Sonda Voyager 1 objevila magnetickou dálnici a opouští sluneční soustavu

Nejvzdálenější člověkem vyrobená vesmírná sonda Voyager 1 narazila na poslední "slupku" sluneční soustavy. Ve vzdálenosti 15 miliard kilometrů od Slunce jde podle NASA o hranici mezihvězdného prostoru, kterou vědci pojmenovali magnetická dálnice.

Sonda Voyager 1 objevila magnetickou dálnici a opouští sluneční soustavu

"I když Voyager 1 je stále uvnitř heliosféry, můžeme okusit, jaké to je na vnější straně, protože částice se zapojují (jako auta) při nájezdu do zipu na magnetickou dálnici," komentoval objev Edward Stone, vědecký pracovník projektu Voyager z Kalifornského technologického institutu v Pasadeně. "Věříme, že toto je poslední úsek naší cesty do mezihvězdného prostoru. Náš nejlepší odhad je, že nás od něj dělí jen několik měsíců až let. Nová oblast není to, co jsme očekávali, ale my jsme zvyklí u Voyageru na neočekávané."

Sluneční vítr vytváří kolem slunce heliosféru a vnější protáhlou obálku.

 

Sluneční soustava minulostí?

Před vstupem do této slupky se částice pocházející z nitra heliosféry pohybovaly všemi směry, protože jejich energie je již nízká. Pod vlivem působení mezihvězdného větru však znovu získávají jednotnou orientaci. Nicméně se stále nemění směr siločar, a proto se vědci domnívají, že je sonda stále uvnitř sluneční soustavy. Teprve změna siločar bude podle nich důkazem, že sonda po více než třiceti letech dosáhla mezihvězdného prostoru.

Sluneční soustava na vaší dlani. Vesmír nebyl nikdy blíž

Slunce vyzařuje v centru sluneční soustavy do všech stran nabité částice. Vytváří tak heliosféru - obrovskou bublinu, která je ohraničena jasnou hranicí, tzv. terminační vlnou (Voyager 1 ji překonal v prosinci 2004), na níž Sluncem vyslané částice zpomalí na podzvukovou rychlost. Ale sluneční vítr proudí dál a vytváří ještě vnější, protáhlou obálku, která je ohraničena heliopauzou, tedy prostorem, kde se vyrovnává tlak slunečního a mezihvězdného větru.

Magnetická dálnice je tak nově objevenou slupkou před jednoznačným přechodem do mezihvězdného prostoru. Podle zaslaných dat vstoupil Voyager 1 na dálnici poprvé 28. července 2012, po čase vliv magnetického pole odezněl, ale znovu se  se projevil 25. srpna a od té doby se sonda pohybuje ve stabilním prostředí magnetické dálnice.

Podívejte se na animaci cesty Voyageru po "magnetické dálnici":

 

Sondy se odmlčí za osm let

Zjištěná data s odstupem potvrzuje Voyager 2, sesterská sonda vzdálená 15 miliard kilometrů od Slunce, která byla vyslána na pouť v roce 1977 o 16 dní dříve, ale pak ji jednička předhonila díky upravené dráze využívající akcelerace při průletu kolem planet. NASA předpokládá, že sondy budou schopné posílat data ještě několik let a zcela se odmlčí kolem roku  2020. Jejich pouť by měla nicméně pokračovat další desetitisíce a možná statisíce let, pokud se náhodně nestřetnou s jiným tělesem.

Cesta Voyagerů nebyla plánována k nějaké určité hvězdě, ale za 40 000 let by měl Voyager 1 proletět kolem Gliese 445 v souhvězdí Žirafy ve vzdálenosti 1,6 světelného roku. Voyager 2 má letět dokonce 296 000 let, než se přiblíží na méně než pět světelných let k hvězdě Sirius.

FOTO: NASA

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.