Srdečné pozdravy ze Sicílie zasílá mafie

Když 11. srpna 2005 zatýkala zásahová jednotka Krásném Březně u Ústí nad Labem Umberta Bonfiglia, nemohli přihlížející tušit, že Umberto Bonfiglio nebyl ve skutečnosti žádný italský podnikatel, dokonce se ani nejmenoval Umberto Bonfiglio. Jeho pravé jméno bylo Luigi Putrone a jeho vlastí Sicílie.

Srdečné pozdravy ze Sicílie zasílá mafie

Ne že by tento fakt vylučoval italskou národnost, ale Sicilané jsou na svůj rodný ostrov velmi hrdí. Důvodem k jeho zatčení nebyly daňové podvody nebo drobná kriminální činnost, ale vydírání, obchod s drogami a zbraněmi, manipulace veřejných zakázek, únosy a několik vražd. Česká veřejnost tak na vlastní kůži pocítila, že vliv sicilské mafie se nevztahuje jen na ostrov za Messinskou úžinou, ale že prsty této tajné organizace sahají daleko za italské hranice. Světová veřejnost si pro změnu uvědomila, že sicilská Cosa nostra (Naše věc) přežila přelom tisíciletí stejně dobře jako počítačový software a je potřeba s jejím působením i nadále počítat.

O rok později uvízla v policejní síti opravdu velká ryba – Bernardo Provenzano – kterému náležel přívlastek capo di tutti capi (boss bossů). Příslušník Corleonského klanu sicilské mafie se skrýval před spravedlností přes 40 let a na svém kontě měl mimo jiné i vraždu jednoho z iniciátorů 1. mafiánské války - Michela Cavataia. Myslet si, že zatčením kápa bude mafii zasazena smrtící rána, by bylo stejně pošetilé, jako spojovat Bin Ládinovu smrt s koncem militantní islámské organizace Al Káidy.

Pomyslný trůn Cosy nostry už zažil několikeré střídání bosů a samotnou existenci organizace neohrozilo ani jedno z nich. To z politického chaosu mezi lety 1890–1904 vzešlo pravděpodobně největší ohrožení mafie, jehož následky se projevovaly ještě v dalším desetiletí. Příchod první světové války ale odvedl pozornost od boje s podsvětím a umožnil nabrat mafii druhý dech.

O necelé století později se na ostrově ležícím na dohled od italské Kalábrie přece jen něco změnilo. Mafiánské praktiky zjemněly, na ulicích se veřejně nestřílí po odpadlících, násilí 80. let minulého století vystřídal kultivovanější projev a vlivné osoby s patřičnými konexemi působí jako „spořádaní“ občané.

Po druhé světové válce se vliv mafie přesunul z venkova do měst a přední baštou sicilské Cosy nostry se stalo Palermo. V jeho ulicích se dál objevují výběrčí výpalného (tzv. pizzo), kteří nenápadně obchází své „ovečky“ s nataženou dlaní. Po odmítnutí poslušnosti následovala podle nepsaného mafiánského pravidla nejprve pohrůžka, a pokud ani ta nepřivedla obchodníka k rozumu, přišla mnohem tvrdší odveta.

Ještě v roce 2004 platilo odhadem 80% sicilských obchodníků nějakou formu výpalného. Jak zní zasvěcený komentář: pagare tutti, pagare meno (platí se méně, ale platí všichni). I na tomto poli se ale situace v posledních letech začíná pozvolna měnit.

Jasným příkladem může být ráno 29. 6. 2004, kdy obyvatelé Palerma odcházeli do práce a míjeli plakáty s nápisem „Národ, který platí výpalné, je národ bez důstojnosti“, kterými někdo polepil celé město. V roce 2006 pak vzniklo sdružení Addiopizzo se záměrem podpořit ty obchodníky, kteří se vzepřou placení výpalného. Sdružení funguje s podporou státních institucí a v současné době má na seznamu 699 obchodníků, kteří odmítli platit výpalné sicilské mafii. Strach před odvetou je neopodstatněný. Mafie nehodlá riskovat případné problémy s italskou justicí, která za samotné vydírání rozdává vyšší tresty než za mafiánské spolčování.

Problémy může obchodník očekávat snad jen u bank, které revoltující obchodníky považují apriori za rizikové. Získat půjčku tak může být nesnadným úkolem. Na stranu sdružení Addiopizzo se ale přidávají i zahraniční velvyslanectví. Německý konzulát na Sicílii například vyzval v informační brožuře turisty z německy mluvících zemí, aby nákupem podpořili právě tyto obchodníky, kteří mají své provozovny označeny nálepkou Pizzo free.

itálie,sicílie

Vymýtit tradici výběru výpalného, která je v sicilské společnosti zakořeněna stejně jako samotná mafie, je ale během na dlouhou trať. Snadnými obětmi se stávají především přistěhovalci ze subsaharské Afriky a Indie, kteří otvírají své krámky v nechvalně proslulých čtvrtích La Kalsa a Vucciria. Tyto chudinské čtvrti poskytují značně syrový a nepřikrášlený obrázek Palerma těm, kteří seberou odvahu a opustí bezpečné uličky turistického centra. Ošuntělá doupata kriminality a neřestí, zchátralých domů nesoucích stopy druhé světové války a pouliční prodavači všeho možného jsou druhou tváří sicilské metropole.

Nutno podotknout, že výběr pizza je spíše aktem kontroly nad územím spadajícím danému mafiánskému klanu než významným zdrojem příjmů. Mnohem větší zisky plynou z obchodu s drogami, investicemi do cestovního ruchu, stavebnictví a zpracování odpadu.

Vláda premiéra Berlusconiho se snažila změnami v legislativě utáhnout finanční kohoutky odvádějící do rozpočtu Cosy nostry nemalé peníze. Jedním z velkých úspěchů je prosazení zákona o zabavování majetku mafie – to, že jde o skutečně horentní sumy, ilustruje případ z února roku 2010, kdy palermský soud zabavil majetek v celkové hodnotě 800 milionů eur. Majetek patřil významnému sicilskému podnikateli ve stavebnictví a zdravotnictví, Micheli Aiellovi. Za spolčování s mafií, korupci a daňové úniky byl odsouzen k necelým šestnácti letům vězení. Na jeho monopolním postavení měly zásluhy především velmi dobré konexe na již zmiňovaného Bernarda Provenzanu.

sicílie

Spojení pojmu mafie a turistického nákupního potenciálu je v přeneseném slova smyslu dobrým vývozním artiklem. Před první obchodem s turistickými suvenýry pochopíte i vy. Charismatická tvář Marlona Branda, rudá růže v klopě dokonale padnoucího saka a nekonečné odkazy na slavný režisérský počin Francise Forda Coppoli film Kmotr – film o sicilském podsvětí, ve kterém podle úmluvy nesmělo zaznít spojení „Cosa nostra“ ani slovo „mafie“ se z bezpečnostních důvodů nenatáčel v Corleone, ale v malé horské vesnici Savoca, která leží mezi městy Taormina a Messina. Celé natáčení proběhlo v klidu a jediný incident se tak odehrál po slavnostní premiéře filmu, kdy bylo auto producenta Alberta Ruddyho pokropeno dávkou kulek a to z jednoho prostého důvodu: mafie nebyla pozvána na premiéru filmu o mafii…

Jako turista nemáte možnost setkat se s mafií přímo. Je její odedávnou schopností zůstávat skryta a nechávat svou přítomnost jen tušit. Pokud před vámi na cestě zrovna nespadne závora a z okénka se nevysune natažená dlaň. Vysvětlování, že jste tu neparkovali, nemá smysl. Tohle je daň za to, že pak můžete vyprávět, že jste zaplatili obdobu pizza. Pravděpodobně jste na něj přispěli častěji, než si uvědomujete. I pouhým odesláním pohledu z ostrova vonícím citronovníky a medem posíláte zároveň nepatrný podíl z ceny pohledu do podsvětí. Pokud jste pohled nekoupili v obchodě s nálepkou Pizzo free. Tak zaplaťte natažené dlani, co po vás požaduje, a můžete odjet… Addio Sicilia!

Autor: Pavla Slepičková, spolupracovnice CK Mundo, která pořádá poznávací poznávací zájezd na Sicílii

Související články

Jsme na Facebooku

Večer v TV

Celý program

Přihlášení k odběru newsletteru

Přihlaste se k odběru našeho newsletteru a neuniknou vám žádné novinky z webu i časopisu National Geographic.