Sedm vědeckých objevů roku 2011. Je mezi nimi i zastavení stáří

Rok 2011 byl na vědecké objevy neobyčejně bohatý – řada z nich možná ovlivní další generace víc, než si dokážeme představit.

Sedm vědeckých objevů roku 2011. Je mezi nimi i zastavení stáří

Které objevy mohou mít největší dopad na budoucí svět? Tady jsou naše tipy: 

1. Neutrina jsou rychlejší než světlo. Anebo taky ne…

V září vědci z projektu OPERA oznámili, že mají důkaz o tom, že neutrina se pohybují rychleji než světlo. To by mělo být podle teorie relativity i standardního modelu vesmíru, který současná fyzika používá, zhola nemožné. Většina vědců se na tento objev dívá skepticky – podle nich jen došlo k chybě při měření. Mezitím byl výsledek potvrzen dalším měřením, ale na definitivní odpověď si musíme ještě pár měsíců počkat. Pokud měli italští vědci pravdu, můžeme zapomenout na všechno, co jsme se o fyzice učili ve škole. Víc o neutrinech čtěte ZDE.

 

2. Včely cítí emoce

Během roku byla zveřejněny studie, které zkoumaly chování zvířat. Nové objevy se týkaly IQ slonů i ryb, které umí používat nástroje. Největší novinkou je zjištění, že včely cítí emoce. V červnu to publikovali v časopise Current Biology. Nejčastější emocí, kterou včely cítí, je pesimismus. Na včelách je lidstvo závislé - pokud neopylují květy, nevypěstujeme ani desetinu úrody. Albert Einstein napsal,:" vymřou-li včely, lidstvu budou zbývat jen čtyři roky." Čím víc jim porozumíme, tím větší šanci máme předcházet kolapsům včelstev.

 

3. Jak zastavit stáří

Vědci konečně potvrdili, že ví, odkud se bere fenomén stáří. Tým gerontologů a biologů ze slavné Mayo Clinic prokázal, že stárnutí je důsledkem stárnutí buněk. Lidé stárnou proto, že na mikroskopické úrovni stárnou jejich buňky.Vědci to ukázali na geneticky upravených myších, ale zřejmě stejný princip funguje také u lidí. Navícvědci dokázali stárnutí v myších buňkách výrazně zpomalit.  Otevírá to novou kapitolu ve výzkumu stáří - a také v tom, jak se s následky stáří vypořádat nebo je dokonce zmírnit. Víc o tomto objevu čtěte ZDE.

 

4. Konec experimentů na šimpanzích

Žloutenka typu C ročně připraví o život 340 000 lidí. Až do roku 2011 neexistoval jiný způsob, než testovat léky proti ní na šimpanzích. Jiný tvor (kromě člověka) touto chorobou nemůže onemocnět. Vedly se dlouhé debaty, jsou-li testy na našich nejbližších příbuzných eticky přijatelné. V posledních letech bylo testování na šimpanzích povolené jen v Gabunu a USA. V květnu byly představeny dva nové léky na žloutenku typu C, oba účinné a současně netestované na šimpanzích. V létě USA oficiálně oznámily, že testování na šimpanzích není potřebné. Víc o šimpanzích čtěte ZDE.

 

5. Neandrtálce máme v sobě

Byli neandrtálci naši předkové, nebo nebyli? Archeologové, paleontologové i genetici se o tom přeli déle než jedno století. Teprve vloni přišla odpověď. DNA neandrtálců se podařilo objevit v buňkách současných lidí. V červnu to oznámili genetici jako jasný důkaz toho, že se naši předkové druhu Homo sapiens museli s neandrtálci nějakou dobu křížit. Kromě toho se našly i důkazy, že lidé a neandrtálci od sebe kopírovali různé technologie a možná spolu dokonce obchodovali. Proč je tento objev tak důležitý? Jednak to vrhá úplně nové světlo na způsob života našich předků, ale také je to silná zbraň proti všem rasovým teoriím – řešit rozměry lebky nebo barvu kůže je vlastně dost zbytečné, když stejně máme všichni geny neandrtálců… Víc o spolužití lidí a neandrtálců čtěte ZDE.

 

6. Planeta (skoro) jako Země

Družice Kepler objevila na konci roku nejbližší planetu v jiné sluneční soustavě. Planeta pojmenovaná Kepler 22-b je v kosmickém měřítku téměř dvojčetem Země – je jen 2,4krát těžší než naše rodná planeta a navíc obíhá kolem své hvězdy v tzv. obyvatelné zóně. To znamená, že má teplotu a další podmínky vhodné pro existenci života. Jeden rok na ní trvá 290 dní, mateřská hvězda se podobá našemu Slunci, jen je o trochu méně hmotná a chladnější. Celý systém je od Země vzdálen 600 světelných let. Jestli tam opravdu něco žije však současnými přístroji nezjistíme. Víc o novém objevu čtěte ZDE. 

 

7. Máme Higgsův boson

V CERNu mají radost. Tamní urychlovač částic za 10 miliard dolarů se konečně začíná vyplácet. Hned dva experimenty (ATLAS a CMS) v druhé polovině roku naznačily, že by vědci mohli být na stopě Higgsova bosonu. Tato záhadná částice je pro vědecký obraz světa klíčová – potvrzením její existence by zapadl poslední kamínek do mozaiky standardní teorie. Pokud se opravdu podaří částici najít, bude to jednoznačně jeden z největších vědeckých objevů 21. století. Vědci se snaží boson vytvořit v urychlovačích, kde proti sobě pouštějí paprsky protonů, které se srážejí rychlostí blízkou rychlosti světla. Víc o Higgsově bosonu čtěte ZDE. 

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.