Silné sluneční erupce ... a náš svět se sesype jak domeček z karet

O slunečních erupcích se mluví čím dál víc. Podle posledních zjištění může velmi silná erupce zcela změnit svět, jak ho známe.


Celkové následky erupce by přesáhly 20 bilionů korun.

Za běžných okolností je Slunce dárcem života. Posílá nám blahodárné infračervené záření, bez kterého by nemohl na Zemi existovat život a které je užitečné i v běžném životě (dálkové ovládače, infrasauny, noční dalekohledy…) Ale děsivě rychle se Slunce může změnit v dárce smrti.

Co by se stalo

Náš svět je bezbranný proti geomagnetické bouři, kterou by způsobila opravdu silná sluneční erupce. Jsme závislí na stovkách technických hraček, bez nichž by se sesypal jako domeček z karet. Představte si jen pár možností. Elektrické sítě se mohou zhroutit, když v nich geomagnetická bouře vyvolá indukované proudy. Kvůli stejnému problému přestane fungovat systém GPS – a to neznamená jen navigace v autech, ale dnes už také v letadlech a lodích. A museli byste se rozloučit také s mobilními telefony, ty by podle všeho geomagnetickou bouři nezvládly vůbec. Nic pěkného. Bouře by sice zničila jen několik desítek satelitů, ale zbytku by výrazně snížila životnost – následky by šly do stovek miliard korun. Celkové následky by přesáhly 20 bilionů korun a svět by se z této katastrofy vzpamatovával nejméně čtyři roky. Tento scénář předpověděl Sten Odenwald z NASA na vědecké konferenci Space Weather Week roku 2006. 

Kdyby nás zasáhla nyní, byly by následky katastrofální. Dr. Stanislava Šimberová ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd vysvětluje: "Ohrožení kosmonautů závisí značně na energetickém spektru částic, o němž se nic neví… Pokud by bylo podobné jako roku 1972, tak běžná ochrana kosmických lodí by měla kosmonauty ochránit. Odhaduje se, že z asi tisíce fungujících družic by bylo kolem stovky silně poškozeno. To by mohlo ohrozit např. funkčnost GPS nebo datových přenosů…"

Předpovědi sluneční aktivity i varování před bouřemi najdete na webu agentury NOAA.

Na základě následků mnohem menších slunečních erupcí odhadují odborníci škody vzniklé v prvním roce po superbouři na 1 až 2 biliony dolarů. Svět by se z této katastrofy vzpamatovával 4 až 10 let. Poruchy ve svrchní ionosféře by vyřadily rádiovou komunikaci a GPS z činnosti na dlouhé dny. Výboje indukované v elektrické rozvodné síti by „spálily“ transformační stanice. Mnoho satelitů by bylo nenávratně zničeno a obnova každého, který přežil, by si vyžádala investice desítek milionů dolarů. Podle amerických vědců by stačila „repríza“ relativně slabší sluneční erupce z května roku 1921 a bez elektrického proudu by se rázem ocitla půlka Severní Ameriky.

Podívejte se na animaci sluneční erupce a její interakce s magnetickým polem Země:

 

 Co je sluneční erupce a geomagnetická bouře?

Co je vlastně sluneční erupce? V chromosféře, neboli tenké vrstvě při povrchu Slunce, se uvolní obrovská energie a záření. Ty pak mohou vystřelit kamkoliv mimo Slunce, pochopitelně i směrem na Zemi. K nám pak proud skládající se z protonů, elektronů a alfa částic putuje několik dní – díky tomu jsme schopní jeho příchod předpovědět až několik desítek hodit předtím, než k nám dorazí. 

Polární záře pozorovaná na Dušičky roku 2003, FOTO: NASA

Když se vymrštěná sluneční hmota střetne s magnetickým polem naší planety, začne jeho intenzita růst; jak silně, to záleží na síle erupce. Neviditelný magnetický štít záření odklání, ale má to na něj samozřejmě důsledky. Tím nejzásadnějším jsou geomagnetické bouře. Astronomové je rozdělili podle síly na pět stupňů. Nejčastěji se jedná o první stupeň, který nás nijak neohrozí – naopak nám přivodí úžasný zážitek díky polární záři, kterou vyvolá. Další stupně jsou už horší, například ten pátý předpovídá děsivé následky pro celou planetu.

Žijeme ve špatné době

Bohužel právě v současnosti výrazně roste intenzita Slunce. Sluneční aktivita se řídí víceméně pravidelnými cykly – a my se právě nacházíme v tom, kdy je hodně silná. Roku 2010 se v USA konala vědecká konference, kde experti předpovídali, že kolem roku 2013 můžeme čekat velmi silné bouře. S následky, které pocítíme především na technice, na níž jsme čím dál závislejší. „Bouřemi vyprodukované elektromagnetické pole vyřadí elektrická vedení, způsobí rozsáhlé výpadky proudu a vypne internet. Může také poškodit družice,“ varovali vědci v závěrečné zprávě. Problém je, že nemáme tušení, jak by takový scénář vypadal. Ředitel Heliosférické divize NASA Richard Fischer řekl novinářům: “Víme, že nás taková událost potká, ale nevíme za jak dlouho. Jsme však příliš závislí na elektronice – především mobilech a satelitech."

Krása s příchutí smrti 

S takovou situací ještě lidstvo nemá žádné zkušenosti, většina obřích slunečních erupcí Zemi zasáhla v době, kdy ještě neexistovaly přístroje, které by jimi mohly být poškozené nebo zničené. Zřejmě úplně nejsilnější geomagnetická bouře v lidských dějinách zasáhla Zemi roku 1859. Zničila, co mohla – tehdy to byla naštěstí jen telegrafní síť, ale i tak byly následky dramatické. Telegrafické spojení bylo vyřazené na celé severní polokouli a obsluha telegrafních stanic někde utrpěla popáleniny. Z telegrafního vedení odletovaly jiskry, které byly schopné zapálit papír a slámu. Pro většinu lidí šlo však jen o skvělou show. Polární záře byla díky bouři viditelná i na místech, kde o ní lidé nikdy neslyšeli, například na Kubě. Na americkém severozápadě byla polární záře tak silná, že si lidé mohli číst v noci noviny jen pod jejím světlem. Takové bouře, jako ta z roku 1859, však naši planetu zasahují jen asi jednou za 2000 let. 

Jak by vypadalo varování před nečekaně silnou sluneční erupcí?
NOAA / Space Weather Prediction Center (Boulder - USA) nebo v Evropě ESA provozují předpovědní službu. Tato centra by jistě svět varovala a potenciálně ohrožené subjekty by se podle toho zachovaly (např. omezením provozu družic, interaktivní změny v trasách letadel, aj. - to se děje i nyní). Toto se týká civilní sféry. Pochopitelně pro vojenské účely existují předpovědní centra a služby s jistým stupněm utajení, k nimž nemá vědecká komunita přístup. Naše pracoviště - sluneční patrolní služba - je zapojena do mezinárodní sítě a vydává týdenní předpovědi sluneční aktivity. Můžete je najít na webové adrese http://www.asu.cas.cz/~sunwatch/forecasts.html

Mnohem lépe si představíme následky superbouře, když ji srovnáme s menšími, které nás zasáhly relativně nedávno. 9. března roku 1989 byly pozorovány sluneční erupce a o tři dny později zasáhly Zemi. Jako obvykle bouři doprovázely nádherné polární záře, tentokrát viditelné až u mexických hranic. Protože se tato událost odehrála v době studené války, byli zpočátku Američané přesvědčení, že se jedná o jaderný útok ze strany vojsk Varšavské smlouvy. Na nějakou dobu nebylo možné ovládat družice, problémy zaznamenal i raketoplán Discovery, který byl v tu dobu na oběžné dráze. Drtivé následky měla bouře v Kanadě. Celá provincie Quebec se tak kvůli přepětí v síti ocitla bez proudu. Jen o pár měsíců později byla stejná oblast ochromená další sluneční bouří – tentokrát přestala na několik hodin fungovat Torontská burza… 

Jak je vidět, největší následky jsou na elektroniku, především tu "pozemskou". Přístroje umístěné ve vesmíru by si zřejmě s následky sluneční supererupce poradily mnohem lépe než ty na Zemi. "Přístroje pro družice se vyrábějí ze součástkové základny, která splňuje vysoké nároky na extrémní provozní podmínky (např. teplota, intenzita záření, aj.). Cena takových součástek je proto mnohonásobně vyšší než pro stejnou součástku používanou v pozemských přístrojích. Při konstrukci přístroje umístěného na satelitu se počítá s běžnými podmínkami v kosmu a pokud by mělo dojít k nějaké výjimečné události, tak by pravděpodobně došlo k poškození přístroje. Jiný režim je nastaven pro přístroje vojenských družic," vysvětluje Dr. Šimberová.

 

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Poděkování: M. Karlický a Dr. M. Vandas, Astronomický ústav Akademie věd.

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.