment). „Bylo tak masivní, že přineslo změny nejen povrchu Japonska ale také jeho podzemí,“ řekl k tomu geofyzik Koji Matsuo.
Zkrátil se den
Uř pár dní po zemětřesení spočítali fyzici, že zemětřesení zkrátilo délku dne o 1,8 mikrosekundy. Jedna mikrosekunda je milióntina sekundy. Jak je to možné? Po zemětřesení (pátém nejsilnějším v dějinách) se zrychlila rotace Země. Změnilo se totiž rozložení hmoty na naší planetě. Spočítal to geofyzik Richard Gross z Pasadeny.
