Razítko ve tvaru buclaté prdelky v cestovním pase.

K příjemnému přistání téměř na pláži se pak přidá usměvavý pasový úředník, který se s klientem odporoučí razítkem ve tvaru baculaté prdelky značící plod místní endemické kokosové palmy. Seychely, s populací přes 80 tisíc osob, však nejsou pouze ostrovy plné luxusních turistických rezortů a nudy na pláži. Zvlněná krajina se nabízí ke krátkým trekům (nejvyšší seychelská hora Mont Seychellois se tyčí 905 m.n.m.), podmořský svět k potápění a druhý největší ostrov La Digue například k příjemnému cyklovýletu.

Ostrovní historie aneb kde se vzaly tři úřední jazyky.

Na Seychelách se střídali britští a francouzští kolonizátoři, kteří na ostrovech zanechali markantní stopy v podobě architektury, jazyka či místní kuchyně. Oficiálními jazyky ostrovů jsou angličtina, francouzština a seychelská kreolština a sympatičtí seychelané plynule přechází z jedné řeči do druhé. První historické záznamy o osídlení ostrovů pochází ze 17. století, ale již v roce 1502 byly údajně „v cestě“ známému mořeplavci Vasco de Gama, který neobydlené ostrovy navštívil při cestě z Indie do východní Afriky. O století později u břehů Seychel přistála kvůli bouři loď Východoindické společnosti Ascencion a její posádka reportovala do Anglie o malebných ostrovech se zdroji pitné vody, ryb, želv a kokosových palem plných plodů. Z britských ostrovů však tehdy žádná reakce nepřišla…Po roce 1715, kdy nedaleký ostrov Mauricius obsadili Francouzi, si seychelských ostrovů všiml francouzský energetický guvernér Bertrand-Francois Mahé de la Bourdonnais, který přikázal v rámci kontroly francouzské námořní cesty do Indie ostrovy prozkoumat. Na jeho počest byl největší z ostrovů pojmenován právě Mahé. Seychely získaly nezávislost po dvousetleté evropské kolonizační nadvlády až v roce 1976. Ale zpět z historie do současnosti.