Šílená chobotnice

Amokem posedlá chobotnice drtící chapadly rybářský člun plný vyděšených námořníků a zobcem drtící boky lodi, patří k hrůzostrašným historkám starým, jako je mořeplavba sama.

Šílená chobotnice

Amokem posedlá chobotnice drtící chapadly rybářský člun plný vyděšených námořníků a zobcem párající boky lodi, patří k hrůzostrašným historkám starým, jako je mořeplavba sama. Nejde však jen o hrůzostrašné historky, které údajně šířili už staří féničané, aby ostatní odradili od plavby kolem pobřeží za Gibraltarský průliv.

Kraken očima legendy

Vědci nyní zjistili, že olihně šelfové mohou propadnout snadno děsivé zuřivosti, záchvatu amoku, kdy bezhlavě útočí i bez zjevné příčiny. Stačí jediný protein, který se vytváří na vajíčkách a jinak klidní samci (dorůstají 40 cm) se mění v osmi ramenné bestie. Je samozřejmě otázkou, zda stejný mechanismus funguje i u ostatních hlavonožců, jako jsou mnohem větší třeba i dvacetimetrové krakatice.

Všechno způsobuje protein, který je podle článku uveřejněném v časopise Current Biology, přítomný i u lidí. Je otázkou, jestli podobný protein působí i u ostatních živočichů, ale agrese je mezi živočichy rozšířeným způsobem chování, který souvisí se získávání potravy a rozmnožováním. Agrese byla ovšem dosud obecně považována za poměrně složitý proces, který souvisí s kombinací nervových, hormonálních, fyziologických a psychologických podnětů.

"Místo toho u sledovaných živočichů stačí kontakt s molekulou feromonu a bum, agrese se spouští okamžitě," citoval server LiveScience Rogera Hanlona, behaviorálního ekologa z Laboratoře pro mořskou biologii ve Woods Hole v Massachusetts.

Přitom samec, který se dotkne vajíčka dříve, propadne dříve i amoku a získává tak výhodu nad ostatními samci, kteří zuřivosti propadnou až s odstupem. Rychlost a dravost jsou tak v rámci přirozeného výběru při předávání genetické výbavy posilovány.

Feromon, který produkují při kladení vajíček samičí orgány, je i velmi odolný, protože působil nejen na vejcích, ale i v případě, že jím vědci potřeli sklo, pod kterým vajíčka uzavřeli. Zjištěný beta-mikroseminoprotein je přitom přítomný ve vysokých koncentracích v lidském nebo myším spermatu. Přitom funkce tohoto proteinu u savců nebyla dosud objevena. Nyní se proto zaměří výzkum na jeho roli u obratlovců. Je možné, že je jeho funkce příbuzná, ale může být také zcela odlišná.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.