Sex v době kamenné: pářili se lidé s neandrtálci i třetím druhem našich předchůdců
Nové vzrušující informace o denisovanech, dávno vyhynulých příbuzných moderních lidí, přináší nová studie publikovaná tento týden v odborném časopise Science.
Dosud nejpodrobnější genetická analýza denisovanů například potvrzuje, že se skutečně křížili s předky některých dnešních lidí.
Lidé a neandrtálci žili vedle sebe déle, než se tušilo
Švédský badatel Svante Pääbo a jeho tým z Ústavu evoluční antropologie Maxe Plancka v Lipsku nyní za použití nové technologie analyzovali DNA z fosilie denisovanské dívky, která žila před asi 80 000 lety. Kvalita genomu (souhrn veškeré genetické informace zapsané v DNA uvnitř buněk) je prý podobná těm, které jsou běžné u genomu dnešních lidí. Analýza například prozradila, že dívka měla hnědé oči a vlasy a tmavou pleť.
Archaičtí denisované
"Jde o přesnost sekvencí genomu u vyhynulého druhu nezvyklou," prohlásil podle BBC hlavní autor studie Matthias Meyer. "Pro mě je nejvíc vzrušující, že máme dobrý genom od našeho velmi blízkého vyhynulého příbuzného, který nyní můžeme srovnávat s naším genomem," řekl podle BBC Pääbo. Vědci srovnávali dívčin genom s genomy neandertálce a 11 moderních lidí z celého světa. To jim umožnilo zjistit změny v genetické informaci, které odlišili moderní lidi od obou uvedených skupin vyhynulých lidí. Tyto změny se nacházejí podle vědců pouze v několika genech souvisejících především s funkcemi mozku a vývojem nervového systému.
Malovali neandrtálci šroubovici DNA? Co je na nejstarší jeskynní malbě?
Genetická rozmanitost denisovanů byla podle výsledků výzkumu velmi nízká, z čehož vědci usuzují, že jejich populace byla v dané době poměrně malá. "Náš výzkum nám pomůže zjistit, jak došlo k tomu, že se moderní lidé a jejich kultura tak dalece rozšířili, zatímco tito archaičtí lidé vyhynuli," dodal podle DPA Pääbo.
Páření s bratranci
Denisované, pojmenovaní podle jeskyně Denisova na Sibiři, byli z evolučního hlediska "sestřenice a bratranci" neandertálců a také blízcí příbuzní dnešních lidí. Novou linii lidského rodu se podařilo určit díky testům DNA, provedeným na kosti článku prstu, jenž patřil dítěti ženského pohlaví. Zjištěná DNA byla porovnána již před dvěma lety s neandertálskou a také s DNA dnešních Homo sapiens pocházejících z Afriky, Asie a Evropy.
Neandertálci i denisované vymřeli patrně před 30 000 lety, ale zanechali své stopy v genetické výbavě moderních lidí. Asi tři procenta genomu dnešních lidí z Papuy-Nové Guineje pocházejí právě od denisovanů.
FOTO: Raquel Welchová ve filmu One Million Years B.C. Takhle naši prapředkové téměř určitě nevypadali…
