Sluneční soustava možná vznikla v jiné části vesmíru

Sluneční soustava může mít cizí původ. Je to alespoň jedna z možností, která vyplývá z nedávného výzkumu. Ukázalo se totiž, že ve srovnání s ostatními částmi vesmíru je sluneční soustava relativně bohatá na kyslík. A kyslík je jedním ze základních kamenů pro existenci života.

Sluneční soustava možná vznikla v jiné části vesmíru

Sluneční soustava je jedinečným ostrovem v moři atypického materiálu

Slunce ovlivňuje poměrně velké okolí, tzv. heliosféru, do kterého se pohodlně vměstná celá sluneční soustava. V heliosféře převládá sluneční vítr, který sluneční soustavu chrání před vlivy z okolního vesmíru.

Aniž bychom to nějak pociťovali, celá sluneční soustava obíhá kolem supermasivní černé díry, nacházející se uprostřed naší galaxie.

Nepohybuje se vakuem, ale velmi řidkým mezihvězdným plynem tvořeným především z helia, vodíku, neonu a kyslíku, který bombarduje heliosféru. K tomuto "bombardování" se navíc přidává i tzv. galaktický vítr.

 

Slunce je nebývale bohaté na životadárný kyslík

Sluneční vítr je díky magnetickému poli schopen odklonit kladně a záporně nabité částice, ionty, ale neutrálním atomům z mezihvězdného prostředí v podstatě nic nebrání proniknout až do okolí Slunce. A právě tyto neutrální atomy má na mušce americká mise IBEX (Interstellar Boundary Explorer). Počátkem tohoto roku byly publikovány první studie věnující se přímému měření množství neutrálního vodíku, neonu a kyslíku v mezihvězdném prostředí. 

Výsledky jsou poměrně překvapivé, vypadá to, že sluneční soustava je jedinečným ostrovem v moři atypického materiálu. Ukazuje se, že naše nejbližší okolí je nebývale bohaté na kyslík. Pro srovnání, ve sluneční soustavě připadne na 20 atomů neonu 111 atomů kyslíku. V mezihvězdném prostředí měřeném sondou IBEX je počet atomů kyslíku pouze 74 na 20 atomů neonu. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co to znamená? Jsou zde dvě možná vysvětlení. Jedním z nich je zrození Slunce v jiném, na kyslík výrazně bohatším prostředí, druhým je zachycení kyslíku navázaného v mezihvězdném prachu v průběhu tvorby sluneční soustavy. Druhá možnost se zdá zdánlivě nemožná, neboť bychom kyslík samotný museli v okolí tak či tak detekovat.

Je zde ale možnost, že kyslík se ve slunečním okolí nevyskytuje v neutrální formě, ale vázaný v malých krystalcích ledu a prachových zrnech. Ty IBEX neumí detekovat, neboť nemají šanci proniknout skrz heliosféru. Tak či tak, vypadá to, že nebýt zvýšeného množství kyslíku v okolí sluneční soustavy, život tak jak jej známe, by pravděpodobně vůbec nevznikl. 

Úvodní foto: ISIFA

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

 

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.